Výskyt fibrilace síní jako rizikového faktoru u nemocných po oběhové zástavě pro fibrilaci komor

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00669806%3A_____%2F22%3A10445863" target="_blank" >RIV/00669806:_____/22:10445863 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11140/22:10445863

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=c6YqejkBv~" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=c6YqejkBv~</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.33678/cor.2022.025" target="_blank" >10.33678/cor.2022.025</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Výskyt fibrilace síní jako rizikového faktoru u nemocných po oběhové zástavě pro fibrilaci komor

Popis výsledku v původním jazyce

Fibrilace síní je nejčastější arytmií vyskytující se v dospělé populaci. V řadě studií byla sledována spojitost mezi fibrilací síní a dalšími onemocněními srdce včetně náhlé srdeční smrti. Cíl: Cílem naší studie bylo zanalyzovat výskyt fibrilace síní jako rizikového faktoru u nemocných po oběhové zástavě pro fibrilaci komor. Metody: Do naší retrospektivní, monocentrické studie bylo zařazeno 514 osob po mimonemocniční oběhové zástavě, kteří byli hospitalizováni na kardiologické jednotce intenzivní péče. Pacienti podstoupili standardní poresuscitační péči včetně koronarografického a echokardiografického vyšetření. Z anamnestických údajů byla zjištěna přítomnost komorbidit a užívané medikace před vlastní zástavou oběhu se zaměřením na výskyt fibrilace síní. Tyto údaje byly následně dále vyhodnoceny. Výsledky: Při srovnání pacientů s fibrilační zástavou s akutním koronárním syndromem (VF s AKS) s pacienty s fibrilační zástavou bez akutního koronárního syndromu (VF bez AKS) byl jednoznačně prokázán vyšší výskyt fibrilace síní ve skupině VF bez AKS oproti skupině VF s AKS (celkový výskyt fibrilace síní [FS] 106 pacientů, 45,96 % x 24 pacientů, 13,95 %, p &lt; 0,0001). V případě sledovaných komorbidit bylo ve skupině VF bez AKS statisticky významně větší zastoupení pacientů s již známou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a arteriální hypertenzí. Ve sledované medikaci užívali pacienti statisticky významně více inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI)/sartany, beta-blokátory, digoxin, diuretika, antiagregační i antikoagulační terapii a statiny. Při srovnání pacientů s fibrilační zástavou s akutním koronárním syndromem a s ischemickou chorobou srdeční (VF s AKS, s ICHS) s pacienty s fibrilační zástavou bez akutního koronárního syndromu a bez ischemické choroby srdeční (VF bez AKS, bez ICHS) byl prokázán statisticky významně vyšší výskyt celkové fibrilace síní ve skupině VF bez AKS a bez ICHS (45 pacientů, 39,13 % x 4 pac., 16,67 %, p = 0,0376). Ve sledovaných komorbiditách nebyl zaznamenán významný rozdíl. Ve sledované medikaci byl významný rozdíl v užívání beta-blokátorů, antiagregační terapie a statinů, což je dáno přítomnou premorbidní ICHS. Závěr: Naše práce potvrzuje fibrilaci síní jako významný rizikový faktor náhlé srdeční smrti u pacientů s fibrilační zástavou oběhu bez akutního koronárního syndromu oproti pacientům s akutním koronárním syndromem. Obdobně potvrzuje vyšší výskyt fibrilace síní u pacientů po fibrilační zástavě bez přítomné ICHS a akutního koronárního syndromu oproti pacientům s těmito onemocněními, což potvrzuje fibrilaci síní jako nezávislý rizikový faktor náhlé srdeční smrti.

Název v anglickém jazyce

Atrial fibrillation as a risk factor in patients after cardiac arrest for ventricular fibrillation

Popis výsledku anglicky

Atrial fibrillation is the most common arrhythmia in adults. Several studies were focused on the association between atrial fibrillation and other heart diseases, including sudden cardiac death. Aim: The aim of our study was to analyse the incidence of atrial fibrillation as a risk factor after sudden cardiac arrest for ventricular fibrillation. Methods: Retrospective, monocentric study included 514 people after out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) hospitalized in the Cardiology Intensive Care Unit. Patients underwent standard post-resuscitation man-agement (including coronary angiography and echocardiography). The case history of patients was found (comorbidities, medication, and presence of atrial fibrillation before the actual OHCA). These data were further evaluated then. Results: A higher incidence of atrial fibrillation was clearly demonstrated in comparison of patients with cardiac arrest due to ventricular fibrillation without ACS (VF without ACS) compared to the patients with ACS (total incidence AF 106 pts., 45.96% x 24 pts., 13.95%, p &lt;0.0001). There were statistically more patients with already known coronary artery disease and arterial hypertension in the group of VF without ACS and patients used statistically significantly more ACEi/sartans, beta-blockers, digoxin, diuretics, antiplatelet and anticoagulant therapy, and statins. A comparison of patients with cardiac arrest due to ventricular fibrilla-tion with acute coronary syndrome and coronary artery disease (VF with ACS with CAD) with patients with ventricular fibrillation without acute coronary syndrome and without coronary artery disease (VF without ACS without CAD) showed a statistically significantly higher incidence of total atrial fibrillation in the VF group without ACS and without CAD (45 pts., 39.13% x 4 pts., 16.67%, p = 0.0376). There was no significant difference in the monitored comorbidities. There was a significant difference in the use of beta-blockers, an-tiplatelet therapy and statins in the monitored medication, which is due to the presence of coronary artery disease before cardiac arrest. Conclusion: Our investigation confirmed atrial fibrillation as a significant risk factor for sudden cardiac death in patients with cardiac arrest without acute coronary syndrome compared to patients with acute coronary syndrome. Similarly, it confirms a higher incidence of atrial fibrillation in patients after cardiac arrest due to ventricular fibrillation without coronary artery disease and acute coronary syndrome compared to patients with these diseases. This confirms atrial fibrillation as an independent risk factor for sudden cardiac death.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30201 - Cardiac and Cardiovascular systems

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Cor et Vasa

ISSN

0010-8650

e-ISSN

1803-7712

Svazek periodika

64

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

282-289

Kód UT WoS článku

000826775300004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85135030619