Význam sialoendoskopie v diagnostice a léčbě sialolitiázy podčelistní žlázy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00843989%3A_____%2F25%3AE0111953" target="_blank" >RIV/00843989:_____/25:E0111953 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2025-3-15/vyznam-sialoendoskopie-v-diagnostice-a-lecbe-sialolitiazy-podcelistni-zlazy-141779" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2025-3-15/vyznam-sialoendoskopie-v-diagnostice-a-lecbe-sialolitiazy-podcelistni-zlazy-141779</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.48095/ccorl2025195" target="_blank" >10.48095/ccorl2025195</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Význam sialoendoskopie v diagnostice a léčbě sialolitiázy podčelistní žlázy

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Sialolitiáza je jednou z nejběžnějších příčin benigní obstrukční nemoci slinných žláz. Nejčastěji bývá postižena podčelistní žláza. Cílem studie bylo vyhodnotit terapeutický přínos sialoendoskopie u pacientů se sialolitiázou podčelistní žlázy. Materiál a metodika: Retrospektivní studie (2010–2023) byla zaměřena na pacienty se sialolitiázou podčelistní žlázy, u nichž byla provedena sialoendoskopie. Při identifikaci sialolitiázy byly hodnoceny charakteristiky sialolitu (poloha, pohyblivost a velikost). Byla hodnocena úspěšnost extrakce sialolitů a pooperační stav. Výsledky: Analýza zahrnovala 338 pacientů s otoky a bolestmi či tlaky podčelistní žlázy, sialolitiáza byla prokázaná u 215/338 (63,6 %) pacientů. Ve vývodu žlázy byl sialolit nalezen volně plovoucí v 78/215 (36,3 %) případů. Fixovaný kamínek ke stěně vývodu byl nalezen v 137/215 (63,7 %) případů, z toho fixovaný v distální části v 50/215 (23,2 %) a fixovaný proximálně v 87/215 (40,5 %). Kamínek se podařilo alespoň částečně sialoendoskopicky odstranit u 74/78 (94,9 %) volně plovoucích sialolitů, 47/50 (94,0 %) distálně fixovaných a 50/87 (57,5 %) proximálně fixovaných sialolitů. Úspěšnost sialoendoskopické extrakce se signifikantně lišila dle pohyblivosti a lokalizace sialolitu –? plovoucí a distálně fixované sialolity vykazovaly vyšší úspěšnost extrakce než proximálně fixované sialolity (p < 0,001). Signifikantně vyšší úspěšnost extrakce byla u sialolitů s menší velikostí do 4 mm v průměru (p = 0,002). Závěr: Sialoendoskopická extrakce sialolitů volně plovoucích, uložených distálně ve vývodu a v průměru do 4 mm žlázy vykazuje vysokou úspěšnost, zmírňuje pacientovy potíže a umožňuje zachování funkce slinné žlázy.

Název v anglickém jazyce

Impact of sialoendoscopy in the diagnosis and treatment of submandibular gland sialolithiasis

Popis výsledku anglicky

Introduction: Sialolithiasis is one of the most common causes of benign obstructive salivary gland disease, most frequently affecting the submandibular gland. The aim of this study was to evaluate the therapeutic benefit of sialoendoscopy in patients with submandibular gland sialolithiasis. Materials and methods: This retrospective study (2010–2023) focused on patients with submandibular gland sialolithiasis who underwent sialendoscopy. When sialolithiasis was identified, the characteristics of the sialoliths (location, mobility, and size) were assessed. Success rate of stone extraction and postoperative outcomes were also evaluated. Results: A total of 338 patients presenting with submandibular gland swelling and pain were analyzed. Sialolithiasis was confirmed in 215/338 (63.6%) patients. A freely mobile sialolith was found in 78/215 (36.3%) cases and a fixed one in 137/215 (63.7%) cases, of which 50/215 (23.2%) were located distally and 87/215 (40.5%) were found proximally. The stone was successfully removed sialoendoscopically in 74/78 (94.9%) of freely mobile sialoliths, in 47/50 (94.0%) that were distally fixed, and in 50/87 (57.5%) that were proximally fixed sialoliths. Success rate of sialendoscopic extraction differed significantly according to the mobility and location of the sialolith –? higher success was achieved with mobile and distally fixed stones, while a lower success rate was seen with proximally fixed ones (P < 0.001). Significantly higher extraction success rate was observed in sialoliths with a size up to 4 mm in diameter (P = 0.002). Conclusion: Sialoendoscopically-assisted extraction of freely mobile and distally located sialoliths with a maximum diameter of 4 mm demonstrates high success rates, alleviates patient symptoms, and preserves salivary gland function.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30206 - Otorhinolaryngology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Otorinolaryngologie a foniatrie

ISSN

1210-7867

e-ISSN

1805-4528

Svazek periodika

74

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

195-201

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—