Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F19%3A39915791" target="_blank" >RIV/00216275:25210/19:39915791 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy

Popis výsledku v původním jazyce

Polsko zažilo v meziválečném období nebývalý rozvoj jak na poli ekonomiky, tak v kulturní a politické rovně. Ve všech těchto oblastech významnou úlohu sehrála také židovská menšina. Stejně jako jinde v Evropě se i v Polsku již od druhé poloviny 19. století projevoval antisemitismus, který rostl s emancipací Židů a jejich úspěšnou aktivitou v politice, podnikání, vědě i kultuře. Protižidovské nálady a výpady vůči židovskému obyvatelstvu v Německu přiměly židovské obce a svazy v Evropě reagovat a Polsko nebylo výjimkou. Brzy po tom, co v srpnu 1932 polská delegace na Světové židovské konferenci v Ženevě, která předcházela založení Světového židovského kongresu, navrhla ekonomický bojkot Německa, se z této agitace stala celosvětová akce a hospodářský bojkot nacistického Německa se stal jednou ze zbraní v boji proti antisemitismu nacistického režimu. Židovští poslanci v polském Sejmu následně 15. března 1933 vyzvali k bojkotu a byli vůbec jedni z prvních, kteří se v této akci snažili získat jasnou politickou podporu i mimo židovské kruhy. Bojkot se v Polsku rozeběhl pod taktovkou Centrálního komitétu bojkotové akce s podporou místních židovských obcí, různých organizací, ale rovněž i odborů. Vládou původně podpořený bojkot se stal postupem času překážkou pro zlepšení diplomatických vztahů s Německem. K jejich narovnání došlo po podpisu Německo-polského paktu o neútočení a bojkotové snahy byly jasně a cíleně potlačeny. V červnu 1935 musel svoji činnost ukončit i Centrální komitét bojkotové akce. Od té doby se bojkot v Polsku přenesl do neoficiální roviny, pro kterou byly typické spíše ojedinělé výkřiky, než systematická akce. Zajímavý vliv na bojkot Německa v celosvětové rovině sehrálo i pořádání letních olympijských her v Berlíně v roce 1936, nutno ale podotknout, že zde nebyl polský vliv nijak výrazný, což dokresluje tendence ústupu bojkotových snah polských Židů, kteří se více a více museli snažit o vlastní obranu.

Název v anglickém jazyce

Jews in Interwar Poland and Legacies of their Boycott as Protection against Antisemitism. Economic, cultural and society-wide responses

Popis výsledku anglicky

During the interwar period, Poland experienced an unprecedented period of development at an economic, but also cultural and political level. In all these areas, the Jewish minority played an important role. Like elsewhere in Europe, expressions of anti-Semitism were manifest from the second half of the 19th century, and these grew with Jews’ emancipation and their successful involvement in politics, business, science and culture. Anti-Jewish sentiment and attacks against the Jewish population in Germany forced Jewish communities and associations in Europe to respond, and Poland was no exception. Shortly after the Polish delegation at the 1932 World Jewish Conference in Geneva, a precursor to the World Jewish Congress, proposed an economic boycott of Germany, the proposal became a global act, and the economic boycott of Nazi Germany became one of the weapons in the fight against the Nazi regime’s anti-Semitism.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-02274S" target="_blank" >GA16-02274S: Židovský bojkot nacistického Německa (1933-1941)</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Moderní dějiny : sborník k dějinám 19. a 20. století

ISSN

1210-6860

e-ISSN

—

Svazek periodika

27

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

29

Strana od-do

49-77

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—