Lounské kronikářství napříč věky (od 16. do poloviny 20. století)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F24%3A43898921" target="_blank" >RIV/44555601:13410/24:43898921 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Lounské kronikářství napříč věky (od 16. do poloviny 20. století)

Popis výsledku v původním jazyce

Lounské kronikářství představuje příklad dějepisectví menšího (původně královského) města. Počátky lounského dějepisectví sahají ve srovnání s jinými českými městy relativně hluboko. Není příliš mnoho českých měst, které mají tradici jdoucí a do druhé poloviny 15. století, byť se zde v této nejstarší vrstvě jedná o díla, která se ve své původní podobě nedochovala. Ani první polovina 16. století nevyznívá pro Louny špatně díky několika v podstatě paralelně vedeným stručným letopisům. Následující vývoj v Lounech ? na přelomu 16. a 17. století (kronika Pavla Mikšovice) ? snese měřítka okolních i vzdálenějších městských lokalit. Dalším charakteristickým jevem je tu jazyková pestrost, byť v převaze jsou texty psané česky, co není překvapivé k poměrně vyhraněnému českojazyčnému charakteru Loun.V Lounech nevzniklo v době předmoderní ádné všeobjímající dějepisné dílo, které by mělo ambici kompletně popsat městské dějiny, je by obsahovalo stovky stran, jako tomu bylo například v Chomutově. Takové práce nezřídka vznikaly zvláště v 18. století, kdy celkový rozsah kronik zvyšovalo zařazování plného znění významných dokumentů. Nejblíe tomuto pojetí, byť ovšem v daleko stručnější podobě, byl Jan Rafael Vladyka v první polovině 19. století. Jeho předchůdci tuto ambici neměli a příliš se do minulosti nevraceli. Například ádná ze starších lounských kronik si nedává za cíl vylíčit počátky města, jeho prvotní vývoj, zakladatelskou ?legendu? a podobně.Ve stopách těchto děl jde potom od druhé poloviny 19. století navazující lounské kronikářství. Jedná se vesměs o líčení současnosti v podobě jakési poloúřední knihy města (Jan Hainc), či klasických pamětních knih první poloviny 20. století. Pro jejich vedení sice existovala víceméně závazná pravidla, byly oficiálními městskými kronikami, avšak jednoznačně ? jak ukázaly příslušné kapitoly ? se v nich odráela individualita jejich autorů, ba rovně proměňující se společenské souvislosti. Proto je nutno k těmto pramenům přistupovat v tomto duchu: nikoliv jako k objektivním či objektivizujícím svodům městského dění. To platí ve zvýšené míře pro období komunistické totality, jím jsme se ale zabývali pouze okrajově, tak rovně pro dobu předcházející, kdy mohou být některé jevy záměrně upozaďovány.

Název v anglickém jazyce

Louny chronicles throughout the ages (from the 16th to the mid-20th century)

Popis výsledku anglicky

Louny chronicles are an example of the historiography of a smaller (originally royal) town. The origins of Louny historiography go back relatively far compared to other Bohemian towns. There are not many Bohemian towns that have a tradition that goes back to the second half of the 15th century, although this oldest tradition contains works that have not been preserved in their original form. The first half of the 16th century is not bad for Louny either, thanks to several brief chronicles that were essentially written in parallel. The subsequent development in Louny at the turn of the 16th and 17th centuries (Pavel Mikšovic&apos;s chronicle) stands up to the standards of surrounding and more distant town locations. Another characteristic phenomenon is the linguistic diversity here, although the majority of texts are written in Czech, which is not surprising given the relatively distinct Czech-language character of Louny.In Louny, no comprehensive historical work was written in the pre-modern period, which would have the ambition to completely describe the city&apos;s history, which would contain hundreds of pages, as was the case, for example, in Chomutov. Such works were often written, especially in the 18th century, when the overall scope of the chronicles was increased by including the full text of important documents. The closest to this concept, albeit in a much shorter form, was Jan Rafael Vladyka?s chronicle in the first half of the 19th century. His predecessors did not have this ambition and did not go back too far into the past. For example, none of the older Louny chronicles aims to describe the origins of the city, its initial development, the founding &quot;legend&quot; and the like.In the footsteps of these works, from the second half of the 19th century, follow another local chronicles. They are mostly descriptions of the present in the form of a kind of semi-official city book (Jan Hainc), or classic memorial books of the first half of the 20th century. Although there were more or less binding rules for their keeping, they were official city chronicles, but clearly - as the relevant chapters have shown - they reflected the individuality of their authors, and also the changing social context. Therefore, it is necessary to approach these sources in this spirit: not as objective or objectifying records of city events. This applies to an increased extent to the period of communist totalitarianism, which we have only dealt with marginally, and also to the previous period, when some phenomena may have been deliberately downplayed.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-481-0

Počet stran knihy

83

Název nakladatele

Filozofická fakulta UJEP

Místo vydání

Ústí nad Labem

Kód UT WoS knihy

—