Neuskutečněná cesta Viléma z Rožmberka na obhlídku opavského zámku

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F21%3A39918475" target="_blank" >RIV/00216275:25210/21:39918475 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/47813059:19240/21:A0000908

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Neuskutečněná cesta Viléma z Rožmberka na obhlídku opavského zámku

Popis výsledku v původním jazyce

Studie do jisté míry koriguje zažité představy o (ne)významu opavského hradu v 16. století, jak jsou tradovány v dosavadní historiografické produkci. Podle těchto představ měl být význam opavského hradu (zámku) v době, kdy přestal plnit roli zeměpanské rezidence, de facto redukován na hmotnou podstatu – objekt pozbyl původního významu a měl být ze strany zeměpanské moci (české královské komory) využíván v podstatě pouze coby relativně málo výnosná hospodářská jednotka a protihodnota finančních půjček. Nově objevený koncept listu z 25. října roku 1557 naznačuje něco jiného. Nejvýznamnější aristokrat Českého království Vilém z Rožmberka v něm žádal krále Ferdinanda I., aby ho ze zdravotních důvodů zprostil povinnosti vést komisi, která by zhodnotila stav opavského hradu (a s ním spojeného zboží) po smrti dosavadního zástavního držitele, opavského zemského sudího Jana Planknara z Kynšperka. Snaha panovníka vyslat do Opavy právě pána z Rožmberka, jehož měli provázet moravští urozenci Jan Kropáč z Nevědomí a Jiřík ze Zástřizl, hovoří o tom, že pevnostní sídlo situované v těsné blízkosti opavských městských hradeb, plnilo v očích krále ještě jiné role. Kontextuální analýza tehdejšího dění naznačila, že úkolem komise vyslané do Opavy králem Ferdinandem nebylo pouhé zhodnocení ekonomické prosperity statku, ale především jeho využití coby vojenské pevnosti v časech zvýšeného osmanského nebezpečí. Součástí studie je rovněž edice listu Viléma z Rožmberka.

Název v anglickém jazyce

"The Planned, Yet Not Taken, Inspection Journey of William of Rosenberg to the Opava Chateau"

Popis výsledku anglicky

&quot;This study attempts, to some extent, to correct the tenacious notions occurring in the historiographical record of the (un)importance of the Opava castle in the 16th century. According to these notions, the significance of the Opava castle (chateau) at the time when it ceased to fulfill the role of landlord residence was de facto reduced to its material ground – the building lost its original significance and was used by its landowner (Bohemian Royal Chamber) as a rather lowyielding economic unit and as security for financial loans. However, the newly discovered draft of a letter of 25th October 1557 suggests something else. In this letter, William of Rosenberg, the most important aristocrat of the Bohemian Kingdom, asked King Ferdinand I to relieve him, due to his bad health condition, of the obligation to lead an inspection committee to assess the condition of the Opava castle (and related estates) after the death of the previous mortgage holder, Opava land judge, Jan Planknar of Kynšperk. The king&apos;s efforts to send the lord of Rosenberg to Opava – he was to be accompanied by Moravian nobles, Jan Kropáč of Nevědomí and Jiřík of Zástřizl – speaks of the fact that the fortress located in the vicinity of the Opava town walls still played also other roles in the king&apos;s eyes. A contextual analysis of the events at the time indicated that the mission for the committee sent to Opava by King Ferdinand was not only to assess the economic prosperity of the estate, but above all to assess its use as a military fortress at a time of increased Ottoman threat. The study also includes an edition of the William of Rosenberg&apos;s letter&quot;

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Modestia est signum Sapientiae : studie nejen o středověkém umění k poctě Dalibora Prixe

ISBN

978-80-88283-46-1

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

298-309

Počet stran knihy

423

Název nakladatele

Artefactum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—