Plicní tuková embolie po nepřímé masáži srdce
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00843989%3A_____%2F23%3AE0110500" target="_blank" >RIV/00843989:_____/23:E0110500 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://www.cspatologie.cz/docs/1358-s-fulltext.pdf" target="_blank" >https://www.cspatologie.cz/docs/1358-s-fulltext.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Plicní tuková embolie po nepřímé masáži srdce
Popis výsledku v původním jazyce
Plicní tuková embolie (PTE) je obvykle pozorována u osob se zlomeninami dlouhých kostí, u osob s rozsáhlými pohmožděninami tukové tkáně či popáleninami kožního krytu. Při poskytování nepřímé masáže srdce je tupé násilí směrováno proti střední části hrudníku, zlomeniny skeletu hrudníku pak představují nejčastější komplikaci nepřímé masáže srdce. Zlomeniny hrudníku vznikající v průběhu KPR jsou pravděpodobně nejčastější příčinou nálezu PTE při pitvě resuscitovaných osob. Cílem této práce je zkoumat prevalenci a závažnost PTE u zemřelých osob, u kterých byla před smrtí prováděna kardiopulmonální resuscitace. Ke vzniku PTE dochází u 30–42 % osob, kterým je poskytována nepřímá srdeční masáž; PTE přitom vzniká častěji u osob s resuscitačními zlomeninami skeletu hrudního koše. Pokud je KPR úspěšná, tuková embolie se pak může významnou měrou podílet na vzniku respiračního selhání (ARDS), resp. multiorgánového selhávání. Problematika poranění vznikajících při poskytování KPR má dva medicínské aspekty – klinický a forenzní. Z klinického hlediska je třeba resuscitační poranění zohlednit při poskytování zdravotní péče osobám, u kterých byla KPR úspěšná. Forenzní aspekt je třeba brát v úvahu při posuzování úrazových změn identifikovaných v průběhu autopsie (odlišení těchto nálezů od poranění, která vznikají jinými mechanizmy).
Název v anglickém jazyce
Pulmonary fat embolism after cardiopulmonary resuscitation
Popis výsledku anglicky
Pulmonary fat embolism (PFE) is usually observed in patients with long bone fractures, patients with extensive subcutaneous fat contusions or skin burns. Chest compressions during cardiopulmonary resuscitation (CPR) present powerful repetitive violence against victim’s chest. Skeletal chest fractures are the most frequent complication of CPR, and probably the most important cause of PFE autopsy finding in persons, which have been resuscitated before death. The aim of the present paper was to investigate the prevalence and seriousness of PFE in non-survivors after out-of-hospital cardiac arrest. During autopsy, PFE can be diagnosed in 30 – 42 % of persons after unsuccessful CPR; skeletal chest fractures are associated with significantly higher prevalence of PFE. After successful CPR, fat embolism may contribute significantly to acute respiratory distress syndrome, or multiorgan failure. The issue of CPR associated injuries has two medical aspects – clinical and forensic. From clinical point of view, the presence of CPR associated injuries must be acknowledged when offering healthcare to patients after successful CPR. During autopsy, CPR associated injuries should be diagnosed and evaluated as these injuries may contribute to death or may be potentially lethal.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
30501 - Forensic science
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2023
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Česko-slovenská patologie a soudní lékařství
ISSN
1210-7875
e-ISSN
1805-4498
Svazek periodika
59/68
Číslo periodika v rámci svazku
3
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
4
Strana od-do
33-36
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—