Matthesonovo libreto k opeře Boris Goudenow v kontextu prvních lžidimitrijovských dramatických děl

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F23%3A00130518" target="_blank" >RIV/00216224:14210/23:00130518 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://viewer.joomag.com/om-0123-web/0931910001679005586?short&" target="_blank" >https://viewer.joomag.com/om-0123-web/0931910001679005586?short&</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Matthesonovo libreto k opeře Boris Goudenow v kontextu prvních lžidimitrijovských dramatických děl

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek zkoumá libreto opery Boris Goudenow (1710) skladatele a teoretika Johanna Matthesona v kontextu lžidimitrijovských dramatických děl vzniklých přibližně do konce baroka. Lžidimitrijovská dramatická díla, tj. díla, která líčí události v Rusku na počátku 17. století a v nichž vystupuje postava Lžidimitrije I. a často i Borise Godunova, nejsou v evropské literární historii nijak vzácným jevem. Nejvíce jich vzniklo v 19. století v Německu a v Rusku, kde další a mnohem slavnější operu o carovi Borisi Godunovovi napsal Modest P. Musorgskij. První dramatici se začali zabývat oběma panovníky, Godunovem a zejména Lžidimitrem I., až několik let po smrti obou carů. Vůbec první drama o Lžidimitriji I. napsal ve Španělsku Lope de Vega, po něm následovali italští autoři a koncem baroka se stejné téma objevilo i v Anglii. Srovnání těchto dramatických děl ukazuje, že převládající náboženství v domovině autorů hrálo významnou roli v jejich chápání postav Lžidimitrije a Borise, což souviselo i s prameny, z nichž čerpali informace při studiu námětu. V katolických zemích zpravidla využívali spíše jezuitské a katolické prameny, a proto chápali Lžidimitrije I. jako právoplatného nástupce a ctnostného katolíka, tedy opak toho, jak byl popisován v hagiografických a historiografických dílech v Rusku. V protestantských zemích hrála náboženská povaha dobrodružství Lžidimitrije druhořadou roli. Nejinak je tomu i v případě opery Matthesona, který k Borisi Goudanovi napsal nejen hudbu, ale i libreto. Ve své opeře zobrazil období, kdy Godunov údajně předstíral, že se nechal přemluvit k nástupu na trůn, ale jeho postava není záporná (na rozdíl od Borise v katolických dramatech) a jeho peripetie stojí v pozadí milostných zápletek.

Název v anglickém jazyce

Mattheson's Libretto Boris Goudenow in the Context of the First Pseudo-Demetrius Dramatic Works

Popis výsledku anglicky

This paper examines the libretto of the opera Boris Goudenow (1710) by the composer and theorist Johann Mattheson in the context of Pseudo-Demetrius dramatic works written until around the end of the Baroque period. Pseudo-Demetrius dramatic works, i.e. works that depict events in early 17th century Russia and feature the character of False Dmitry I and often Boris Godunov, are not a rare phenomenon in European literary history. Most of them were written in the 19th century in Germany and Russia, where another and much more famous opera about tsar Boris Godunov was written by Modest P. Mussorgsky. However, the first playwrights began to deal with the two monarchs, Godunov and especially False Dmitry I, only a few years after the death of both tsars. The very first drama about Pseudo-Demetrius was written by Lope de Vega in Spain, followed by Italian writers, and the same theme appeared in England by the end of the Baroque. A comparison of these dramatic works shows that the prevailing religion of the authors' homeland played a significant role in their understanding of the characters of False Dmitry and Boris, which was also related to the sources from which they drew information when studying the subject matter. In Catholic countries, they generally used rather Jesuit and Catholic sources, and therefore understood False Dmitry I as the rightful successor and a virtuous Catholic, i.e. the opposite of the way he was described in hagiographical and historiographical works in Russia. In Protestant countries, the religious nature of False Dmitry’s adventure played a secondary role. This is not unlike the opera by Mattheson, who not only wrote the music to Boris Goudenow but also the libretto. In his opera he depicted the period when Godunov allegedly pretended to be persuaded to ascend the throne, but his character is not negative (unlike Boris in the Catholic dramas) and his peripeties stand in the background of the love plots.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Opus musicum

ISSN

0862-8505

e-ISSN

—

Svazek periodika

55

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

6-16

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—