„Z veliké a horlivé, též pobožné katolické náchylnosti“. Chrudimský epitaf rodiny Matyáše Heina z Heinbergu († 1653) jako obraz vzpomínání, liturgie a konverze

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F21%3A00124226" target="_blank" >RIV/00216224:14210/21:00124226 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

„Z veliké a horlivé, též pobožné katolické náchylnosti“. Chrudimský epitaf rodiny Matyáše Heina z Heinbergu († 1653) jako obraz vzpomínání, liturgie a konverze

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se věnuje opomíjené malbě epitafu rodiny Matyáše Cyrila Heina z Heinbergu (†1653), jenž byl původně součástí oltáře sv. Markéty v děkanském chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, pořízeného v roce 1640. Malba na první pohled představuje typický memoriální objekt, v němž se osobní reprezentace pojí s projevy zbožnosti a přináležitosti ke kolektivní náboženské identitě. Heinův obraz je přitom více než jen zajímavým dokladem malířské produkce z období třicetileté války. Svou ikonografií - zobrazením sakrálního prostoru s dominantou oltáře a žehnajícího katolického kněze - tematizuje sakrální katolický prostor coby místo liturgie, na níž se ve své ad perpetuum zhmotnělé vzpomínce na Heina a jeho blízké symbolicky podílejí nejen zobrazení členové heinovské rodiny, ale i všichni, žijící, kteří se při zádušních bohoslužbách této vzpomínky účastnili. Obraz je přitom definován typicky katolickými atributy (růžence, liturgie), které vizuálně akcentují kontext pravidelných bohoslužeb, sloužených díky Heinově fundaci před tímto oltářem. Heinův epitaf, jako součást oltáře, zřetelně vyjadřuje v zobrazené zádušní liturgii aktuální projev potridentské liturgie a je distinktivním rysem katolické náboženské identity. Malba, stejně jako sama zbožná fundace Matyáše Heina, tím jasně potvrzovala i řádnost katolického děkanského chrámu, který se tímto způsobem „očistně“ vyrovnával s předchozí nekatolickou (utrakvistickou) minulostí města Chrudimi a jeho kostelů, panující zde před rokem 1620. Obrazová liturgická inscenace tak souvisela se specifickou konfesní situací města v první polovině 17. století, resp. s postavením a sociálně-náboženskými rolemi jeho protagonistů. Ti se různými formami podíleli na konverzi Chrudimi a zdejších kostelů a náboženského života.

Název v anglickém jazyce

“Out of a great and fervent, as well as devout Catholic disposition.” The Chrudim epitaph of the family of Matyáš Hein of Heinberg (†1653) as an image of remembrance, liturgy, and conversion

Popis výsledku anglicky

The study focuses on the often overlooked epitaph painting of the family of Matyáš Cyril Hein of Heinberg (†1653), which was originally part of the altar of St. Margaret in the Dean’s Church of the Assumption of the Virgin Mary in Chrudim, made in 1640. At first glance, the painting is a typical memorial object in which personal representation is linked to expressions of piety and affiliation with a collective religious identity. However, Hein’s painting is more than just an interesting example of a painting produced during the Thirty Years’ War. Through its iconography − the depiction of a sacral space dominated by an altar and a Catholic priest giving a blessing − it thematises the sacral Catholic space as a site of liturgy, in which the depicted members of the Hein family, through their ad perpetuum materialised memory, symbolically participate along with those, who are alive and take part in this memory in requiem masses. At the same time, the image is defined by typically Catholic attributes (rosaries, liturgy) that visually accentuate the context of the regular services celebrated thanks to Hein’s foundation in front of this altar. As part of the altar, the depicted requiem in Hein’s epitaph clearly expresses the current post-Tridentine liturgy and represents a distinct feature of Catholic religious identity. The painting, as well as the pious foundation of Matyáš Hein, thus clearly confirmed the propriety of the Catholic Dean’s church, which in turn “purified” itself from the previous non-Catholic (Utraquist) past of Chrudim and its churches that had dominated the town before 1620. The pictorial liturgical production was thus related to the specific confessional situation of the town in the first half of the 17th century, or rather to the position and socio-religious roles of its protagonists who variously participated in the conversion of Chrudim and its churches and religious life.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Od dějin umění k uměleckému dílu : Cesty k porozumění vizuální kultuře

ISBN

9788021099937

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

101-114

Počet stran knihy

662

Název nakladatele

Book and Pipes - Masarykova univerzita

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS kapitoly

—