Good use of dystopian spaces : Catherine Mavrikakis, Christian Guay-Poliquin and David Calvo

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F19%3A00111524" target="_blank" >RIV/00216224:14210/19:00111524 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.hfiloloskod.hr/images/HFD/Casopisi/Knjizevna_smotra/ks192zaweb_novo.pdf" target="_blank" >http://www.hfiloloskod.hr/images/HFD/Casopisi/Knjizevna_smotra/ks192zaweb_novo.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

chorvatština

Název v původním jazyce

O pravilnoj upotrebi distopijskih prostora : Catherine Mavrikakis, Christian Guay- Poliquin i David Calvo

Popis výsledku v původním jazyce

U Quebecovoj literaturi distopije izgledaju kao produžetak apokaliptičnih narativa. Primjećuje se nekoliko uobičajenih točaka: vizija kraja vremena; aksiologija koja oscilira između zla, iskupljenja i spasenja; istraga o odnosu pojedinca i društvenog. Međutim, funkcija kulturnog pamćenja i uloga "stvarnog svijeta" razlikuju se od apokaliptičnih narativa. O tome govori nekoliko nedavnih distopijskih romana: Oscar de Profundis (2016) Catherine Mavrikakis, svojevrsno prepisivanje odbrojavanja Joris-Karla Huysmansa A; Kilometri (2013.) i Težina snijega (Christian Guay-Poliquin), diptih koji je kontrastirao cestovni roman lokalnom romanu; Toxoplazma (2017) David Calvo, cyberpunk distopija, nadahnuta drugima iz filmova Davida Cronenberga. Usporedba će se usredotočiti na prostornost, koja iskorištava Quebecoisove i Kanadske kontinentalne dijelove, a čini se da organizacija i značenje nadmašuju temporalnost. Mavrikakijeva estetizacija prostora Montreala, Calvova mitologizacija grada Montreala i Guay-Poliquinova teologizacija transcendencije krajolika i prirode u Quebecovim distopijama.

Název v anglickém jazyce

Good use of dystopian spaces : Catherine Mavrikakis, Christian Guay-Poliquin and David Calvo

Popis výsledku anglicky

In Quebec literature, dystopias seem to be an extension of apocalyptic narratives. Several common points are noticeable: a vision of the end of time; an axiology that oscillates between evil, redemption and salvation; an inquiry about the relationship between the individual and the social. However, the function- ing of cultural memory and the role of the “actual world” are different from apocalyptic narratives. The fact is indicated by several recent dystopian novels: Oscar de Profundis (2016) by Catherine Mavrikakis, a kind of rewrite of Joris-Karl Huysmans' A rebours;, a cyberpunk dysto- pia, inspired among others by David Cronenberg's Le Fil des kilometres (2013) and Le Poids de la neige (2017) by Christian Guay-Poliquin, a diptych opposing the road novel to the roman du terroir; Toxoplasma (2017) by David Calvo films. The comparison will focus on spatiality, which exploits the specifically Québécois and Canadian con- notations and whose organization and meaning seem to outweigh temporality. Mavrikakis's aestheticization of Montréal space, Calvo's mythologization of the city of Montréal and Guay-Poliquin's theologiz- ing transcendence of landscape and nature seem to offer three distinct aspects of the specificity of Québec dystopias.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Književna smotra

ISSN

0455-0463

e-ISSN

2459-6329

Svazek periodika

51

Číslo periodika v rámci svazku

192

Stát vydavatele periodika

HR - Chorvatská republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

79-86

Kód UT WoS článku

000500266400009

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85077734802