EKG u pacientů po mimonemocniční zástavě oběhu.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F27283933%3A_____%2F20%3A00008310" target="_blank" >RIV/27283933:_____/20:00008310 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.iakardiologie.cz/doi/10.36290/kar.2020.044.pdf" target="_blank" >http://www.iakardiologie.cz/doi/10.36290/kar.2020.044.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.36290/KAR.2020.044" target="_blank" >10.36290/KAR.2020.044</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

EKG u pacientů po mimonemocniční zástavě oběhu.

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: EKG je jednoduchá metoda dostupná i v přednemocniční péči a je rutinně používána v diagnostice akutních koronárních syndromů (AKS) a arytmií. Její význam v managementu mimonemocničních zástav oběhu (OHCA) zatím není kromě AKS s ST elevacemi detailněji popsán. Na výpovědní hodnotu křivky může mít vliv hemodynamická nestabilita, změny ABR a hypoxemie po resuscitaci. Cíl: Stanovit incidenci různých patologií EKG po OHCA a určit jejich senzitivitu a specificitu pro akutní koronární syndromy (AKS) a porovnat jejich výpovědní hodnotu bezprostředně po zástavě a při přijetí do nemocnice. Metoda: Observační retrospektivní studie z dat prospektivního OHCA registru. Byly popsány jednotlivé patologie a jejich četnost bezprostředně po obnovení oběhu (ROSC) a pak po přijetí do nemocnice a jejich souvislost s koronarografickými nálezy, výslednou diagnózou, a stanovena senzitivita a specificita testu. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 146 pacientů po OHCA s EKG bezprostředně po ROSC a po příjmu do nemocnice. Elevace ST je u 52 % pacientů po ROSC a diagnóza STEMI je potvrzena u 65,8 % těchto pacientů (senzitivita 66 %, specificita 96 % pro STEMI), AKS je potvrzen u 68,4 % těchto pacientů, signifikantní ICHS u 91,7 % koronarografovaných a PCI je provedena u 73,3 % koronarografovaných. V nemocnici přetrvávají ST elevace u 36 % pacientů, diagnóza STEMI je potvrzena u 75,5 % (senzitivita 75 %, specificita 89 % pro STEMI), AKS je potvrzen u 75,5 %, signifikantní ICHS u 93,2 % koronarografovaných a PCI provedena u 77,3 %. Mezi oběma skupinami je signifikantní rozdíl v celkové incidenci STEMI (p = 0,009) a šířce QRS komplexu (p = 0,003). LBBB se vyskytuje u 9,6 % po OHCA, resp. 11,6 % v nemocnici a má nízkou senzitivitu a specificitu pro STEMI a AKS. ST deprese jsou u 24,8 % po OHCA a u 27,8 % v nemocnici, jejich senzitivita a specificita pro AKS je nízká. AKS má 36,1 %, resp. 45,7 %, signifikantní ICHS 79,2 %, resp. 80,6 % a PCI provedeno u 52,4 %, resp. 51,6 %. Normální EKG má pouze 5,5 % po ROSC a 6,85 % v nemocnici. AKS má 50 % po ROSC, resp. 0 % při příjmu (senzitivita vyloučení AKS při příjmu 100 %, specificita 56 %). Signifikantní SKG u 100 % koronarografovaných, resp. 12,5 %. PCI provedeno u 100 %, resp. 20 %. Závěr: ST elevace mají pro diagnózu STEMI u OHCA nesignifikantně vyšší senzitivitu, pokud přetrvávají po příjmu, nicméně u obou skupin ST elevací je vysoká incidence signifikantní ICHS a PCI. ST elevace po ROSC mají vysokou specificitu. Normální EKG po ROSC má nízkou výpovědní hodnotu s překvapivě vysokým výskytem AKS, normální křivka po příjmu vylučuje AKS se 100% senzitivitou

Název v anglickém jazyce

ECG in patients after out-of-hospital cardiac arrest

Popis výsledku anglicky

© 2020 SOLEN s.r.o.. All rights reserved. Introduction: ECG is a simple method accessible in prehospital care and is commonly used in the management of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA). Previous studies were focused mainly on ST elevation. The informative value of ECG after restitution of spontaneous circulation (ROSC) may be influenced by hemodynamic instability, acid-base changes, and hyposaturation after resuscitation. Aim: To establish the incidence of different pathologies on ECG after ROSC, to determine its sensitivity and specificity for acute coronary syndromes (ACS), and to compare their validity immediately after ROSC and after hospital admission. Methods: An observational retrospective study from a prospective OHCA registry of a cardiac arrest center (CAC). Different pathologies and their frequencies were described immediately after ROSC and after hospital admission, and their relation to coronary angiography findings and the definitive diagnosis. The sensitivity and specificity of the tests were established. Results: A total of 146 patients after OHCA with (ROSC) were included. Their ECG was obtained both after OHCA and after admission to hospital. ST elevation was present in 52 % of patients after ROSC, and STEMI diagnosis was confirmed in 65.8 % of patients (sensitivity 66 %, specificity 96 % for STEMI). ACS was confirmed in 68.4 % of patients and significant coronary artery disease (CAD) in 91.7 %. Percutaneous coronary intervention (PCI) was performed in 73.3 % of the patients who underwent coronary angiography. ST elevation was present in 36 % of patients after admission, the diagnosis of STEMI was confirmed in 75.5 % (sensitivity 75 %, specificity 89 % for STEMI), ACS was confirmed in 75.5 %, significant CAD in 93.2 %, and PCI was performed in 77.3 % of patients. Between ROSC and admission ECGs, there was a significant difference in the incidence of ST elevation (p = 0.009) and QRS latitude (p = 0.003). We observed no significant differences between both groups in the incidence of ACS or significant CAD, PCI, and systolic blood pressure. The median interval between both curves was 60 mins (IQR 25-75), 45-90 mins. A change in ST elevation between ROSC and admission was present in 30.3 % of patients; compared to the group without differences, we observed no significant changes in systolic blood pressure, QRS latitude, and shockable rhythm. Left bundle branch block (LBBB) was present in 9.6% of patients after ROSC and in 11.6 % after admission, and had a low sensitivity and specificity for STEMI and ACS. The incidence of STEMI was 7.14 % after ROSC and 11.8 % after admission. ACS was present in 21.4 % after ROSC and in 17.6 % after admission; significant CAD occurred in 62.5 % and 75 %, respectively. ST depression was present in 24.8% of patients after ROSC and 27.8 % after admission, and had a low sensitivity and specificity for ACS (ACS in 36.1 % after ROSC and 45.7% after admission, significant CAD in 79,2 % after ROSC and 80.6 % after admission, and PCI was performed in 52.4 % and 51.6 %, respectively). A normal ECG was seen in 5.5 % after ROSC and 6.85 % after admission. ACS was confirmed in 50 % of patients after ROSC and 0 % after admission (sensitivity for ACS exclusion 100 %, specificity 56 % after admission). Significant CAD was present in 100% after ROSC (if coronary angiography was performed) and in 12.5 % after admission. PCI was performed in 100 % and 20 %, respectively. Conclusions: ST elevations have a non-significantly higher sensitivity for the diagnosis of STEMI if they persist after admission, and both ST elevation groups have a high incidence of significant CAD and PCI. ST elevations after ROSC have a high specificity for STEMI. A normal ECG after ROSC is rare and not suitable for ACS exclusion; normal ECG after admission has a very high sensitivity for ACS exclusion. LBBB and ST depression have a low sensitivity and specificity for ACS and CAD.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

30201 - Cardiac and Cardiovascular systems

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů