Tvorba případových studií vzdělávací politiky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F22%3A39919272" target="_blank" >RIV/00216275:25210/22:39919272 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://capv.cz/wp-content/uploads/2022/12/Inspirace-pro-vyzkum-nahlednuti-do-metodologie-pedagogiky-2.pdf" target="_blank" >https://capv.cz/wp-content/uploads/2022/12/Inspirace-pro-vyzkum-nahlednuti-do-metodologie-pedagogiky-2.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Tvorba případových studií vzdělávací politiky

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem kapitoly je představit metodické postupy a etické otázky související s tvorbou případových studií vzdělávací politiky. Kapitola představuje proces tvorby případové studie, kde se jednalo o fenomén přijetí či nepřijetí konkrétního opatření souvisejícího s učitelskou profesí v průběhu legislativního procesu zasazeného do reálného kontextu vzdělávací politiky, jejích aktérů, zájmů, resp. zdroje a výsledky. Konkrétně se jednalo o: (a) nepřijetí kariérního systému pro učitele v roce 2017 (Michek &amp; Spilková, 2021) a (b) stanovení kvalifikačních požadavků pro vstup do učitelského povolání v souvislosti s projednáváním novely zákona 563 /2004 Sb. o pedagogických pracovnících v letech 2019–2021 (Spilková &amp; Reimannová, 2021). Vzhledem k tomu, že za posledních 30 let nebyly v českých recenzovaných časopisech publikovány žádné podobné případové studie, hledali autoři inspiraci v zahraničních případových studiích, zejména pokud jde o jejich metodologický přístup a celkovou strukturu (Virtue, 2007; Goldstein, 2011; Gonzalez &amp; Carney, 2014). Z hlediska počtu se jednalo o jednotlivé případové studie, zabývající se jedním zkoumaným případem. Obě studie jsou vysvětlující. Oba průzkumy byly provedeny ex post poté, co obě novely zákona neprošly legislativním procesem a byly zamítnuty. Obě studie uplatňovaly holistický přístup, ve kterém se autoři snažili identifikovat konstitutivní složky případu, zachytit zkoumaný případ v kontextu reálného života a dosáhnout hlubšího porozumění. K zodpovězení výzkumných otázek byla získána data z různých zdrojů. K získání dat z různých zdrojů byly použity kvantitativní a kvalitativní metody s důrazem na metodologii desk research, která zahrnovala: a) analýzu dokumentů včetně ujednání ze schůzí obou komor Parlamentu ČR, odborné a strategické (na národní i evropské úrovni) dokumenty, b) analýza hromadných sdělovacích prostředků, c) polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry, včetně analýzy jejich publikovaných názorů, d) analýza tiskových zpráv a dokumentů aktérů (profesní sdružení, odborníci, neziskové organizace, příspěvky na sociálních sítích). V obou případech byla analýza dat rozdělena do dílčích fází, včetně datové triangulace, kde se sběr dat a analýza dat prolínaly. Do kontextu výzkumů obou studií patřilo i to, že autoři těchto studií se různým způsobem a v různých fázích podíleli na kariérním systému a ovlivňovali jej, stejně jako vstoupili do deprofesionalizační novely učitelského zákona prostřednictvím komunikace s politiky. V obou studiích se ukázalo dilema, zda a do jaké míry je možné přiblížit se poznání jevu z hlediska pochopení jeho komplexnosti, kdy je třeba si uvědomit více variant a možných scénářů nebo zda je možné objektivně znát realitu a složitost případu. Složitost zkoumání případů naší vzdělávací politiky nespočívala pouze v riziku subjektivity, ale také v dilematech spojených se získáváním a interpretací dat a etických otázkách, které bylo potřeba řešit. (např. jak získat důvěru respondentů v rozhovoru; používání manipulativních argumentů ze strany respondentů a politiků; snaha nepoškodit dobré jméno respondentů; zveřejňování autentických výroků konkrétních politiků, kteří byli důkazem neschopnosti reagovat na odborné argumenty). Studium tvorby a procesu realizace vzdělávací politiky patří k bílým místům českého pedagogického výzkumu. Kapitola tak poskytuje inspiraci především pro metodologii výzkumu v této oblasti. Z věcného hlediska je přínosem pro pedeutologii a vzdělávací politiku, neboť se zabývá tématy, která jsou aktuálně v centru pozornosti.

Název v anglickém jazyce

Development of educational policy case studies

Popis výsledku anglicky

The aim of the chapter is to present methodological procedures and ethical issues related to the creation of case studies of educational policy. The chapter presents the process of creating a case study, where the case was the phenomenon of acceptance or non-acceptance of a specific measure related to the teaching profession during the legislative process set in the real context of educational policy, its actors, interests, resources and results. Specifically, these were: (a) non-adoption of the career system for teachers in 2017 (Michek &amp; Spilková, 2021) and (b) definition of qualification requirements for entering the teaching profession in connection with the discussion of the amendment to Act 563/2004 Coll. on educational staff in the years 2019–2021 (Spilková &amp; Reimannová, 2021). As no similar case studies have been published in the Czech peer reviewed journals in the last 30 years, the authors sought inspiration in foreign case studies, especially in terms of their methodological approach and overall structure (Virtue, 2007; Goldstein, 2011; Gonzalez &amp; Carney, 2014). In terms of number, these were individual case studies, dealing with one case examined. Both studies are explanatory. Both surveys were carried out ex post after both amendments to the law did not go through the legislative process and were rejected. Both studies applied a holistic approach, in which the authors tried to identify the constitutive components of the case, capture the case under study in the context of real life and reach a deeper understanding. Data from various sources were obtained to answer the research questions. Quantitative and qualitative methods were used to obtain data from various sources with emphasis on desk research methodology, which included: a) documents analysis, including stipulates from meetings of both chambers of the Czech Parliament, professional and strategic (at national and European level) documents, b) analysis of mass media, c) semi-structured interviews with key actors, including analysis of their published opinions, d) analysis of press releases and documents of actors (professional associations, experts, non-profit organizations, social media contributions). In both cases, the data analysis was divided into sub-phases, including data triangulation, where data collection and analysis were intertwined. The context of the research of both studies also included the fact that the authors of these studies participated in and influenced the career system in different ways and at different stages, as well as entered into a de-professionalization amendment to the Teachers’ Act through their communication with politicians. In both studies, the dilemma proved to be whether and to what extent it is possible to approach the knowledge of the phenomenon in terms of understanding its complexity, when it is necessary to be aware of multiple variants and possible scenarios or whether it is possible to objectively know the reality and complexity of the case. The complexity of examining our educational policy cases lay not only in the risk of subjectivity, but also in the dilemmas involved in obtaining and interpreting the data and ethical issues that needed to be addressed. (e.g. how to gain the trust of respondents in the interview; the use of manipulative arguments by respondents and politicians; trying not to damage the reputation of respondents; publishing authentic statements of specific politicians who were evidence of inability to respond to professional arguments). The study of the creation and process of implementation of educational policy belongs to the blank spots of Czech pedagogical research. The chapter thus provides inspiration especially for the research methodology in this area. From a factual point of view, it is beneficial for pedeutology and educational policy, as it deals with topics that are currently in the spotlight.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Inspirace pro výzkum: nahlédnutí do metodologie pedagogiky

ISBN

978-80-7392-387-7

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

165-180

Počet stran knihy

200

Název nakladatele

MSD, spol. s r.o.

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS kapitoly

—