Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

The role of mute characters and muteness in the first English melodramas

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14640%2F23%3A00130293" target="_blank" >RIV/00216224:14640/23:00130293 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://pdf.uhk.cz/hkjas/pi/pi_8-1-2021.php" target="_blank" >http://pdf.uhk.cz/hkjas/pi/pi_8-1-2021.php</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    The role of mute characters and muteness in the first English melodramas

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Abstract: The form of melodrama arrived in England from France at the beginning of the nineteenth century and soon became a well-established and popular genre among many strata of society. Originally a working-class entertainment, it flourished within the aesthetic limits of the Licensing Act with its emphasis on music, pantomime and gesture, rather that the spoken word. The form was inaugurated in England by Thomas Holcroft who adapted René-Charles Guilbert de Pixérécourt’s melodrama Coelina; ou, l'enfant du mystère as A Tale of Mystery in 1802. In this play, following the example of Pixérécourt, Holcroft introduced the mute character Francisco, whose tragic fate and visual means of communication excited a strong emotional response from the audience. The paper discusses the historical and social conditions that enabled the spread and vogue for the genre, and reasons why muteness became a language of the stage. Then, it analyses the first English melodrama and shows how the different manifestation of muteness in the form of postures, gestures, silent tableaux and music intensified the theatrical appeal of the play. Finally, it is argued that the legacy of the first melodrama reverberated in the English theatre of the nineteenth century and the first silent films, which is illustrated by the example of the first adaptation of Frankenstein with its mute Creature.

  • Název v anglickém jazyce

    The role of mute characters and muteness in the first English melodramas

  • Popis výsledku anglicky

    Abstract: The form of melodrama arrived in England from France at the beginning of the nineteenth century and soon became a well-established and popular genre among many strata of society. Originally a working-class entertainment, it flourished within the aesthetic limits of the Licensing Act with its emphasis on music, pantomime and gesture, rather that the spoken word. The form was inaugurated in England by Thomas Holcroft who adapted René-Charles Guilbert de Pixérécourt’s melodrama Coelina; ou, l'enfant du mystère as A Tale of Mystery in 1802. In this play, following the example of Pixérécourt, Holcroft introduced the mute character Francisco, whose tragic fate and visual means of communication excited a strong emotional response from the audience. The paper discusses the historical and social conditions that enabled the spread and vogue for the genre, and reasons why muteness became a language of the stage. Then, it analyses the first English melodrama and shows how the different manifestation of muteness in the form of postures, gestures, silent tableaux and music intensified the theatrical appeal of the play. Finally, it is argued that the legacy of the first melodrama reverberated in the English theatre of the nineteenth century and the first silent films, which is illustrated by the example of the first adaptation of Frankenstein with its mute Creature.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60204 - General literature studies

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2023

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Hradec Králové Journal of Anglophone Studies

  • ISSN

    2336-3347

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    2022

  • Číslo periodika v rámci svazku

    1-2

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    9

  • Strana od-do

    81-89

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus