Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25110%2F20%3A39917340" target="_blank" >RIV/00216275:25110/20:39917340 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://zpp.npu.cz/clanek-7667" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/clanek-7667</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí

Popis výsledku v původním jazyce

Vytlačovaný štuk představuje svébytnou techniku, která byla hojně využívána pro dekorování renesančních interiérů památek. Technika byla využívána k dekorování bohatých dekorativních rámců (systémů) často v návaznosti na jinou výzdobu figurálním štukem, nástěnnou, deskovou malbou nebo sgrafity. Častěji se však na renesančních památkách uplatňuje vytlačovaný štuk co do bohatosti a typologie v jednodušším rozvrhu užívaný jen v těsné návaznosti na architektonické členění prostoru památky. Tyto památky byly zpravidla dílem anonymních štukatérských dílen, které působili na určitém geografickém území nebo například, na objektech, jež spojovala osobnost vlastníka památky nebo objednatele. Příkladem tohoto fenoménu mohou být některé renesanční památky česko-moravsko-rakouského pomezí, u nichž byla souvislost prokázána interdisciplinárním výzkumem založená na propojení restaurátorských a přírodovědných průzkumů s výsledky uměleckohistorických a archivních rešerší. Konkrétně se autorsky podařilo propojit renesanční štukovou výzdobu jindřichohradeckých kostelů sv. Václava, nejsvětější Trojice s Langrovým domem a kostelem sv. Petra a Pavla v blízkém Lodhéřově. V druhém sledovaném okruhu s centrem v rakouském Schwarzenau se podařilo nalézt souvislosti mezi výzdobou zámku ve Slatině a kostela nejsvětější Trojice v Běhařovicích na Znojemsku a zaniklým kostelem sv. Václava ve starém Bítově. Zřejmě nejucelenější skupinou majetkově i ornamentálně rovněž propojenou se Schwarzenau pak je výzdoba starého zámku v Uherčicích a předsíní kostelů sv. Jana Křtitele v Dešné a Panny Marie v Raabs an de Thaya. Na konkrétních objektech byla popsána a dokumentována nejen geneze vzniku otiskovaných renesančních ornamentálních dekorací, současný stav a poškození, ale i předchozí restaurátorské a další opravné zásahy. Na základě historické literatury, materiálově technologických průzkumů a provedených zkoušek se podařilo replikovat část renesanční výzdoby původními technologiemi a tak detailně popsat postupy vytváření otiskovaného štuku. Tato část výzkumu je zvláště podstatná ve spojitosti s předchozími zásahy a současným stavem štukových děl. Na základě znalosti původní techniky a materiálů je možné se vyhnout problematickým zásahům a neodborným opravám renesančních štukových děl, z nichž typické je použití sádry jako opravného materiálu. Dalším zásadním aspektem je důkladný průzkumu charakteru povrchu štukatur a následně polychromie, která tvoří integrální součást vytvořeného díla chápaného v jeho celistvosti. Všechny naznačené aspekty jsou nezbytným podkladem pro památkovou ochranu a péči o tato díla.

Název v anglickém jazyce

Renaissance extruded stucco on the example of heritage properties at the Czech/Moravian/Austrian border

Popis výsledku anglicky

Extruded stucco is a unique technique that was widely used to decorate the Renaissance interiors of heritage properties. The technique was used to decorate rich decorative frames (systems) often in connection with other decorations with figural stucco, wall and panel paintings, or sgraffito. More often, however, in Renaissance properties, extruded stucco is used in simpler formats, in terms of richness and typology, only as it closely connects with the architectural division of the property’s space. These properties were usually the work of anonymous stucco workshops that operated in a certain geographical area or, for example, on structures that connected the property owner or a client. Example of this phenomenon are certain Renaissance heritage properties at the Czech/Moravian/Austrian border; here, the connection was proven by interdisciplinary research based on connecting restoration and scientific research with the results of art/historical and archival research. In this case, the connection was specifically made with the author of the Renaissance stucco decoration of the two Jindřichův Hradec churches of St. Wenceslas and the Holy Trinity with the Langer House and the church of St. Peter and Paul in nearby Lodhéřov. In the second monitored area, centered around Schwarzenau, Austria, a connection was found between the decoration of the castle in Slatina and the Church of the Holy Trinity in Běhařovice in the Znojmo region and the defunct Church of St. Wenceslas in the former village of Bítov. Probably the most complete group, both property and ornamentally connected with Schwarzenau, is the decoration of the old castle in Uherãice and the vestibule of the churches of St. John the Baptist in De‰ná and the Virgin Mary in Raabs an de Thaya. On specific buildings, the genesis of the printed Renaissance ornamental decorations and their current condition and damage were described and documented, as were previous restorations and other corrective modifications. Based on historical literature, material/technological research, and testing, a part of the Renaissance decoration could be replicated using the original technologies, thus allowing for a detailed description of the procedures for creating printed stucco. This part of the research is particularly important in connection with previous interventions and the current state of the stuccoworks. A knowledge of the original technique andmaterials makes it possible to avoid problematic interventions and unprofessional repairs toRenaissance stucco works, for which the use of gypsum as a repair material is typical. Another crucial aspect is the thorough examination of the character of the surface of stucco and subsequently the polychromy which forms an integral part of the created work as understood in its entirety. All indicated aspects are a necessary basis for heritage protection and care for such works.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

<a href="/cs/project/DG18P02OVV005" target="_blank" >DG18P02OVV005: Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy památkové péče (Journal of Historical Heritage Preservation)

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Svazek periodika

2020

Číslo periodika v rámci svazku

3-4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

313-329

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—