Posouzení dopadů nové generace dohod Evropské unie o volném obchodu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46747885%3A24310%2F19%3A00006746" target="_blank" >RIV/46747885:24310/19:00006746 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://drive.google.com/open?id=1Ribs93qUAle8ZS32H_4qTNgACYY3Y_x9" target="_blank" >https://drive.google.com/open?id=1Ribs93qUAle8ZS32H_4qTNgACYY3Y_x9</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Posouzení dopadů nové generace dohod Evropské unie o volném obchodu

Popis výsledku v původním jazyce

Předkládaná studie si klade za cíl vyhodnotit dopady preferenčních obchodních dohod mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, Střední Amerikou, Andským společenstvím, Kanadou, Japonskem, Singapurem a Vietnamem. Aplikuje proto na všechny uvedené dohody jedinou výzkumnou metodu (CGE model GTAP10.0) a usiluje o co nejobjektivnější nastavení parametrů tohoto modelu. Analýza vychází z konečného znění každé dohody, nebuduje hypotetické scénáře. Z výsledků provedených simulací vyplývá, že postup Evropské komise při vyjednávání obchodních dohod přináší výrazné benefity všem smluvním stranám. Síla těchto benefitů se liší především podle intenzity vzájemných obchodních vazeb a velikosti ekonomiky. Největší růstové stimuly ze všech sedmi analyzovaných dohod přináší dohoda s Japonskem, která zakládá největší zónu volného obchodu na světě. Obecně jsou dohody s rozvinutými obchodními partnery vyrovnanější a přinášejí oběma stranám srovnatelné benefity. Dohody s rozvojovými zeměmi představují nejen nástroj obchodní politiky Evropské unie, ale také prostředek rozvojové spolupráce a ekonomické benefity na evropské straně nejsou proto jejich klíčovým parametrem. Současné posouzení dopadů všech sedmi dohod nové generace ukazuje, že po uplynutí přechodných období bude díky dohodám o volném obchodu ekonomický blahobyt obyvatel EU vyšší až o 21 mld. USD ročně (tzn. o 41,3 USD/obyv. ročně) a hospodářský růst o 0,491 procentního bodu rychlejší než v situaci bez těchto dohod. Na clech evropští exportéři uspoří ročně až 16,8 mld. USD ročně, na netarifních opatřeních dalších 10 mld. USD ročně. Z hlediska sektorových dopadů jsou patrné výrazné příležitosti pro evropské producenty rostlinné a živočišné výroby a zpracovaných potravin. Mírný růst by ale měly zaznamenat také sektory rybolovu, textilního, oděvního a obuvnického průmyslu, případně chemický, gumárenský a farmaceutický průmysl a sektor služeb. Pod tlakem konkurence z Japonska a Jižní Koreje mírně zpomalí evropský strojírenský, elektrotechnický, automobilový a také hutní průmysl. Poznatky vyplývající z analýz národních dopadů dohod ukazují, že k nejúspěšnějším bude patřit Lucembursko, Irsko, Belgie, Dánsko a Řecko. Naopak zcela nepatrný dopad slibují dosavadní dohody nové generace ekonomikám Švédska, Bulharska, Rumunska, Malty a Litvy. Česká republika může očekávat spíše skromnější přínosy jak v podobě mírné akcelerace hospodářského růstu (o 0,238 procentního bodu) díky zvýšení výroby v potravinářském průmyslu a zemědělství, tak také v podobě nárůstu ekonomického blahobytu (o 7 USD/obyv. ročně). Největší evropské ekonomiky, jakými je Německo, Francie, Itálie, Španělsko nebo Polsko, realizují spíše průměrné benefity. Okrajová pozornost je věnována dopadům vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Tzv. brexit pravděpodobně citelně sníží ekonomický blahobyt obyvatel Velké Británie (o 240 USD/obyv. ročně) a bude mít výrazně retardující účinek na hospodářský růst (zpomalení o 1,9 procentního bodu). Vedle Velké Británie ponesou největší negativní dopady brexitu Belgie, Kypr, Řecko, Nizozemsko a pochopitelně také Irsko. Konkrétně v Belgii vystoupení Británie z EU anuluje prakticky celý přírůstek k ekonomickému blahobytu realizovaný z preferenčních obchodních dohod nové generace.

Název v anglickém jazyce

Impact Assessment of the New Generation of European Union Free Trade Agreements

Popis výsledku anglicky

The presented study aims to evaluate the impact of preferential trade agreements between the European Union and the South Korea, the Central America, the Andean Community, Canada, Japan, Singapore, and Vietnam. Therefore, it applies a single research method (CGE model GTAP10.0) to all the above-mentioned agreements and strives for the most objective setting of the parameters of the model. The analysis is based on the final wording of each agreement, it is not building hypothetical scenarios. The results of the simulations show that the European Commission's negotiation of free trade agreements brings significant benefits to all parties to the agreements. The strength of these benefits differs mainly according to the intensity of mutual trade links and the size of the partner's economy. The biggest growth stimulus of all seven agreements analysed brings the agreement with Japan, which establishes the largest free trade zone in the world. In general, agreements with developed trading partners are more balanced and bring comparable benefits to both parties. Agreements with developing countries are not only an instrument of the European Union's common trade policy, but also a means of development assistance and economic benefits on the European side are not their key parameter. The current impact assessment of all seven new generation agreements shows that, after the transition period, free trade agreements will bring economic welfare of the EU population up by USD 21 billion (or USD 41.3 per inhabitant per year) and economic growth by 0.491 percentage points faster than in a situation without these agreements. European exporters will save up to USD 16.8 billion a year on tariffs, and up to USD 10 billion a year on non-tariff measures. In terms of sectoral impacts, there are significant opportunities for European producers in agriculture and food industry. However, the fisheries, textile, clothing and footwear sectors, as well as the chemical, rubber and pharmaceutical industries and the services sector, should also record moderate growth. Under the pressure of competition from Japan and South Korea, the European engineering, electrical, automotive and metallurgical industries will slow down slightly. The findings of the analyses of the national impact of the agreements show that the most successful will be Luxembourg, Ireland, Belgium, Denmark and Greece. On the other hand, the new generation agreements promise to be of very little impact to the economies of Sweden, Bulgaria, Romania, Malta and Lithuania. The Czech Republic can expect rather modest benefits both in the form of a slight acceleration of economic growth (by 0.238 percentage points) due to a rise in the production in the food industry and agriculture, as well as in the form of an increase in economic welfare (by USD 7 per capita per year). The largest European economies, such as Germany, France, Italy, Spain or Poland, realize rather average benefits. Marginal attention is paid to the impact of the United Kingdom's withdrawal from the European Union. So-called brexit is likely to significantly reduce the economic welfare of the United Kingdom inhabitants (by USD 240 per capita per year) and will have a significant retarding effect on economic growth (a slowdown of 1.9 percentage points). In addition to the United Kingdom, Belgium, Cyprus, Greece, the Netherlands and – of course – Ireland will also face the largest negative effects of brexit. In particular, in Belgium, the Britain's withdrawal from the EU nullifies virtually the entire additional economic welfare realized from the new generation preferential trade agreements.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50202 - Applied Economics, Econometrics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7494-499-4

Počet stran knihy

293

Název nakladatele

Technická univerzita v Liberci

Místo vydání

Liberec

Kód UT WoS knihy

—