Poezie a místa v Audenových Dopisech z Islandu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F16%3A39902118" target="_blank" >RIV/00216275:25210/16:39902118 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poezie a místa v Audenových Dopisech z Islandu

Popis výsledku v původním jazyce

Tato kapitola přistupuje k Dopisům z Islandu (Letters from Iceland, 1937) britského básníka W.H. Audena jako k textu, který je na hranici mezi cestopisem a metapoetickou úvahou o vztahu poezie k místům. Teoretickým východiskem je humanistická geografie. Text v úvodu dokládá, že si Auden již v útlém věku zařadil tento ostrov mezi velmi úzký okruh dalších míst, která se v jeho osobní mýtické geografii mohla honosit přízviskem "svatá". Výsledkem Audenovy cesty však i přes jím proklamované topofilické vazby není chvalozpěv oslavující místní specifičnost a genia loci ostrova. Naopak, analýza shrnutá v této kapitole dokládá, že Audenovy Dopisy z Islandu jsou textem, v jehož veršovaných pasážích autor své osobní topofilické pouto cíleně potlačuje. Spíše než oslavou topografické jedinečnosti jsou totiž veršované části Dopisů z Islandu metapoetickým hledáním vhodné formy, při kterém Auden explicitně pojmenovává své dlouhodobé pochybnosti o schopnosti poezie zachycovat specifičnost konkrétních míst, vyjadřovat jejich jedinečnost, a tím je "svatořečit".

Název v anglickém jazyce

Poetry and Places in Auden's Letters from Iceland

Popis výsledku anglicky

This chapter approaches Letters from Iceland (1937) by Wystan Hugh Auden as a text resting on the verge between a travelogue and a metapoetic treatise on the relation of poetry and places. Methodologically, it derives from Humanistic Geography. The chapter shows that Auden formed a very strong topophilic relationship with Iceland already in his childhood and that it co-formed his mythical geography of sacred places. However, the chapter argues that the outcome of Auden's journey to Iceland in 1936 is not a versified eulogy expressing his topophilic sentiment for the island and its genius loci. On the contrary, the analysis suggests that in the verse parts of Letters from Iceland Auden systematically eclipses his topophilia and local uniqueness proclaimed in prose parts. Rather, he turns his travel book into a metapoetic search of a suitable form, in the course of which Auden pronounces his long-term scepticism concerning the capacity of poetry to capture the specificity of places and express their holiness.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

AJ - Písemnictví, mas–media, audiovize

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Hlasy míst : prostor, místo a geografie ve světové poezii

ISBN

978-80-7308-677-0

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

39-53

Počet stran knihy

252

Název nakladatele

Univerzita Karlova. Filozofická fakulta

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—