Hornolužický měnový systém počátkem 40. let 16. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F22%3A39920097" target="_blank" >RIV/00216275:25210/22:39920097 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/numismaticke-listy/75-1-4/hornoluzicky-menovy-system-pocatkem-40-let-16-stoleti" target="_blank" >https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/numismaticke-listy/75-1-4/hornoluzicky-menovy-system-pocatkem-40-let-16-stoleti</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.37520/nl.2020.014" target="_blank" >10.37520/nl.2020.014</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hornolužický měnový systém počátkem 40. let 16. století

Popis výsledku v původním jazyce

Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou reálně obíhajících mincí a peněžními početními jednotkami, užívanými počátkem 40. let 16. století v Horní Lužici. Hlavním pramenem jsou pro něj účetní knihy vídeňské dvorské komory z let 1543-1544. V nich se dochoval jednak přepočet platební síly konkrétních mincí, kterými hornolužičtí stavové a města uhradili daňovou povinnost, jednak přepočet peněžních početních jednotek, užívaných tehdy v platebním, systému Horní Lužice. Z této dokumentace vyplývá, že hornolužická hřivna („Mark“), dělená na 48 malých grošů, odpovídala v rakouské měně částce 56 krejcarů. Druhou hlavní peněžní početní jednotkou byl hornolužický zlatý („Gulden“), který byl na hlavní rakouskou peněžní početní jednotku „zlatý rýnský“ přepočítáván v poměru 14 zlatých rýnských = 15 zlatých hornolužických. Stříbrný tolar tehdy platil v Horní Lužici 63 hornolužických malých grošů (70 krejcarů) a zlatý uherský dukát byl přijímán v hodnotě 93 hornolužických malých grošů (105 krejcarů).

Název v anglickém jazyce

The Upper Lusatian monetary system in the early 1540s

Popis výsledku anglicky

The article deals with the issue of a real circulating coins and monetary measurement units used at the beginning of the 1640s in the Upper Lusatia. As a main source served the account books of the Vienna Court Chamber from 1543–1544. They preserve both the conversion of the purchasing power of the coins used by the Upper Lusatian estates and towns to pay the tax obligation, as well as the conversion of the monetary units used in the payment system of Upper Lusatia at that time. This documentation shows that the Upper Lusatian hryvnia (“Mark”), which was divided into 48 small grossi, was the equivalent to 56 kreuzers in the Austrian currency. The second main unit of currency was the Upper Lusatian gulden, which was converted into the main Austrian unit of currency, the “Rhenish guldens”, at the rate of 14 Rhenish guldens = 15 Upper Lusatian guldens. At Upper Lusatia of that time, the silver thaler was worth 63 Upper Lusatian small grossi (70 kreuzers) and the Hungarian gold ducat valued 93 Upper Lusatian small grossi (105 kreuzers).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Numismatické listy

ISSN

0029-6074

e-ISSN

—

Svazek periodika

75 / 2020

Číslo periodika v rámci svazku

1-4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

178-184

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—