Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F21%3A00123613" target="_blank" >RIV/00216224:14210/21:00123613 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14" target="_blank" >http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989

Popis výsledku v původním jazyce

Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie.

Název v anglickém jazyce

Major Trends in the Conception of Ethnographic Museum Materials in the Works of Czech Ethnologists and Museologists before 1989

Popis výsledku anglicky

Ethnographic material, as a research topic, appeared in Czech museums as early as at the turn of the 19th and 20th centuries, as a direct result of the Czechoslavic Ethnographic Exhibition (Prague 1895). However, it was more intensively reflected only after 1918, especially in connection with the support to regional research into folk culture (e.g. D. Stránská, A. Václavík) and with the promotion of general museological principles (L. Lábek, J. F. Svoboda). The phenomenon was, however, grasped in a more comprehensive way only with the onset of Communist rule. The specific environment of that time created suitable conditions for unique concepts which sought to closely interconnect theory and practice and which were thematically focussed on collectioncreating, presentation and educational activities of museums. The research interest was divided into two main lines. The first one featured efforts to analyse authentic movable material (L. Kunz, H. Johnová, R. Suk); the second stream worked with a broader concept of the ethnographic collection object in which it included building and natural elements, while it strongly emphasised intangible cultural heritage (J. Langer, J. Štika). The work of Josef Beneš, who attempted to create a coherent system, called ethnographic museology, based on existing knowledge had a special position.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Národopisná revue

ISSN

0862-8351

e-ISSN

—

Svazek periodika

31

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

188-203

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85122145859