Hledání politicky nestranné metody rozdělení křesel v evropském parlamentu mezi členské země: srovnání cambridgeského kompromisu s dalšími navrhovanými metodami

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26482789%3A_____%2F22%3A10152400" target="_blank" >RIV/26482789:_____/22:10152400 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.politickevedy.fpvmv.umb.sk/app/cmsFile.php?disposition=a&ID=19293" target="_blank" >http://www.politickevedy.fpvmv.umb.sk/app/cmsFile.php?disposition=a&ID=19293</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.24040/politickevedy.2022.25.1.156-185" target="_blank" >10.24040/politickevedy.2022.25.1.156-185</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hledání politicky nestranné metody rozdělení křesel v evropském parlamentu mezi členské země: srovnání cambridgeského kompromisu s dalšími navrhovanými metodami

Popis výsledku v původním jazyce

Moderní demokratické politické systémy jsou bez politické reprezentace stěží myslitelné. To platí i pro Evropskou unii, jedinečný politický systém s přímo voleným a plnohodnotným shromážděním zastupujícím občany EU, přičemž Evropský parlament je prvním mezinárodním parlamentním shromážděním, které usiluje o demokratické politické zastoupení. Případová studie se zabývá složením Evropského parlamentu, přesněji řečeno se zaměřuje na způsoby rozdělení křesel v Evropském parlamentu mezi členské státy EU podle zásady degresivní proporcionality, jak ji kodifikovala Lisabonská smlouva. Článek nejprve pojednává o principu degresivní proporcionality, a to jak z teoretického, tak z empirického hlediska, přičemž v druhém případě bere v úvahu složení Evropského parlamentu od prvních lidových voleb v roce 1979. Následně se studie zabývá nejvýznamnějšími navrhovanými metodami rozdělení křesel v Evropském parlamentu, tj. cambridgeským kompromisem, mocenským kompromisem a metodou 0,5 DPL, a snaží se analyzovat jejich důsledky na zastoupení členských států EU v Evropském parlamentu. Článek dochází k závěru, že Cambridgeský kompromis je z diskutovaných metod nejvhodnější, neboť nejlépe splňuje požadavky Lisabonské smlouvy a souvisejících dokumentů na složení Evropského parlamentu.

Název v anglickém jazyce

Searching for Politically Impartial Method of Apportioning the European Parliamentary Seats among the EU Member States: Comparing the Cambridge Compromise with other Proposed Methods

Popis výsledku anglicky

Modern democratic political systems are hardly conceivable without political representation. This also applies to the European Union, a unique political system with a directly elected and fully-fledged assembly representing the EU citizens, with the European Parliament being the first international parliamentary assembly to strive for democratic political representation. The case study addresses the composition of the European Parliament, or more specifically, it focuses on methods of apportioning the European Parliamentary seats among the EU Member States according to the degressive proportionality principle as codified by the Lisbon Treaty. First, the paper discusses the principle of degressive proportionality, both from a theoretical and empirical perspective, in the latter case taking into account the composition of the European Parliament since the first popular elections in 1979. Subsequently, the study discusses the most relevant proposed European Parliamentary seat apportionment methods, i.e. the Cambridge Compromise, the Power Compromise and the 0,5-DPL method, and seeks to analyse their consequences on the representation of the EU Member States in the European Parliament. The paper concludes that the Cambridge compromise is the most appropriate of the methods discussed as it best meets the requirements of the Lisbon Treaty and related documents for the composition of the European Parliament.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50601 - Political science

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Politické vedy

ISSN

1335-2741

e-ISSN

—

Svazek periodika

25

Číslo periodika v rámci svazku

1/2022

Stát vydavatele periodika

SK - Slovenská republika

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

156-185

Kód UT WoS článku

000791150000006

EID výsledku v databázi Scopus

—