Psychosociální důsledky srdeční zástavy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F27661989%3A_____%2F17%3AN0000016" target="_blank" >RIV/27661989:_____/17:N0000016 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://e-coretvasa.cz/artkey/cor-201703-0009_psychosocial-sequelae-following-cardiac-arrest.php" target="_blank" >https://e-coretvasa.cz/artkey/cor-201703-0009_psychosocial-sequelae-following-cardiac-arrest.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.1016/j.crvasa.2016.11.012" target="_blank" >10.1016/j.crvasa.2016.11.012</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Psychosociální důsledky srdeční zástavy

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Srdeční zástava (SZ) s následnou cerebrální hypoxií vede k multifaktoriálnímu poškození mozku. Kognitivní deficit a vyšší míra depresivních projevů jsou nejčastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cílem předkládané studie je charakterizovat psychosociální důsledky SZ. Metody: Průzkumného šetření se účastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidní inteligenční úrovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Účastníkům byly předloženy testy kognitivní výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivních (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a úzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a sociálních faktorů krize středního věku (Škála faktorů krize středního věku, ŠKSV). Výsledky: Analýza ukázala, že pacienti po SZ vykazují nižší kognitivní výkonnost (p = 0,016) a vyšší míru symptomů aktuální úzkosti (p = 0,023). V úrovni depresivních symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobé úzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelišili od kontrolního souboru. Ex-post facto analýza založená na logistické regresi poukazuje na to, že nejsilnějším psychologickým prediktorem SZ je pohlaví (OR = 4,45) a míra aktuálně prožívané úzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminační funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je závislá na věku, kognitivní výkonnosti a na míře aktuální úzkosti (λ = 0,81, p = 0,028). Závěr: Výsledky studie ukazují, že SZ má významný vliv na rozvoj nežádoucích kognitivních a neuropsychiatrických projevů. Zařazení psychosociální péče a neuropsychiatrické léčby do komplexní péče o pacienty po SZ je žádoucí.

Název v anglickém jazyce

Psychosocial sequelae following cardiac arrest

Popis výsledku anglicky

Background: Cardiac arrest (CA) leads to cerebral hypoxia resulting in multifactorial brain injury. Cognitive impairment and a higher degree of depressive symptoms are the most frequently described mental health problems after CA. The aim of the present study is to characterize psychosocial sequelae of CA. Methods: The study population included 113 subjects. 62 patients after CA were matched to 51 healthy controls according to demographic characteristics and premorbid intelligence level. Cognitive test (MoCA), inventories of depressive (BDI-II) and anxiety symptoms (STAI) and midlife crisis scale (MCS) were administrated to study participants. Results: The analysis showed that CA patients have a decreased level of cognitive performance (p = 0.016) and a higher degree of state anxiety symptoms (p = 0.023). There was no significant difference between CA patients and control subjects in the degree of depressive (p = 0.435) and trait anxiety symptoms (p = 0.542). Ex-post facto analysis based on logistic regression indicated that the strongest predictors of being classified as having had a cardiac arrest was male gender and state anxiety (OR = 4.45 and 0.50). Discriminant function analysis showed that group prediction was sensitive to age, cognitive performance, and state anxiety (lambda = 0.81, p = 0.028). Conclusions: Our results show that CA has significant cognitive and neuropsychiatric sequelae. The integration of psychosocial care and neuropsychiatric treatment into the complex medical care of CA patients seems to be justified. (C) 2016 The Czech Society of Cardiology. Published by Elsevier Sp. zo.o. All rights reserved.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30200 - Clinical medicine

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Cor et Vasa

ISSN

0010-8650

e-ISSN

1803-7712

Svazek periodika

59

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

E222-E228

Kód UT WoS článku

000410032200002

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85008164004