Od Petra Chelčického k Lukáši Pražskému: formování identity Jednoty bratrské skrze vztah ke světské moci

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F21%3A00124562" target="_blank" >RIV/00216224:14210/21:00124562 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/144792" target="_blank" >https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/144792</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/Rel2021-2-2" target="_blank" >10.5817/Rel2021-2-2</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Od Petra Chelčického k Lukáši Pražskému: formování identity Jednoty bratrské skrze vztah ke světské moci

Popis výsledku v původním jazyce

Článek je zaměřen na analýzu a interpretaci dramatické proměny Jednoty bratrské na konci 15. století. Jednota bratrská v tomto období především přehodnotila odmítání světské moci, městského způsobu života a většiny řemesel a obchodu. Tyto změny jsou v předchozích výzkumech označovány jako přeměna sekty v církev. Tato transformace však dosud nebyla systematicky studována pomocí adekvátních teoretických metod, které by odrážely obecnější vývojové mechanismy křesťanských náboženských hnutích. Autor se proto vrací k sociologickým kořenům této debaty. Inspirován neoweberovským přístupem Davida d'Avraye využívá teorie transformace sekty v církev jako ideálního typu v komparaci učení dvou klíčových myslitelů – Petra Chelčického a Lukáše Pražského. Petr Chelčický inspiroval vznik Jednoty bratrské a jeho učení odmítalo světskou moc a městský způsob života. Naproti tomu Lukáš Pražský výše uvedené změny legitimizoval. Analýza ukazuje, že napětí mezi Jednotou bratrskou a většinovou společností se ovšem nezmenšilo, neboť bylo úzce spjato s identitou Jednoty bratrské. Na této úrovni zůstává Jednota bratrská spíše sektou. Nové pojetí spásy Lukáše Pražského, založené na Boží milosti, však umožnilo a legitimizovalo život ve městech, účast na světské moci i proměnu společenské praxe, aniž by narušilo pocit výlučnosti Jednoty bratrské.

Název v anglickém jazyce

From Petr Chelčický to Luke of Prague: forming the identity of the Unity of the Brethren through its relation to secular power

Popis výsledku anglicky

The focus of the article is an analysis and interpretation of the dramatic transformation of the Unity of the Brethren at the end of the 15th century. In this period, the Unity of the Brethren primarily reconsidered its rejection of secular power, the urban way of life, and most crafts and trade. These changes are referred to in previous research as the transformation of the sect into a church. Nevertheless, this transformation has not yet been systematically studied using adequate theoretical methods that would reflect the more general mechanisms of development operating in Christian religious movements. The author therefore returns to the sociological roots of this debate. Inspired by the neo-Weberian approach of David d'Avray, the author uses theories concerning the transformation of sects into churches as ideal types in the comparison of two key thinkers – Petr Chelčický and Luke of Prague. Petr Chelčický inspired the establishment of the Unity of the Brethren and his teachings rejected secular power and the urban way of life. In contrast, Luke of Prague legitimized the abovementioned changes in his teaching. The analysis reveals that the tension between the Unity of the Brethren and mainstream society was not diminished, as it was closely linked to the identity of the Unity of the Brethren. On this level, the Unity of the Brethren remains more of a sect. However, the new concept of salvation by Luke of Prague, based on God's grace, enabled and legitimized life in cities, participation in secular power, and the transformation of social practice, without disturbing the sense of exclusivity of the Unity of the Brethren.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60304 - Religious studies

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Religio : revue pro religionistiku

ISSN

1210-3640

e-ISSN

2336-4475

Svazek periodika

29

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

133-158

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85125863959