Problematika služby v cizím vojsku v kontextu československých legií

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23320%2F25%3A43975766" target="_blank" >RIV/49777513:23320/25:43975766 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Problematika služby v cizím vojsku v kontextu československých legií

Popis výsledku v původním jazyce

Téma se zabývá právním postavením československých legionářů z hlediska tehdejšího mezinárodního práva a přístupu Rakousko-Uherska k jejich službě v armádách nepřátelských států během první světové války. Klíčovým aspektem je otázka, do jaké míry byla služba v cizím vojsku (zejména armádách Dohody) v rozporu s mezinárodními normami platnými během konfliktu, zejména pokud šlo o osoby původně sloužící v rakousko-uherské armádě, které do legií vstoupily jako dezertéři nebo váleční zajatci. Vychází se z mezinárodního práva platného v době první světové války, včetně jeho výkladu významnými autory (např. L. Oppenheim), podle něhož byly dezertéři vstupující do nepřátelské armády považováni za zločince bez nároku na status válečných zajatců. Důraz je kladen na postoj rakousko-uherských úřadů k legionářům – tedy zejména na to, jak s dopadenými příslušníky legií zacházely vojenské soudy a bezpečnostní složky monarchie. Pozornost je rovněž věnována odlišnému právnímu a politickému přístupu vznikajícího československého státu po skončení války. Zde se zkoumá, zda a jak nová republika vymezila postavení bývalých legionářů, případně jakým způsobem reagovala na jejich předchozí &quot;protiprávní&quot; působení z pohledu rakousko-uherského práva. Téma se neopírá jen o normativní a doktrinální rámec, ale zohledňuje i různorodost samotné skupiny legionářů – někteří byli občany R-U, jiní dlouhodobě žili v zahraničí a někteří již dokonce získali jiné státní občanství. Rozlišení mezi dobrovolníky, zajatci a mobilizovanými příslušníky legií (včetně tzv. Starodružiníků a Novodružiníků) ilustruje složitost jejich právního postavení. Významné odlišnosti přináší také praxe v jednotlivých zemích, kde legie působily – např. porušování zásady dobrovolnosti při náboru v Itálii v roce 1918.

Název v anglickém jazyce

The issue of service in foreign armies in the context of the Czechoslovak Legions

Popis výsledku anglicky

The topic deals with the legal status of Czechoslovak legionnaires from the perspective of international law at the time and Austria-Hungary&apos;s approach to their service in the armies of enemy states during World War I. A key aspect is the question of the extent to which service in a foreign army (especially the armies of the Entente) was contrary to the international norms in force during the conflict, particularly in the case of persons who had originally served in the Austro-Hungarian army and who joined the legions as deserters or prisoners of war. The study is based on international law in force at the time of World War I, including its interpretation by prominent authors (e.g., L. Oppenheim), according to which deserters joining the enemy army were considered criminals without the right to prisoner-of-war status. Emphasis is placed on the attitude of the Austro-Hungarian authorities towards the legionnaires – in particular, how military courts and security forces of the monarchy treated captured members of the legions. Attention is also paid to the different legal and political approach of the emerging Czechoslovak state after the end of the war. Here, we examine whether and how the new republic defined the status of former legionnaires, and how it responded to their previous &quot;illegal&quot; activities from the perspective of Austro-Hungarian law. The topic is not based solely on a normative and doctrinal framework, but also takes into account the diversity of the legionnaires themselves – some were citizens of Austria-Hungary, others had lived abroad for a long time, and some had even acquired other citizenship. The distinction between volunteers, prisoners of war, and mobilized members of the legions (including the so-called Starodružiníci and Novodružiníci) illustrates the complexity of their legal status. Significant differences also arise from the practices in the individual countries where the legions operated—for example, the violation of the principle of voluntariness in recruitment in Italy in 1918.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů