Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřením na znevýhodněné a dlouhodobě nezaměstnané v České republice v období pandemie covidu-19

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F45773009%3A_____%2F22%3AN0000067" target="_blank" >RIV/45773009:_____/22:N0000067 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_525.pdf" target="_blank" >https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_525.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřením na znevýhodněné a dlouhodobě nezaměstnané v České republice v období pandemie covidu-19

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá otázkou, jak efektivně nástroje aktivní politiky zaměstnanosti začleňují dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné kategorie uchazečů o zaměstnání na trhu práce a nakolik se jejich implementace a účinnost změnily v období pandemie covidu-19. Zabýváme se nejprve kontextem: jak se v období pandemie změnily možnosti realizace nástrojů APZ, dále pak profilem znevýhodněných kategorií uchazečů, jejich potřebami a cíleností nástrojů APZ k znevýhodněným uchazečům. Následně rozebíráme implementaci a účinnost hlavních nástrojů APZ (rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce). Vedle toho hodnotíme implementaci a účinnost specifických nástrojů či intervencí určených právě znevýhodněným kategoriím uchazečů jako je projekt na podporu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (PDU) a příspěvek na dojížďku. Ve studii využíváme integrovaný rámec hodnocení opatření aktivní politiky zaměstnanosti: kombinujeme kvantitativní vyhodnocení cílenosti a dopadů opatření APZ s využitím pokročilých statistických metod s převážně kvalitativním vyhodnocením designu a implementace programů APZ se snahou vysvětlit, jak charakteristiky programů, způsob a okolnosti jejich implementace, tak i specifický kontext, v němž byly zaváděny a ovlivnil jejich dopady. Zjištění studie jsou zasazeny do teoretického, metodologického a srovnávacího kontextu. Při implementaci nástrojů APZ Úřad práce ČR reagoval na krizovou situaci vcelku pružně – pandemie urychlila procesy digitalizace, rozvoje komunikace prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií a nových forem práce a proběhla řada inovací v práci s uchazeči o zaměstnání i se zaměstnavateli, nehledě na zavedení bezprecedentního nového a široce uplatněného nástroje prevence nezaměstnanosti Antivirus. Analýza charakteristik účastníků opatření aktivní politiky zaměstnanosti v letech 2019 a 2020 ukázala na relativně dobrou cílenost programů na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, avšak s významnějšími rozdíly mezi programy a rizikovými skupinami. V letech 2019 a 2020 se projevil výrazněji trend prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti podporovat především starší uchazeče (zjevný u všech sledovaných nástrojů) a rovněž uchazeče se zdravotními problémy. Rekvalifikace zajišťované Úřadem práce ČR si v uchovaly svůj mírně pozitivní dopad na přítomnost/nepřítomnost v registru nezaměstnaných při srovnání účastníků s kontrolní skupinou, u zvolených rekvalifikací je patrný větší vliv mrtvé váhy, související s profilem účastníků (menší znevýhodnění). Výsledky SÚPM se jeví navzdory pandemie covidu-19 být dobré a to jak při zohlednění míry přítomnosti v evidenci, tak při zohlednění důvodů odchodu z evidence. Účastníkům projektu PDU byla poskytnuta intenzivnější poradenská podpora, než je běžné, a jejich účast v opatřeních APZ byla výrazně vyšší, než je obvyklá účast dlouhodobě nezaměstnaných a opakovaně nezaměstnaných v nástrojích APZ. Dopad projektu PDU ve srovnání s kontrolní skupinou hodnocený jako přítomnost v evidenci uchazečů byl pozitivní. Nejlepší výsledek prokazují účastníci projektu zařazení do SÚPM. Celkově projekt PDU lze hodnotit jako účinný, a to s ohledem na výrazně znevýhodněnou cílovou skupinu. Výsledky nástroje Příspěvek na dojížďku ukazují, že vede k nízké přítomnosti svých účastníků v evidenci ÚP po programu i v delším období. Při větší rozhodovací volnosti pracovníků ÚP ČR pro část případů (existence odůvodněných výjimek) a při změně některých parametrů by mohl program vykázat dobré výsledky i v širším rozsahu. Studie přináší implikace pro politiku zaměstnanosti pokud jde o celkovou strategii, aplikaci jednotlivých nástrojů APZ, individuální práci s uchazeči a hodnocení opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Název v anglickém jazyce

Active employment policy focusing on disadvantaged and long-term unemployed in the Czech Republic during the covid-19 pandemic

Popis výsledku anglicky

The study addresses the issue of the extent of the effectiveness of active employment policy tools in terms of integrating the long-term unemployed and disadvantaged categories of jobseekers in the labour market and the extent to which the implementation and effectiveness of these tools changed during the Covid-19 pandemic. We firstly addressed the context: how the potential for the implemen¬tation of active employment policy tools changed during the pandemic, the general profile of disadvantaged categories of jobseekers and their specific needs and the targeting of active employment policy tools at disadvantaged jobseekers. Subsequently, we analysed the implementa-tion and overall effectiveness of the main active employment policy tools (retraining, socially useful job positions and work in the community). In addition, we evaluated the implementation and effectiveness of specific tools and intervention approaches intended for disadvantaged categories of jobseekers, e.g. projects aimed at supporting long-term unemployed applicants and the commuting allowance. The study employs an integrated framework for the evaluation of active employment policy measures: we combined the quantitative evaluation of the targeting and impacts of active employment policy measures using advanced statistical methods with the predominantly qualitative evaluation of the design and implementation of active employment policy programmes aimed at explaining the characteristics of these programmes, the manner and the circumstances in which they were implemented and the specific implementation context and the influence thereof on their impacts. The findings of the study are embedded in the theoretical, methodological and comparative context. With respect to the implementation of active employment policy tools, the Labour Office of the Czech Republic responded to the pandemic crisis in a relatively flexible manner - the pandemic accelerated the digitalisation process and the development of new information and communication technologies and approaches to work; moreover, a number of innovations were introduced in terms of working with both jobseekers and potential employers regardless of the introduction of unprecedented and widely-used Antivirus unemployment prevention measures. The analysis of the characteristics of those who participated in active employment policy measures in 2019 and 2020 revealed the relatively effective targeting of the various programmes towards at-risk groups of jobseekers, albeit with more pronounced differences between the programmes and at-risk groups. A more significant trend was evident in terms of active employment policy measures in 2019 and 2020 towards providing support primarily for older jobseekers (which was evident for all the monitored tools) and those with health problems. Retraining provided by the Labour Office of the Czech Republic maintained its slightly positive impact on presence in/absence from the unemployment register concerning the research participants compared to the control group; regarding selected retraining the greater influence was evident of dead weight related to the profile of the participants (minor disadvantage). Despite the covid-19 pandemic, the results obtained for socially useful workplaces appeared to be good in terms both of the extent of presence in the unemployment register and the reasons for leaving the register. Participants in the project were provided with more intensive counselling support than is usual, and their participation in active employment policy measures was significantly higher than the usual rate of participation of the long-term and repeatedly unemployed in such measures. The impact of the PDU project compared to the control group, assessed in terms of presence in the jobseeker register, was positive. The best results were related to the socially useful workplace project participants. Overall, the PDU project was evaluated as being effective considering the significantly disadvantaged target group involved. The results of the commuting allowance measure revealed the low presence of participants in the unemployment register following the end of the programme and over the longer term. With the introduction of greater freedom in terms of decision-making for Labour Office personnel in certain cases (justified exceptions) and following changes to some of the parameters, the programme has the potential to provide good results even at the wider scale. The study highlighted a number of implications for employment policy in terms of the overall strategy, the application of individual active employment policy tools, the individual approach to working with applicants and the evaluation of active employment policy measures.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7416-442-2

Počet stran knihy

173

Název nakladatele

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—