Mezinárodní souvislosti archivního vzdělávání v Československu 1918-1938

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F21%3A43897467" target="_blank" >RIV/44555601:13410/21:43897467 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mezinárodní souvislosti archivního vzdělávání v Československu 1918-1938

Popis výsledku v původním jazyce

Předkládaná studie se dělí na dvě části. První se věnuje mezinárodním souvislostem archivního vzdělávání v meziválečné Evropě, druhá část potom sleduje proměňující se požadavky kladené na profesi archivářů ve stejném období. V první části jsou nastíněny základní trendy vývoje archivního vzdělávání tak, jak se rozvíjelo již od 19. století. V průběhu období let 1918-1938 došlo potom vedle do té doby již dlouhodobě etablovaných archivních škol (zvláště École des Chartes v Paříži a Institut für österreichische Geschichtsforschung) ke vzniku některých dalších (Německo, Nizozemí, Itálie, Československo, Sovětský svaz). Předmětem zkoumání jsou zvláště principy organizace a fungování těchto institucí včetně studijních plánů. Zatímco některé se orientovaly takřka výhradně na medievisticky pojaté pomocné vědy historické a jako takové se stávaly předmětem kritiky, jiné směřovaly k praktičtěji pojaté výuce, kde mělo své pevné místo také archivnictví a práce s mladším pramenným materiálem. Pražská Archivní škola, která náležela k oněm, jež vznikly po roce 1918, patřila zhruba do středu takto pojaté škály. Na rozdíl od některých ostatních institucí v ní ale ve 30. letech docházelo k rozšiřování záběru výuky i mimo archivní sféru (muzejnictví). Mnohé z meziválečných archivních škol se také musely potýkat s finančními problémy a na některých z nich docházelo ve 30. letech k silné politizaci výuky v souladu s vládnoucí ideologií (Institut für Archivwissenschaft v Berlíně, Istoriko-Archivnyj Institut v Moskvě). Různé bylo také zastoupení žen na vybraných archivních školách, ovšem jakožto velmi otevřenou uchazečkám lze označit pražskou Archivní školu.Druhá část studie se potom věnuje otázce odborných požadavků na archivní službu ve vybraných evropských státech s důrazem na situaci v Československu. Zde je stav zkoumán nejen na základě normativních pramenů, ale také vypisovaných konkurzů: v centru zájmu tu stojí právě požadavky, které byly formulovány s ohledem na profil poptávaného odborníka-archiváře. Pozornost zde byla věnována v první řadě nestátním archivům. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že ačkoliv taková povinnost neexistovala, přesto mnohde bylo při výběrových řízeních vyžadováno absolutorium Archivní školy a to dokonce ještě před tím, než byla legislativně ukotvena preference jejích uchazečů. Další rovinou zkoumání potom byl praktický průběh konkurzů a to, jak se stanovené požadavky opravdu odrážely při výběru kandidátů.

Název v anglickém jazyce

International contexts of archival education in Czechoslovakia 1918-1938

Popis výsledku anglicky

The presented study is divided into two parts. The first is devoted to the international context of archival education in interwar Europe, the second part then follows the changing demands placed on the profession of archivists in the same period. In the first part, the basic trends of the development of archival education are outlined as it has been developing since the 19th century. During the period 1918-1938, in addition to the long-established archival schools (especially the École des Chartes in Paris and the Institut für österreichische Geschichtsforschung), several others (Germany, Netherlands, Italy, Czechoslovakia, Soviet Union) were established. The subject of research is especially the principles of organization and functioning of these institutions, including study plans. While some of them focused almost exclusively on auxiliary historical sciences and as such became the subject of criticism, others were directed towards a more practically conceived teaching, where archival practice and work with younger source material also had a strong place. The Prague Archives School, which belonged to those that were established after 1918, belonged roughly in the middle of the scale conceived in this way. Unlike some other institutions, however, in the 1930s, the scope of teaching was expanded beyond the archival sphere (museum science). Many of the interwar archival schools also had to deal with financial problems, and in some of them there was a strong politicization of teaching in the 1930s in accordance with the ruling ideology (Institut für Archivwissenschaft in Berlin, Istoriko-Archivnyj Institut in Moscow). The representation of women at the selected archive schools was also different, but the Prague Archive School can be characterized as very open to female applicants.The second part of the study is then devoted to the issue of professional requirements for the archive service in selected European countries with an emphasis on the situation in Czechoslovakia. Here, the situation is examined not only on the basis of normative sources, but also of competitions: the focus here is precisely on the requirements that were formulated with regard to the profile of the sought-after expert-archivist. Here, attention was paid primarily to non-state archives. The research carried out showed that, although such an obligation did not exist, the discharge of the Archive School was often required during selection procedures, even before the preference of its applicants was legislated. The next level of investigation was then the practical course of the auditions and how the set requirements were really reflected in the selection of candidates.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Archivní časopis

ISSN

0004-0398

e-ISSN

—

Svazek periodika

71

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

31

Strana od-do

341-372

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—