Afinita laskavosti a humoru v úvahách Louise Cazamiana
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F20%3A43958965" target="_blank" >RIV/49777513:23330/20:43958965 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="http://kulturnedejiny.ku.sk/new/index.php/2020/06/08/01-2020/" target="_blank" >http://kulturnedejiny.ku.sk/new/index.php/2020/06/08/01-2020/</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Afinita laskavosti a humoru v úvahách Louise Cazamiana
Popis výsledku v původním jazyce
Článek se zaměřuje na úvahy Louise Françoise Cazamiana o vztahu mezi laskavostí a humorem. Na počátku článek ukazuje, že Cazamianův koncept humoru je na obecné úrovni inspirován Bergsonovým pojetím komična jakožto automatismu v lidském chování, mluvení a myšlení i Bergsonovým pojetím smíchu jakožto tvrdé kritické reakce na takový automatismus. Článek však také ukazuje, že Cazamianův koncept humoru dále rozvíjí Bergsonovy poznámky o humoru jako specifickém druhu komické transpozice jazyka, přičemž je zvláštní pozornost věnována tvůrčímu zpracování těchto poznámek Cazamianem. Podle Cazamiana je humor transpozicí přirozené reakce na realitu na reakci nepřirozenou, která však předstírá, že přirozená je. Článek dále shrnuje Cazamianovo vysvětlení zvláštního vztahu, který mají k humoru Britové. Podle Cazamiana mají Britové zvláštní schopnost vytvářet humor, schopnost, která je výsledkem jak vlivu přírodního prostředí, tak kulturních tradic. Cazamian Brity považuje za flegmatické i srdečné, podle něho jsou však také schopni uvažovat o složitosti věcí a soustředit se na detaily. V kontextu těchto poznámek jsou v článku probrány příčiny předpokladu, že humor je v podstatě srdečný nebo laskavý. Přestože mezi humorem a laskavostí může existovat významná spřízněnost, článek zdůrazňuje, že podstatný vztah mezi nimi prokázat nelze. Humorná transpozice přirozené emoce nemusí vést k laskavé reakci. Humoristé jen předstírají spontánnost reakce, která je podobná spontánní laskavosti. Laskavost není nedílnou součástí realistického přístupu humoristy ke skutečnosti, protože důvodem tohoto přístupu může být i nenávist. Relativistický pohled na realitu, který vychází ze souběhu přirozených a nepřirozených reakcí v humoru, nemusí nutně vyústit v tolerantní nebo dokonce laskavý přístup k realitě. Převažujícím vyzněním tohoto relativistického pohledu může totiž být i lhostejnost nebo dokonce nesnášenlivost. Nakonec článek zdůrazňuje, že nejsilnější spojení mezi laskavostí a humorem vyplývá z humoristova odhadu způsobu, jak dosáhnout cop nejsilnějšího působení humoru. Tohoto působení je dosaženo, když humorista zakrývá svou tvrdou kritickou reakci na automatismus.
Název v anglickém jazyce
Affinity of Kindness and Humour in the Reflections of Louis Cazamian
Popis výsledku anglicky
This article focuses on Louis François Cazamian’s considerations upon the relation between kindness and humour. At the outset, it is shown that in general, Cazamian’s concept of humour is inspired by Henri Bergson’s concept of what is perceived to be comic, as an automatism in human behaviour, speaking, and thinking, as well as by Bergson’s idea of laughter as a harsh, critical reaction to such automatism. It is also, however, shown that Cazamian’s concept of humour further develops Bergson’s remarks on humour as a specific kind of comic transposition of language, and special attention is paid to Cazamian’s creative elaboration of these remarks. According to Cazamian, humour is a transposition of a natural reaction to reality to something that is an unnatural response which nevertheless pretends to be natural. The author also summarises Cazamian’s account of the special relation which the Brits have to humour. According to Cazamian, the Brits have a peculiar ability to create humour, an ability which is the result of both of the effect of the natural environment and of cultural traditions. British people are viewed as phlegmatic but also capable of considering the complexity of things and of focus on detail. Moreover, they are also viewed as fundamentally cordial. In the context of these remarks, the author considers the reasons underlying the idea of fundamental cordiality or kindness of humour. Although there may well be a significant affinity between humour and kindness, a fundamental relation between the two cannot be proven. Humorous transposition of a natural emotion need not result in a kind reaction. Humourists, after all, only pretend a spontaneity of reaction, which is similar to the spontaneity of kindness. Kindness is not integral to humourist’s realistic and detailed approach to reality, since hatred can be at the root of this approach as well. A relativistic view of reality, which emerges from the concurrence of natural and unnatural reactions in humour, does not necessarily result in a tolerant or even kind approach to reality. Its prevailing tone can well be one of indifference or even intolerance. And finally, it is emphasised that the most powerful connection between kindness and humour depends on humourist’s assessment of the way in which his or her humour can have the most powerful impact. This impact is achieved when the humourist conceals his or her harsh critical reaction to the automatism.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/GA18-15841S" target="_blank" >GA18-15841S: Cazamianova koncepce humoru</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2020
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Kultúrne dejiny
ISSN
1338-2209
e-ISSN
—
Svazek periodika
11
Číslo periodika v rámci svazku
1
Stát vydavatele periodika
SK - Slovenská republika
Počet stran výsledku
18
Strana od-do
104-121
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85086249177