Doklady herbivorních aktivit bezobratlých živočichů na lokalitě Kundratice - Jezuitská rokle v Českém středohoří (spodní oligocén, okres Litoměřice, Česká republika).

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13520%2F21%3A43896116" target="_blank" >RIV/44555601:13520/21:43896116 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/Pongracova_def.pdf" target="_blank" >http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/Pongracova_def.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2021.1" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2021.1</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Doklady herbivorních aktivit bezobratlých živočichů na lokalitě Kundratice - Jezuitská rokle v Českém středohoří (spodní oligocén, okres Litoměřice, Česká republika).

Popis výsledku v původním jazyce

Vulkanosedimentární komplex Českého středohoří, jehož geneze probíhala z velké části v období oligocénu, je znám řadou historických i dosud produktivních paleontologických lokalit. Z regionu je známa především hojná fosilní flóra, méně časté, avšak detailně popsané jsou doklady přítomnosti bezobratlých živočichů (př. Prokop 2003) a obratlovců (př. Böhme 2007, Obrhelová 1976). Mezi ?klasické? lokality Českého středohoří patří i Jezuitská rokle (=v německy psané literatuře též Jesuitengraben) v blízkosti obce Kundratice, severně od Litoměřic. Zde probíhají výzkumy již od konce 19. století, v posledních letech se na nich podílí i studenti Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (Žambochová 2013, Pongrácová 2019). V první jmenované práci jsou shrnuty nové sběry fosilního materiálu, které byly v rámci bakalářské práce shromážděny, druhá autorka se věnovala paleoekologické analýze zaměřené na doklady aktivit herbivorních bezobratlých na těchto sběrech. Zjištěné závěry jsou shrnuty v tomto článku. Obě práce rovněž obsahují ucelenou literární rešerši k lokalitě, kterou pro dodržení redakčních podmínek zde nebylo možné v plném rozsahu citovat. Pro účely této studie byla použita kolekce 419 vzorků fosilního materiálu, shromážděných z lokality Jezuitské rokle v letech 2002?2012. Po primární taxonomické determinaci rostlinného taxonu byla provedena detailní analýza zaměřená na identifikaci všech možných typů poškození způsobeného živočišným původcem s cílem vymezit funkčně potravní skupiny (v generalizovaném pojetí jde o vnitřní a vnější žír (marginal and non-marginal excisions, skeletonizaci (skeletonization), miny (mines) a stopy po umístění vajíček (ovipositions)) (Labandeira 2002; Genise 2017). Vzhledem k tomu, že ve fosilním materiálu se vyskytovaly pouze listy, nebyly řešeny typy poškození jiných rostlinných částí. Stranou byly ponechány také hálky (galls), které v etologickém pojetí jejich geneze představují pouze reakční tkáň dané rostliny, bez vlastního životního projevu původce (Bertling et al. 2006). Následně bylo snahou identifikovat tyto fosilní stopy do platných, případně alespoň provizorních ichnotaxonů. Fosilní stopy způsobené herbivorními bezobratlými byly zjištěny na 49 listech, na nichž bylo zjištěno celkem 80 exemplářů fosilních stop. Potvrzeno bylo celkem 11 ichnotaxonů: Phagophytichnus ekowskii, Phagophytichnus regularis, Phagophytichnus isp. ?A?, Phagophytichnus isp. ?B?, Phagophytichnus isp., Ichnorod ?I? circumsecans, Ichnorod ?I? isp. ?B?, Ichnorod ?I? isp. ?C?, Folifenestra isp. ?A?, Paleoovoidus isp. a Stigmellites isp.

Název v anglickém jazyce

Evidence of herbivorous activities of invertebrates on the site Kundratice ? ?Jesuitengraben? in the České středohoří Mts. (lower Oligocene, Litoměřice district, Czech Republic)

Popis výsledku anglicky

Volcanosedimentary complex of the České středohoří Mts., the formation of which dates largely to the Oligocene, is renowned for a number of paleontological sites ? either historical or still productive. Paleontological finds reported from this region are represented especially by fossil flora. Less frequent, although described in much detail, are the remains of invertebrate (e.g., Prokop 2003) and vertebrate fauna (e.g., Obrhelová 1976, Böhme 2007).The ?classical? sites of the České středohoří Mts. include also the Jezuitská rokle Gorge (also, Jesuitengraben in English- and German-written literature) near the village of Kundratice, north of Litoměřice. Research at this site has been conducted since the late 19th century. Recently, students of the Faculty of the Environment of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem participated in the paleontological investigations at this site (Žambochová 2013, Pongrácová 2019). The former author reviews new collections of fossil material gathered for the purpose of the B.Sc. Thesis. The latter presents paleoecological analysis focused on traces of herbivorous invertebrate activity in these collections. The results are summarized in this paper. In addition, both studies contain an integral review of literature on this site, which is beyond the scope of this paper. For the purpose of the present study, a collection of 419 samples of fossil material was used, retrieved from the site during the period 2002?2012. After a primary taxonomic determination of the plants, a detailed analysis was made to identify all possible types of damage induced by animal tracemakers with the aim to define functional feeding groups (in a generalized concept, these include marginal and non-marginal excisions, skeletonization, mines and also traces after oviposition (ecdysichnia, sensu Vallon et al. 2016). The study considered only the types of damage on leaves because no other parts of plant organs were present in the fossil material (Labandeira 2002; Genise 2017). Our subsequent effort was to identify these trace fossils with the valid, or at least provisional, ichnotaxa.In the studied collection, other categories of plant-animal interactions also occurred. These are especially galls. In the ethological concept of their genesis, galls usually pose only reaction tissue of a given plant, with no specific life manifestation of the tracemaker (Bertling et al. 2006). Moreover, their classification is not yet well established ? Vallon et al. (2016) proposed the term ?cecidotaxa?. For these reasons, these were not included in this study. Trace fossils induced by herbivorous invertebrates were found on 49 leaves, with a total of 80 trace fossil specimens. Altogether 11 ichnotaxa were confirmed: Phagophytichnus ekowskii, Phagophytichnus regularis,Phagophytichnus isp. ?A?, Phagophytichnus isp. ?B?, Phagophytichnus isp., ichnogenus ?I? circumsecans, ichnogenus ?I? isp. ?B?, ichnogenus ?I? isp. ?C?, Folifenestra isp. ?A?, Paleoovoidus isp. and Stigmellites isp.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10506 - Paleontology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy o geologických výzkumech

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Svazek periodika

54

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

3-11

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85116754494