Psychomotorická terapie jako součást sociálně aktivizačních služeb u klientů se schizofrenním onemocněním

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13430%2F20%3A43896108" target="_blank" >RIV/44555601:13430/20:43896108 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/44555601:13450/20:43896108

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Psychomotorická terapie jako součást sociálně aktivizačních služeb u klientů se schizofrenním onemocněním

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem výzkumného šetření je poskytnout ucelené informace sociálním pracovníkům/ergoterapeutům v přímé péči o možnostech aplikace psychomotorické terapie u klientů se schizofrenií. Rozšířit nabídku sociálně aktivizačních činností pro klienty užívající intermediární formu péče. Práce je rozdělána do dvou stěžejních částí. Jádrem první části je pohled na problematiku onemocnění schizofrenií. Seznamuje s možnostmi sociální práce, poukazuje na význam rehabilitace a aktivizace klientů se závažnou duševní nemocí. Zaměřuje se na všestranný popis onemocnění. Seznamuje s metodami sociální práce u psychiatrických klientů. Popisuje sociální služby a jejich význam v psychosociální rehabilitaci. V další části seznamuji s psychomotorickou terapií jako vhodnou součástí sociálně aktivizačních činností. Hlavní část obsahuje výzkum realizovaný v letech 2009 - 2010 v zařízení poskytující komunitní služby klientům se schizofrenií. Jako vhodnou metodou sběru dat u populace schizofrenních jedinců byl zvolen dotazník. Důvodem byla efektivnost této metody, časová, ekonomická nenáročnost a možnost statistického vyhodnocení. Zaměřili jsme se na měření afektivních (emočních) stavů, jakožto ukazatele psychického stavu jedince. Pro hodnocení vlivu psychomotorické terapie jsme vybrali dotazník Profile of Mood States (POMS). Dotazník je používán k profilování afektivních (emočních) stavů a nálad, zejména v souvislosti s monitoringem efektu krátkodobých terapií. V dotazníku POMS je v profilu obsaženo 6 faktorů: tenze, deprese, hněv, únava, vitalita a zmatenost. Pro tyto jednotlivé faktory byly stanoveny hypotézy H1-H6. Z výsledků realizovaného výzkumu můžeme usuzovat na prokázaný vliv psychomotorické terapie na aktuální afektivní (emoční) stav klientů se schizofrenním onemocněním. Výsledky prokazují, že tento vliv má konstantní podobu, prokázáno provedeným Wilcoxonovým neparametrickým párovým testem. U faktorů tenze, deprese, hněv a únava je tato změna statisticky významná, vyjádřeno pokles hodnoty, a to v průměru o 4 až 5 (H1, H2, H3, H5 - potvrzena). Taktéž u faktoru zmatenosti dochází k poklesu hodnoty o 3 (H6 - potvrzena). Nárůst hodnoty u faktoru vitality je v průměru o 0,95 (H4 - nepotvrzena) u tohoto faktoru se nepodařilo prokázat statisticky významný rozdíl mezi hodnotou zjištěnou před a po terapii. Přínos psychomotorické terapie spatřujeme jednak z prokázaných výsledků realizovaného výzkumu. Dále i z poznatků z vedení dokumentace, kde je statisticky prokázáno, že pohybová terapie se stala pravidelně navštěvovaným programem, který klienti slovně pozitivně hodnotil

Název v anglickém jazyce

Psychomotor therapy as a part of social activation services for clients with schizophrenic disease

Popis výsledku anglicky

The goal of this work is to provide comprehensive information to direct care social workers/occupational therapists on the options for application of psychomotor therapy in regard to clients with schizophrenia and to expand the offer of social activation activities for clients receiving an intermediary form of care. This work is divided into two key parts. The core of the first part discusses the issue of schizophrenia. It acquaints the reader with the options of social work and points out the importance of rehabilitation and activation of clients with a serious mental disorder. It focuses on a general description of the disorder. It acquaints the reader with social work methods used in relation to psychiatric clients and describes social services and their importance to psychosocial rehabilitation. The next section acquaints the reader with psychomotor therapy as an appropriate component of social activation activities. The main section contains research realised during 2009 and 2010 at facilities providing community services to clients with schizophrenia. The questionnaire method was chosen as a suitable method for collection of data from the population of schizophrenic individuals, because this method was effective, it was not time consuming or economically demanding and it provided the option of statistical evaluation. We focused on measuring affective emotional states as an indicator of the individual&apos;s mental state. We chose the Profile of Mood States (POMS) questionnaire to evaluate the effect of psychomotor therapy. The questionnaire is used to profile emotional states and moods, particularly in relation monitoring the effect of short-term therapies. The POMS questionnaire profile contains 6 factors: tension, depression, anger, fatigue, vitality and confusion. Hypotheses H1 - H6 were determined for these individual factors. We can infer the proven effect of psychomotor therapy on the current emotional state of clients with schizophrenia from the research results. The results prove that this effect is constant, as proven by the performed Wilcoxon non-parametric pair test. This change is statistically significant with regard to the factors of tension, depression, anger and fatigue and expressed by a fall in values, on average by 4 to 5 (H1, H2, H3, H5 - confirmed). A similar fall, by a value of 3, occurs in confusion (H6 - confirmed). The vitality factor rises by an average of 0.95 (H4 - not confirmed) and a statistically significant difference between values established before and after therapy could not be proven. We perceive the benefits of psychomotor therapy in the proven results of realised research and also in the findings based on keeping documentation, in which it is statistically proven that motor therapy has become a regularly visited program, which clients verbally rated positively.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

30305 - Occupational health

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-271-7

Počet stran knihy

224

Název nakladatele

Fakulta zdravotnických studií UJEP

Místo vydání

Ústí nad Labem

Kód UT WoS knihy

—