Význam biologických markerů pro diagnostiku a léčbu schizofrenie
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00843989%3A_____%2F19%3AE0107834" target="_blank" >RIV/00843989:_____/19:E0107834 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1267" target="_blank" >http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1267</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Význam biologických markerů pro diagnostiku a léčbu schizofrenie
Popis výsledku v původním jazyce
Biomarkery lze dělit dle různých aspektů, z klinického pohledu je výhodné dělení dle účelu na markery diagnostické a na markery predikující rozvoj onemocnění a reakci na léčbu. Pro klinickou praxi je podstatné, že řada potenciálních markerů je přítomna jak v CNS, tak na periferii. V popředí zájmu je výzkum markerů u schizofrenní poruchy. Schizofrenie je považována za heterogenní onemocnění. Studium lidského genomu potvrdilo, že schizofrenie je polygenní syndrom, v jehož etiologii hraje roli řada biologických procesů. Její současná definice postrádá biologickou validitu, což stimuluje snahu alternativně definovat psychózy pomocí širokého spektra biomarkerů. Z diagnostických markerů schizofrenie je intenzivně zkoumána metylace DNA a microRNA, hrající významnou roli v regulaci exprese genů. Další nadějnou oblastí je multimodální zobrazování integrující funkční a strukturální zobrazování v kombinaci s dalšími markery. Markery predikující rozvoj psychózy by mohly vést k časné léčebné intervenci s cílem zabránit rozvoji psychózy, nebo jej alespoň oddálit. Nadějný je preventivní přístup u vysoce rizikových jedinců. V blízké budoucnosti budou zřejmě dostupné markery predi-kující reakci na léčbu. Genetické faktory hrají centrální roli v odpovědi na AP. Lze očekávat, že farmakogenetické markery budou jedním z významných faktorů při volbě optimálního léku pro konkrétního pacienta. U schizofrenie zatím nemáme žádný pro klinickou praxi použitelný marker. Pomocí dostupných markerů však lze vytvořit klasifikaci psychóz na bázi sdílené neurobiologie (biotypy), která umožní hledat nové léčebné přístupy.
Název v anglickém jazyce
Importance of biological markers for diagnosis and treatment of schizophrenia
Popis výsledku anglicky
Biomarkers can be classified according to many aspects, from clinical point of view it is advantageous to divide markers by their function into diagnostic, predictive development of the disease and predictive treatment reactivity. For clinical practice it is important, that many potential markers can be found in both, CNS and periphery. Biomarkers in schizophrenia are at the forefront of scientific interest. Schizophrenia is to be considered a heterogenous disorder. Recent large-scale genomic studies have confirmed that schizophrenia is a polygenic syndrome and have implicated several biological pathways in its aetiology. The current definition of schizophrenia lacks a biological validity, which is stimulating an effort to alternatively define the psychotic disorders on the base of a large scale of biomarkers. Among diagnostic markers a body of research is focused on DNA methylation and microRNA which play an important regulatory role in gene expression. Further, there is promising multimodal neuroimaging integrating functional and structural imaging and other markers. Markers predicting development of the psychosis might lead to an early intervention with the goal to prevent or postpone the psychotic breakthrough. In ultra-high-risk individuals, a preventive approach seems to be promising. In a near future markers predicting treatment reactivity will probably be available. Genetic factors are vital in the treatment response. We can expect that pharmacogenetic markers will be ones of important factor in treatment choice for individual patient. There are still no validated and reliable biomarkers in clinical use for schizophrenia. However, the combination of different markers might help to develop a classification of psychoses based on shared neurobiology (biotypes) with the aim to search new treatment approaches.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
30215 - Psychiatry
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2019
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Česká a slovenská psychiatrie
ISSN
1212-0383
e-ISSN
2570-9828
Svazek periodika
115
Číslo periodika v rámci svazku
3
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
8
Strana od-do
132-139
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
999