Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Velká Británie a obchod s opiem v čchingské Číně na počátku 20. století

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F16%3A43930795" target="_blank" >RIV/49777513:23330/16:43930795 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Velká Británie a obchod s opiem v čchingské Číně na počátku 20. století

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Od počátku 19. století hrál klíčovou roli ve vztahu Velké Británie a Číny obchod s opiem. Právě snaha čchingské vlády omezit příliv opia do země umožnila Britům donutit Peking k otevření smluvních přístavů a uzavřít nerovné smlouvy, jež determinovaly vztah Číny a okolního světa až do 20. století. Po dvou opiových válkách zažil obchod s touto drogou éru nebývalého rozkvětu. Příliv této omamné látky do země však Čínu vnitřně vyčerpával. Nejenže se miliony Číňanů staly na opiu závislými, ale dovoz opia vedl také k finančnímu vyčerpání země, neboť vytvářel značný obchodní schodek. Vysoké ceny zahraničního opia pak stimulovaly domácí produkci, což však vedlo ke znásobení počtu kuřáků této drogy. V samotné Číně se tak import opia setkával se stále větší kritikou. Se stále negativnějším postojem však na tento obchod pohlížela také veřejnost v Evropě a řada politiků. Bylo tomu tak především v USA a Velké Británii, odkud vzešla iniciativa tento obchod omezit. Prvním krokem byl edikt čínského císaře Kaung-süa z roku 1906 omezujícím užívání opia v Číně. Na něj navázala smlouva s Velkou Británií, jež se výměnou za příslib likvidace domácí produkce zavázala k omezení importu opia do země. Tento proces přinesl během několika málo let hmatatelné výsledky. Čchingské vládě se podařilo dosáhnout výrazného poklesu domácí produkce máku, což vedlo Velkou Británii k zaktivnění boje proti obchodu s opiem. Výsledkem byly konference v Šanghaji a Haagu, které přinesly mezinárodní dohled nad dovozem opia do Číny. Roku 1913 zastavila britská vláda import indického opia do Číny úplně. Tento nadějný vývoj však byl zmařen vypuknutím čínské revoluce. Během následné občanské války se pak řada lokálních vládců uchýlila k praxi pěstování a prodeje opia ve snaze získat finanční prostředky. Navzdory britské snaze tak měla být otázka obchodu s opiem vyřešena až v polovině 20. století.

  • Název v anglickém jazyce

    Great Britain and the Opium Trade in Qing China at the beginning of the 20th century

  • Popis výsledku anglicky

    From the beginning of the 19th century, opium trade played a key role in Great Britain's relations with China. It was the Qing government's attempt at restricting the inflow of opium that allowed Britain to force Beijing to open treaty ports and sign unequal treaties. Following two Opium Wars, trade in the drug experienced an unprecedented boom. The inflow of the drug, however, exhausted the China. Not only were millions of Chinese addicted to opium, but the import of opium also led to finances flowing out of the country. The high price of foreign opium stimulated domestic production, leading to rapid growth in the numbers of opium smokers. In China itself, opium imports were thus facing ever greater criticism. Furthermore, the public in Europe and a number of politicians also perceived the trade in an ever more negative light. This was particularly the case in the USA and Great Britain, where an initiative to restrict the trade was set up. The first step was the Quangxu Emperor's edict of 1906 restricting the consumption of opium in China. Following on from this was an agreement with Great Britain in which, in exchange for a promise to eliminate domestic production, it undertook to restrict opium imports to the country. This process brought tangible results in just a few years. The Qing government succeeded in achieving a marked fall in domestic poppy production, which led Great Britain to fight actively against the opium trade. The outcome was conferences in Shanghai and The Hague which brought international supervision over opium imports to China. In 1913, the British government completely ceased the import of Indian opium to China. This hopeful course of events, however, was overturned by the eruption of the Chinese revolution. Over the course of the subsequent civil wars, many local governors began to grow and sell opium in an attempt to acquire funds. Despite Britain's efforts, the opium trade was thus destined not to be dealt with until the mid-20th century.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>x</sub> - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

  • CEP obor

    AB - Dějiny

  • OECD FORD obor

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GA13-12431S" target="_blank" >GA13-12431S: Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně 1894-1914</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2016

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Historica Olomucensia

  • ISSN

    1803-9561

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    51-2016

  • Číslo periodika v rámci svazku

    1

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    14

  • Strana od-do

    163-176

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus