Kvalita života pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25520%2F20%3A39916378" target="_blank" >RIV/00216275:25520/20:39916378 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://eshop.upce.cz/publikace/9006467/kvalita-zivota-pacientu-se-stabilni-ischemickou-chorobou-srdecni" target="_blank" >https://eshop.upce.cz/publikace/9006467/kvalita-zivota-pacientu-se-stabilni-ischemickou-chorobou-srdecni</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kvalita života pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční

Popis výsledku v původním jazyce

Odborná monografie je zaměřená na hodnocení kvality života pacientů se stabilní anginou pectoris. Hodnotí vliv rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění na kvalitu života. Zabývá se možností predikce mortality a rehospitalizace podle subjektivního hodnocení kvality života pacienty, včetně role sestry při péči o pacienty podstupující koronarografii. Péče o pacienty po koronarografii se řídí standardním protokolem a pro následnou péči může být přínosné, u pacientů se stabilní anginou pectoris, zařadit hodnocení subjektivně vnímané kvality života. Toto hodnocení se velmi často využívá ve studiích k hodnocení efektu léčby (zákroku) a stále se zvyšuje jeho význam. Obecné doporučení pro hodnocení kvality života dávají doporučené postupy vydané Evropskou kardiologickou společností. Používání a hodnocení efektu ošetřovatelských intervencí nástroji hodnotících kvalitu života není ale v klinické praxi běžně prováděné. První část knihy se zaměřuje na obecný popis kardiovaskulárního systému a stabilní anginy pectoris. Dále popisuje rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění zaměřené na ošetřovatelskou péči, péči o pacienty podstupující koronarografii, a především koncept hodnocení kvality života. Monografie má pro svou výzkumnou část stanovené čtyři hlavní cíle. Porovnat kvalitu života pacientů podstupující koronarografii se stabilní anginou pectoris a kvalitu života respondentů bez anginy pectoris (podstupující koronarografii z jiné lékařské indikace). Zhodnotit vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivní tíhou onemocnění hodnocenou podle počtu významně zúžených koronárních tepen. Zjistit vztah mezi rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění a kvalitou života. Zjistit možnost nástrojů hodnotící kvalitu života predikovat jednoletou mortalitu a rehospitalizaci u pacientů se stabilní anginou pectoris. Dílčím cílem byl výběr vhodného nástroje hodnotící kvalitu života. Pilotní průzkum s využitím polo-strukturovaných rozhovorů byl použitý k výběru nejvhodnějšího nástroje hodnocení kvality života. Pro navazující kvantitativní výzkum byla vybrána, česká verze Seattle angina questionnaire (SAQ). Dotazník byl doplněn o generický nástroj EuroQol ve verzi EQ-5D-3L. Pro hlavní část byl zvolen kvantitativní, průřezový výzkumný design s využitím dotazníkového šetření, sběrem dat z dokumentace a zaznamenáním výsledku koronarografie. Výzkum pokračoval prospektivním sledováním skupiny pacientů se stabilní anginou pectoris po dobu jednoho roku ke zjištění mortality a počtu rehospitalizací. Data byla analyzována od 165 respondentů se stabilní anginou pectoris. Pro porovnání kvality života respondentů se stabilní anginou pectoris s respondenty podstupující koronarografii bez ischemické choroby srdeční, byla analyzována data od 174 respondentů z kontrolní skupiny. Pacienti se stabilní anginou pectoris hodnotí svou kvalitu života hůře než pacienti bez stabilní anginy pectoris. Zároveň nebyl prokázán vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivním hodnocením tíže onemocnění. Přesto mohou nástroje kvality života predikovat mortalitu a rehospitalizace u pacientů se stabilní anginou pectoris v souboru. Péči o tyto pacienty je vždy potřeba individualizovat podle jejich aktuálních potřeb, ale zapojení hodnocení jejich subjektivního vnímání onemocnění může přinést další benefit pro pacienty se stabilní anginou pectoris. Hodnocení kvality života v ošetřovatelské praxi může sloužit k nastavení intenzity ošetřovatelských intervencí (konzultace, edukace) a mohly by tak zefektivnit ošetřovatelskou péči a zlepšit efektivitu nákladů na ošetřovatelskou péči.

Název v anglickém jazyce

Quality of life in patients with stable ischemic heart disease

Popis výsledku anglicky

The monography focuses on the quality of life in patients with stable angina pectoris, the impact of risk factors of cardiovascular disease on the quality of life, and the possibility of prediction of mortality and readmission based on the subjective evaluation of the quality of life, including the role of the nurse in the care of the patient undergoing coronary angiography. Patient care after coronary angiography follows a standard protocol. Therefore, patients with stable coronary artery disease receiving aftercare after coronary angiography might benefit from assessment of subjectively perceived quality of life. This assessment is very often used in scientific research for evaluating the impact of a procedure, and its importance is steadily increasing. General recommendation for assessing quality of life follows guidelines issued by the European Cardiology Society. However, the use and evaluation of the effect of nursing interventions using quality of life tools is not normally implemented in clinical practice. The first part deals with the concept of quality of life assessment, a general description of the cardiovascular system and stable angina pectoris, risk factors for cardiovascular diseases, and nursing care for patients undergoing coronary angiography. The book has four main objectives. The first objective is to compare the quality of life of patients suffering from angina pectoris undergoing coronary angiography with the quality of life of patients without angina pectoris (undergoing coronary angiography for other medical reasons). The second objective is to evaluate the relationship between the subjective evaluation of the quality of life and the objective disease severity evaluated according to the number of significantly narrowed coronary arteries. The third objective is to find out the relationship between the risk factors of cardiovascular disease and the quality of life. The fourth objective is to determine the possibility of life quality assessment tools to predict one-year mortality and readmissions. A partial target, a selection of an appropriate tool for assessing the quality of life, was carried out by a pilot study using semi-structured interviews. The most appropriate instrument, the Czech version of the Seattle angina questionnaire (SAQ), was used for the subsequent quantitative research and was supplemented by the generic EQ-5D-3L tool. A quantitative, cross-sectional research using a questionnaire survey, data collection from documentation and coronary angiography results continued by a one-year long prospective observation of a group of patients with stable angina pectoris to determine the mortality and readmissions. Data from 165 respondents with stable angina pectoris were analysed. To achieve the second partial objective, i.e. comparing the quality of life with respondents undergoing coronary angiography without ischemic heart disease, data from 174 respondents from the control group were analysed. Patients with stable angina pectoris assess their quality of life as worse than patients without stable angina pectoris. Simultaneously, the relationship between the subjective quality of life assessment and the objective assessment of the severity of the disease has not been proven. Nevertheless, life quality assessment tools can predict mortality and readmissions in patients with stable angina pectoris in the set. Nursing care for these patients always needs to be individualized according to their current needs, however, implementing the assessment of their subjective perception of the disease can bring additional benefits to the patients with stable angina pectoris. Assessing the quality of life in nursing practice can be used to adjust the intensity of nursing interventions (consultation and education) to make nursing care more effective and to improve the cost effectiveness of nursing care.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

30307 - Nursing

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7560-334-0

Počet stran knihy

126

Název nakladatele

Univerzita Pardubice

Místo vydání

Pardubice

Kód UT WoS knihy

—