Od krevní msty k postsocialismu: vývoj antropologického zájmu o Balkán

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F19%3A43957955" target="_blank" >RIV/49777513:23330/19:43957955 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Od krevní msty k postsocialismu: vývoj antropologického zájmu o Balkán

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha sleduje antropologický zájem o Balkán – od prvních výzkumů jihoslovanské zádruhy přes poválečná zkoumání urbanizace a kolektivizace až po studium postsocialismu či komunistické nostalgie. Autorka se zaměřuje na to, jaké otázky si antropologové zabývající se Balkánem kladli, jak byl Balkán konstruován v antropologické imaginaci a čím výzkumy na Balkáně přispěly k rozvoji antropologické teorie. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, čím se antropologický přístup liší od lokálních badatelských tradic a jak antropologie přispěla k poznání Balkánu. Řada fenoménů a institucí, jež byly popsány na Balkáně, se stala součástí širšího antropologického vědění. Patří mezi ně například transhumantní pastevectví Karakačanů či Vlachů, duchovní příbuzenství (kumstvo) v Srbsku a Bulharsku, krevní msta popsaná na počátku 20. století v severní Albánii a Černé Hoře či koncept cti a studu analyzovaný v oblasti Středomoří. Balkán byl také jednou z oblastí, kde se realizoval návrat antropologie „domů“. Byly to právě výzkumy na Balkáně, které přispěly k diskusím o možnostech antropologie Evropy, o terénním výzkumu ve vlastní společnosti či obecně o antropologickém zkoumání moderních komplexních společností. Všem těmto tématům se autorka – mj. na základě vlastních terénních výzkumů – v knize věnuje.

Název v anglickém jazyce

From blood vendetta to post-socialism: The evolution of anthropological interest in the Balkans

Popis výsledku anglicky

The book traces anthropological interest in the Balkans -- from early research by South Slavic backers to post-war investigations of urbanization and collectivization to the study of post-socialism or communist nostalgia. The author focuses on what questions anthropologists dealing with the Balkans asked, how the Balkans were constructed in anthropological imagination, and how research in the Balkans contributed to the development of anthropological theory. At the same time, they are trying to answer the question of how the anthropological approach differs from local research traditions and how anthropology contributed to the knowledge of the Balkans. Many of the phenomena and institutions that have been described in the Balkans have become part of wider anthropological knowledge. These include the transhumante pastoral of the Karakachan or Vlach, the spiritual kinship (couture) in Serbia and Bulgaria, the blood feud described in northern Albania and Montenegro at the beginning of the 20th century, and the concept of honour and shame analysed in the Mediterranean region. The Balkans was also one of the areas where the return of &quot;home&quot; anthropology was realized. It was research in the Balkans that contributed to discussions about the possibilities of Anthropology Europe, on field research in its own society, or on the anthropological exploration of modern complex societies in general. All of these topics are addressed in the book by the author, including on the basis of her own field research.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7325-490-2

Počet stran knihy

217

Název nakladatele

Centrum pro studium demokracie a kultury

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—