Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00128933" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00128933 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2022/10/r3-2022.pdf#page=18" target="_blank" >https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2022/10/r3-2022.pdf#page=18</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců

Popis výsledku v původním jazyce

V druhé polovině 20. století prožil český venkov dvě vývojové diskontinuity. První souvisela s kolektivizací provedenou po r. 1948, druhá vedla naopak po r. 1989 k likvidaci jednotných zemědělských družstev a ke vzniku zemědělských družstev vlastníků nebo různě velkých agropodniků. Kolektivizace vesnice zásadním způsobem změnila život na vesnici, nejdříve ve sféře ekonomicko-výrobní, ale zasáhla i do sociální struktury vesnice a do sféry kulturní. Probíhala podle osvědčeného schématu: intenzivní agitací, nátlakem, zastrašováním, likvidací velkých selských statků (tzv. kulaci), ale i konfiskací moderní zemědělské techniky, jako traktorů. Netýkala se jen středních rolníků, sedláků, ale také malozemědělců, z nichž ti „pokrokoví“ často stáli u zrodu místního JZD. Jaké bylo hospodářské zázemí malozemědělce, jeho každodenní život a okolnosti, které ovlivňovaly jeho vstupu do jednotného zemědělského družstva dokumentuje na rodině O. Sedláčka z obce Závist (okr. Blansko).

Název v anglickém jazyce

Post-War Life and Collectivisation of the Moravian Countryside through the Eyes of Actors – Small Farmers

Popis výsledku anglicky

In the second half of the 20th century, the Czech countryside experienced two discontinuities in its development. The first one related to the collectivisation after 1948, while the other one led to the liquidation of unified agricultural cooperatives and the formation of owners’ agricultural cooperatives and agricultural enterprises of various sizes. The collectivisation of the village fundamentally changed village life, first in the economic and productive sphere, but it also interfered with the social structure of the village and the cultural sphere. It followed a well-established pattern: intensive agitation, coercion, intimidation, liquidation of large farms, but also confiscation of modern agricultural equipment (e.g. tractors). It did not only affect medium-sized peasants, and farmers, but also small farmers, the ‘progressive’ ones among whom were often at the origin of the local unified agricultural cooperative. The study uses the example of a family from the village of Závist (District of Blansko) to document the economic backg

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Narodopisna Revue

ISSN

0862-8351

e-ISSN

—

Svazek periodika

32

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

192-205

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85140732178