Addendum k problematice škrétovské malby na Litoměřicku

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F17%3A43893507" target="_blank" >RIV/44555601:13410/17:43893507 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Addendum k problematice škrétovské malby na Litoměřicku

Popis výsledku v původním jazyce

Fenomén ústřední postavy raně barokní české malby Karla Škréty vzbuzuje pozornost badatelů již po několik staletí. Od 20. století jsme pravidelně svědky připomínek narození a úmrtí pražského malíře, které vedle výstavních projektů, zaměřených na jeho tvorbu, přináší zpravidla i nová vzedmutí badatelského zájmu. Jeho výsledkem jsou četné publikace, snažící se postihnout co nejpodrobněji umělcovy životní osudy a analyzovat korpus díla. V roce 2010 došlo k důstojnému připomenutí jubilea malířova narození velkolepým výstavním projektem pod patronací Národní galerie v Praze, jehož součástí byla série publikačních výstupů. Ty korigovaly v řadě ohledů dosavadní pohled na Škrétovu tvorbu a její recepci. Zároveň podnítily další bádání, zaměřené na regiony, v nichž se nachází větší koncentrace Škrétových prací. Jednou z lokalit, která hned po Praze chová největší počet Škrétových pláten, jsou Litoměřice a jejich okolí. Díky kontaktům prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa ze Šlejnic s Karlem Škrétou vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 17. století sada rozměrných oltářních pláten pro litoměřickou katedrálu v čele s titulním plátnem hlavního oltáře s námětem ukamenování sv. Štěpána. Součástí této velké objednávky mohl být i mimořádně kvalitní obraz Sv. Matouše, umístěný v minulosti na hlavním oltáři mensálního biskupova kostela v Křešicích u Litoměřic. Obraz je dnes jako zápůjčka umístěn v expozici Diecézního muzea v rámci Severočeské galerie výtvarného umění. Okruh maleb na Litoměřicku připisovaných v minulosti Škrétovi je ovšem výrazně širší. Za Škrétovo dílo je možné považovat hlavní oltářní plátno kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku. Dnes nezvěstný a proto těžce hodnotitelný obraz sv. Anny býval v minulosti umístěn na oltáři kostela stejnojmenného patrocinia ve Verneřicích. Mezi ztracené obrazy, které byly starší literaturou se Škrétou spojovány, patří i obraz sv. archanděla Michaela z někdejšího dominikánského kostela v Litoměřicích a některé malby z litoměřické biskupské rezidence, u nichž ale bylo moderní odbornou literaturou Škrétovo autorství z velké části popřeno. V již zmíněném úštěckém kostele sv. Petra a Pavla se nachází dvojice obrazů, které byly v minulosti kostelními inventáři také spojovány s Karlem Škrétou. Jedná se především o obraz Seslání Ducha svatého, přenesený sem v nedávné době z kostela ve Strážišti. Obraz je pauperizovanou kopií nádherného Škrétova plátna z bočního oltáře salcburského dómu. Vzhledem k tomu, že oproti kompozici salcburského obrazu ovšem vykazuje určité rozdíly, vyvolává nutně otázky o době svého vzniku a osobě autora. Druhý z úštěckých obrazů - Ukřižovaného Krista, jenž byl ojediněle v minulosti se Škrétou také spojován, je potom možné označit za malbu zcela odlišného umělce bez výraznějšího napojení na zakladatele české barokní malby. Příspěvek je koncipován jako doplněk k regionálnímu výzkumu malby raného baroka.

Název v anglickém jazyce

Addendum to Škréta's paintning around Litoměřice

Popis výsledku anglicky

Karel Škréta, the central figure of Early Baroque Czech painting, has been attracting the attention of scholars for centuries. Since the 20th century, the birth and death of this Prague painter have been commemorated not only by exhibitions aimed at his creation, but also by new rises in the research interests. As a result, there are numerous publications that attempt to capture the life of the artist in detail and analyze the corpus of the work. In 2010 there was a remarkable commemoration of the jubilee of the painter&apos;s birth by a magnificent exhibition project under the auspices of the National Gallery in Prague, which also included a series of publication outputs. These publications have rectified in a number of respects the current view of Škréta&apos;s work and its reception. At the same time, they have stimulated further research, focusing on the regions where there is a greater concentration of Škréta&apos;s work. One of the locations that holds the largest number of Škréta&apos;s canvases after Prague is Litoměřice and its surroundings. Thanks to the contacts of the first bishop of Litoměřice Maxmilián Rudolf of Šlejnic with Karel Škréta, a set of large altar canvases for the Litoměřice cathedral was created at the turn of the 60s and 70s of the 17th century, with the head canvas of the main altar (stoning of St. Stephen). Part of this big order could have also been the extraordinary painting of St. Matthew, located in the past on the main altar of the minor bishop&apos;s church in Krešice near Litoměřice. Today, the painting is placed in the exhibition of the Diocesan Museum of the North Bohemian Gallery of Fine Arts. However, the range of paintings attributed to Škréta is significantly wider around Litoměřice. The main altar canvas of the church of Sv. Petra a Pavla in Úštěk is also considered to have been done by Škréta. The missing and therefore hardly evaluable painting of St. Anne was previously placed on the altar of a church of the same name in Verneřice. Among the lost paintings that were associated with Škréta is the one of St. archangel Michael from the former Dominican church in Litoměřice and some paintings from Litoměřice Bishop&apos;s Residence - Škréta was, however, denied authorship of these latter paintings. In the already mentioned church of Sv. Petra a Pavla there are two paintings which were previously associated with Škréta as well. This is primarily the painting &quot;Seslání Ducha svatého&quot; transferred here recently from the church in Strážiště. The picture is a pauperized copy of the beautiful Škréta canvas from the side altar of the Salzburg Dome. Considering, however, that it differs from the composition of the Salzburg image, it necessarily raises questions about the time of its origin and about its authorthe. The second of the paintings in Úštěk (the crucified Christ, which was rarely associated with Škréta in the past) can then be described as a painting of a completely different artist without any connection with the founder of the Czech Baroque painting. The paper is designed to complement the regional research of Early Baroque painting.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Monumentorum Custos

ISSN

1803-781X

e-ISSN

—

Svazek periodika

2016

Číslo periodika v rámci svazku

9

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

79-86

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—