Smyslová deprivace a evoluce náboženských praktik

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F24%3A00138146" target="_blank" >RIV/00216224:14210/24:00138146 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.csets.sk/index.php?s=31" target="_blank" >http://www.csets.sk/index.php?s=31</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Smyslová deprivace a evoluce náboženských praktik

Popis výsledku v původním jazyce

S náboženskými či duchovními praktikami, které využívají smyslovou (především vizuální) deprivaci k navození zvláštních smyslových zkušeností se setkáváme napříč časem a různými kulturami. Jak ale tyto praktiky vůbec vznikly a proč se v lidských společnostech ustálily? V příspěvku se zaměřím na teoretické shrnutí ekologických, psychologických a sociálních podmínek, které umožnily lidem a našim přímým předchůdcům využívat smyslovou deprivaci k navození zvláštních smyslových zkušeností (zahrnující kontakt s duchovními bytostmi, silami a světy). Klíčovou adaptivní funkcí, která umožnila kulturní ustálení těchto praxí a zmírnila jejich nákladnost bylo pravděpodobně snížení nejistoty ohledně nekontrolovatelných událostí v každodenním životě (např. lov, rozmnožování zvířat, nemocí atd.). Tyto teoretické předpoklady jsou podložené daty získanými dvěma experimentálními a jedním kvalitativním výzkumem, které ukazují, že v kontextu smyslové deprivace či nepřehledného prostředí jsou a) nejistota a očekávání významným prediktorem pocitů přítomnosti jiných bytostí, b) překonání nepříjemných pocitů a nejistoty během spirituální praxe využívající senzorickou deprivaci (tzv. terapie tmou) umožňují praktikujícím prožít kulturně sdílené obsahy jako subjektivně reálné a využít je k získání subjektivně vnímaných benefitů (např. léčení, získání pocitu kontroly nad velkou životní změnou).

Název v anglickém jazyce

Sensory deprivation and the evolution of religious practices

Popis výsledku anglicky

Religious or spiritual practices that use sensory (especially visual) deprivation to induce specific sensory experiences are encountered across time and cultures. But how did these practices originate in the first place, and why did they become established in human societies? In this paper I will focus on a theoretical summary of the ecological, psychological and social conditions that allowed humans and our direct ancestors to use sensory deprivation to induce special sensory experiences (involving contact with spiritual beings, forces and worlds). A key adaptive function that enabled the cultural establishment of these practices and mitigated their costliness was probably the reduction of uncertainty about uncontrollable events in everyday life (e.g., hunting, animal reproduction, disease, etc.). These theoretical assumptions are supported by data from two experimental and one qualitative study showing that, in the context of sensory deprivation or uncluttered environments, (a) uncertainty and expectation are significant predictors of feelings of the presence of other beings, (b) overcoming discomfort and uncertainty during spiritual practices using sensory deprivation (called darkness therapy) allow practitioners to experience culturally shared contents as subjectively real and use them to obtain subjectively perceived benefits (e.g., healing, gaining a sense of control over a major life change).

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60304 - Religious studies

Projekt

<a href="/cs/project/EH22_008%2F0004595" target="_blank" >EH22_008/0004595: Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů