Filip Jaroš: Portmannova filosofická biologie a antropologie

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14110%2F24%3A00137439" target="_blank" >RIV/00216224:14110/24:00137439 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://filcasop.flu.cas.cz/images/PDF_NA_WEB/FC_2024_03/549-555-fc3_24-recenze-VACHA.pdf" target="_blank" >https://filcasop.flu.cas.cz/images/PDF_NA_WEB/FC_2024_03/549-555-fc3_24-recenze-VACHA.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Filip Jaroš: Portmannova filosofická biologie a antropologie

Popis výsledku v původním jazyce

Vzděláním matematik a teoretický biolog Filip Jaroš se ujal nesnadného úkolu představit a zároveň zhodnotit rozsáhlé a mnohotvárné dílo švýcarského biologa a svými zájmy i filosofa Adolfa Portmanna (1897–1982). Profesionálním filosofům nemusí být Portmannovo jméno známé, nejspíš by si ho zařadili někam do sousedství klasiků filosofické antropologie Schelera, Plessnera, Gehlena a Rothackera. Biologové, především z anglo-americké oblasti, se asi s Portmannovým jménem setkali jen výjimečně. Portmann je solitér, jinak ovšem intelektuál pevně zapuštěný do „kontinentální“, především německé myšlenkové tradice. Portmann, svým ustrojením vnímavý pozorovatel živých bytostí (mezinárodně uznávaný znalec mořských bezobratlých, srovnávací anatom), nemohl se minout s do očí bijícím faktem schopnosti živých bytostí prožívat, s jejich „niterností“, jak tomuto faktu říkal. Proto se také nemohl jako filosofující biolog minout s filosofickou fenomenologií, jejíž počátek u Husserla spadá časově vjedno s Portmannovým narozením. Portmannova vnímavost k „prožitkovosti“ živých bytostí ho uchránila i od módního poddání se anglosaskému stylu biologie, eventuálně analytické filosofie, které se po 2. světové válce přelily přes Evropu. Portmann je ve zkratce biolog- -fenomenolog a později i filosofický antropolog ve stylu shora uvedených postav a v částečné interakci s nimi. Portmann má následovníky, především na „kontinentě“ (v Evropě, ale velmi významně i u nás), i když se nedá mluvit o portmannismu, který by razil nové biologické paradigma, alespoň z hlediska sociologie vědy. Co do hlavního akcentu jeho biologizování – důrazu na vnitřní život organismů – ho ale mnozí budou považovat za jednu z postav první velikosti mezi biology-filosofy 20. století, včetně autora této recenze. Portmann's sensitivity to the "experientiality" of living beings also saved him from the fashionable surrender to the Anglo-Saxon style of biology or analytical philosophy that swept across Europe after World War II. Portmann is, in short, a biologist-phenomenologist and later a philosophical anthropologist in the style of the above figures and in partial interaction with them. Portmann has a following, especially on the "continent" (in Europe, but also very significantly here), although one cannot speak of a Portmannianism that stamps out a new biological paradigm, at least in terms of the sociology of science. But in terms of the main emphasis of his biologizing - the emphasis on the inner life of organisms - many will consider him one of the figures of the first magnitude among the biologist-philosophers of the 20th century, including the author of this review.

Název v anglickém jazyce

Filip Jaroš: Portmann's Philosophical Biology and Anthropology

Popis výsledku anglicky

Filip Jaroš, a mathematician and theoretical biologist by training, has undertaken the difficult task of presenting and evaluating the extensive and multifaceted work of the Swiss biologist and philosopher Adolf Portmann (1897-1982). Portmann's name may not be familiar to professional philosophers, who would probably place him somewhere in the neighborhood of the classics of philosophical anthropology Scheler, Plessner, Gehlen, and Rothacker. Biologists, especially those in the Anglo-American field, have probably encountered Portmann's name only rarely. Portmann is a solitaire, but otherwise an intellectual firmly embedded in the "continental", mainly German, tradition of thought. A perceptive observer of living beings (an internationally renowned expert on marine invertebrates, a comparative anatomist), Portmann could not miss the glaring fact of living beings' capacity to experience, their "niterity" as he called this fact. Therefore, as a philosophical biologist, he also could not have missed the philosophical phenomenology, the beginning of which in Husserl coincides with Portmann's birth.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filosofický časopis

ISSN

0015-1831

e-ISSN

2570-9232

Svazek periodika

2024

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

549-555

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

999