Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Transitions, populism, and democratic decline: evidence from Hungary and the Czech Republic

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F25940082%3A_____%2F23%3AN0000002" target="_blank" >RIV/25940082:_____/23:N0000002 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/23745118.2021.1973213" target="_blank" >https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/23745118.2021.1973213</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.1080/23745118.2021.1973213" target="_blank" >10.1080/23745118.2021.1973213</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    Transitions, populism, and democratic decline: evidence from Hungary and the Czech Republic

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Although both Hungary and the Czech Republic have seen populists arrive in power over the past decade, only Hungary has experienced a measurable deterioration in the quality of its democratic institutions and rule of law. The different circumstances of the transition after 1989, particularly the differences in constitutional choices and transitional justice measures, help explain the cleavages, polarization, and erosion of trust that characterized Hungarian politics in the run-up to the 2010 election. Jointly with a highly disproportionate electoral system, these structural factors made Hungary more prone to the de-democratization observed under Viktor Orbán than the Czech Republic.

  • Název v anglickém jazyce

    Transitions, populism, and democratic decline: evidence from Hungary and the Czech Republic

  • Popis výsledku anglicky

    Although both Hungary and the Czech Republic have seen populists arrive in power over the past decade, only Hungary has experienced a measurable deterioration in the quality of its democratic institutions and rule of law. The different circumstances of the transition after 1989, particularly the differences in constitutional choices and transitional justice measures, help explain the cleavages, polarization, and erosion of trust that characterized Hungarian politics in the run-up to the 2010 election. Jointly with a highly disproportionate electoral system, these structural factors made Hungary more prone to the de-democratization observed under Viktor Orbán than the Czech Republic.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50601 - Political science

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GA19-14654S" target="_blank" >GA19-14654S: Ústup demokracie v postkomunistických a muslimských zemích z pohledu institucionalismu</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2023

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    European Politics and Society

  • ISSN

    2374-5118

  • e-ISSN

    2374-5126

  • Svazek periodika

    24

  • Číslo periodika v rámci svazku

    2

  • Stát vydavatele periodika

    GB - Spojené království Velké Británie a Severního Irska

  • Počet stran výsledku

    19

  • Strana od-do

    169-187

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85114489438