Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Reprezentace a místa paměti

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F20%3A00114664" target="_blank" >RIV/00216224:14210/20:00114664 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Reprezentace a místa paměti

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Pojem místa paměti (les lieux des mémoires) je pevně svázán s osobností Pierra Nory a zároveň s výkladem zaměřeným na konstituování moderního francouzského národa, respektive moderního francouzského státu. Na to upozorňuje francouzská historička Catherine Horel, která se dlouhodobě zabývá definicí míst paměti habsburské monarchie. Právě v národnostně i kulturně složitém prostředí střední a středovýchodní Evropy lze podle ní hovořit o několika různých, popřípadě vzájemně si konkurujících pamětech, jimž slouží různá místa kultury (muzea), místa vzpomínání (hřbitovy a památky), místa identity jednotlivých skupin a konečně i místa, u nichž musí emoce ustoupit rozumu. Termín reprezentace se na stránkách vědeckých lexikonů objevuje především jako sociologická kategorie, kterou v posledních desítiletích zkoumá především Hans Jörg Sandkühler. Téma reprezentace se však již dosti dlouho těší také zájmu historiků a historiků umění. Roger Chartier dokonce hovoří o tom, že historii lze chápat také jako svět reprezentace, vystavěný z rétorických figur. Architektonické dílo lze pak v těchto intencích chápat jako obraz či metaforu svého budovatele.

  • Název v anglickém jazyce

    Representation and Places of Memory

  • Popis výsledku anglicky

    The concept of places of memory (les lieux des mémoires) [translated in some places as Realms of Memory] is firmly linked to the personality of Pierre Nora and at the same time to an interpretation focused on the forming of the modern French nation, or more exactly, the modern French state. This is pointed out by the French historian Catherine Horel, who has long been concerned with the definition of the places of memory of the Hapsburg monarchy. According to her, it is in the nationally and culturally complex milieu of Central and Central-Eastern Europe that it is possible to talk about several different or competing memories, which are served by various places of culture (museums), places of remembrance (cemeteries and monuments), places of identity of individual groups and finally places in which emotions must give way to reason. There are a number of definitions of the concept of places of memory. Although there has been a recent discussion about the extent to which Pierre Nora's original characterisation sill applies, it is possible to start from his definition: "Places of memory are mainly relics. An extreme form where commemorative consciousness persists in history, which calls to it because it does not know it. The concept of a place of memory is born as a result of the deritualization of our world. Places of memory are what produces, institutes, establishes, builds, proclaims, cunningly and voluntarily, a community that undergoes transformation and renewal."

Klasifikace

  • Druh

    C - Kapitola v odborné knize

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GB14-36521G" target="_blank" >GB14-36521G: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2020

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název knihy nebo sborníku

    Kultura ve středoevropských dějinách : Rozprava mezi humanitními obory

  • ISBN

    9788074227752

  • Počet stran výsledku

    22

  • Strana od-do

    173-194

  • Počet stran knihy

    510

  • Název nakladatele

    Nakladatelství Lidové noviny

  • Místo vydání

    Praha

  • Kód UT WoS kapitoly