Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F19%3A00111376" target="_blank" >RIV/00216224:14210/19:00111376 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://katedry.osu.cz/khi/historica/historie.html" target="_blank" >https://katedry.osu.cz/khi/historica/historie.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Návrat k normalitě pestrosti : Litevská postkomunistická historiografie o formování moderního národa a státu v letech 1795–1940

Popis výsledku v původním jazyce

Článek představuje přehled post-komunistické litevské historiografie o formování moderního litevského národu a státu v létech 1795-1940. Popisuje základní témata a vysvětluje, jaké odpovědi poskytli historici na místní ožehavé společenské otázky a globální historiografické trendy. Ukazuje, že na rozdíl od dřívějších (meziválečných, sovětských) historiografických paradigmat, současna historiografie marginalizovala etnocentrickou perspektivu a bádala litevskou společnost jako sociální a kulturní celek všech obyvatel. Základním tématem se stál vývoj občanské společnosti. Současná litevská historiografie pohlíží na carskou vládu v 19. st. jako na cizí jho, které potlačovalo místní kulturu, občanské tradice a modernizační iniciativy. Veškerou sociální, etnickou a konfesní pestrost litevské společnosti při tom umístila do středobodu dějin země. Při tom kritický zkoumá konflikty, traumata a ztráty v této oblasti v důsledku První světové války a nástupu entnolingvistického nacionalizmu.

Název v anglickém jazyce

Back to Normal Variety : Lithuanian Post Communist Historiography on the Formation of the Modern Nation and State in 1795–1940

Popis výsledku anglicky

The article is an overview of the Lithuanian postCommunist historiography on the formation of modern nation and state in 1795–1940. It traces the dominant themes and explains how historians responded to pressing issues of the Lithuanian society and global trends in historiography. It shows that in comparison to previous (interwar, Soviet) historiographic paradigms, the newest historiography marginalized the ethnolinguistic perspective and examined Lithuanian society as a social and cultural unity of all inhabitants. The development of civil society is described as the prevailing research topic. Contemporary Lithuanian historians view the nineteenth-century Russian imperial rule as the „alien power“ that suppressed local culture, civic traditions, and modernizing initiatives. As far as all the social, ethnic and confessional varieties of Lithuania are concerned, it is shown that the newest historical narrative brought them back to the very centre of the country’s history. A critical examination of conflicts, traumas, and losses in this field as the consequence of WWI and ethnolinguistic nationalism is presented.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy

ISSN

1803-7550

e-ISSN

—

Svazek periodika

10

Číslo periodika v rámci svazku

2019/2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

202-218

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—