Jak vnímat kvantitativní indikátory při posuzování výzkumných politik
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F03302032%3A_____%2F19%3AN0000001" target="_blank" >RIV/03302032:_____/19:N0000001 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://www.tc.cz/cs/storage/d9ec6b51f2ad74c57258f29cd8a79e1ce7b2c20b?uid=d9ec6b51f2ad74c57258f29cd8a79e1ce7b2c20b" target="_blank" >https://www.tc.cz/cs/storage/d9ec6b51f2ad74c57258f29cd8a79e1ce7b2c20b?uid=d9ec6b51f2ad74c57258f29cd8a79e1ce7b2c20b</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.2478/ergo-2019-0004" target="_blank" >10.2478/ergo-2019-0004</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Jak vnímat kvantitativní indikátory při posuzování výzkumných politik
Popis výsledku v původním jazyce
Cílem tohoto příspěvku je poukázat na některé slabé stránky čistě deskriptivního kvantitativního hodnocení výzkumných politik ať už na základě vstupů (veřejné investice do výzkumu a vývoje, počet výzkumných pracovníků), nebo na základě výstupů (například počet publikací nebo patentů). Jako ukázku ve vybraném období (2006–2015) porovnáváme země tzv. Visegrádské čtyřky (V4). V závěru argumentujeme, že při posuzování výkonnosti systému výzkumu a vývoje, efektivnosti vědní politiky a dopadu veřejných investic do veřejného sektoru je zapotřebí kombinovat jak kvantitativní, tak kvalitativní perspektivu a brát do úvahy celý politicko-společenský kontext.
Název v anglickém jazyce
How to perceive quantitative indicators when assessing research policies
Popis výsledku anglicky
The purpose of our contribution is to discuss shortcomings of purely descriptive quantitative evaluation of research policies – based either on inputs (public investment, number of researchers), or outputs (publications, number of patents). To give an example we compare selected indicators across Visegrad countries in the period between 2006 and 2015. We conclude that both quantitative and qualitative perspectives as well as societal and political context should be taken into account when the performance of any R&D system and the impact of public investments into a public R&D sector are scrutinized.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
50601 - Political science
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2019
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Ergo
ISSN
1802-2006
e-ISSN
1802-2170
Svazek periodika
14
Číslo periodika v rámci svazku
1
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
6
Strana od-do
29-34
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—