Svět iónských archaických kosmologií

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F22%3A43966875" target="_blank" >RIV/49777513:23330/22:43966875 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.pavelmervart.cz/kniha/svet-ionskych-archaickych-kosmologii-767/" target="_blank" >http://www.pavelmervart.cz/kniha/svet-ionskych-archaickych-kosmologii-767/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Svět iónských archaických kosmologií

Popis výsledku v původním jazyce

Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př. Kr. iónští myslitelé: Míléťané Thalés, Anaximandros a Anaximenés, dále Xenofanés z Kolofónu a Hérakleitos z Efesu. Kosmologie iónských archaických myslitelů však můžeme poznávat téměř výhradně až z referátů pozdních autorů. Přestože je nelze dostatečně rekonstruovat, je možné poodkrýt některé společné prvky. Z nich vystupuje zejména meteorologická povaha těchto koncepcí. Vznik nebeských těles byl obvykle vysvětlován v souvislosti se zapálením vypařované vlhkosti. Nebeská tělesa byla následně popisována v analogii s meteorologickými jevy a měla obíhat pouze nad Zemí. Předkládaná kniha ovšem poukazuje na to, že meteorologická povaha iónských archaických kosmologií a oběhy nebeských těles pouze nad zemským povrchem jsou průvodními znaky Země, považované za dolní dimenzi celého univerza. Podle této koncepce se od povrchu Země směrem vzhůru prostírá oblast nebe a prostor celého univerza se rozkládá pouze mezi nebem a Zemí. Od tohoto převládajícího výkladu se odlišovala Anaximandrova kosmologie, která v iónské tradici 6. století př. Kr. představuje výjimku. Současně lze soudit, že iónské archaické kosmologie stály na počátku vývoje, který můžeme v předsókratovském období sledovat. Kosmologie 5. století př. Kr. byly totiž charakteristické zejména pojetím nebeských těles jako hmotných objektů obíhajících i pod Zemí, která již byla pokládána za kosmické těleso. Příčinou daného vývoje mohla být Parmenidova formulace nebeské sféry, v kosmologickém smyslu vycházející z Parmenidova pravého jsoucna jako všezahrnující jednoty veškerenstva. Z ní byla dále odvozena představa prostoru kolem kulové Země. Pokud nebeská sféra a kulový tvar Země byly výsledkem rozumové spekulace, právě v jejím důsledku postupně zanikla i iónská archaická vnímavost světa.

Název v anglickém jazyce

The World of Archaic Ionian Cosmologies

Popis výsledku anglicky

Archaic Ionian cosmologies are among the most ancient attempts to explain the universe. They are conceptions of the Earth, heaven, and heavenly bodies proposed at the dawn of philosophy, in the 6th century BCE by Ionian thinkers: Thales, Anaximander, and Anaximenes from Miletus, Xenophanes of Colophon, and Heraclitus of Ephesus. Very little survives of their own works, which is why we learn about their cosmology almost solely from reports in the works of later authors. Although one cannot reconstruct their cosmologies in detail, one can discern certain elements which all these conceptions shared. Especially notable is their ‘meteorological’ character: archaic Ionian thinkers tended to explain the formation of heavenly bodies in terms of ignition of evaporated moisture from the earth and the seas. Heavenly bodies were then described analogically to meteorological phenomena, which is also why they were thought to move only above the (flat) Earth. In this book, it is argued that the meteorological nature of archaic Ionian cosmologies and limitation of movement of heavenly bodies to the area above the Earth surface are but natural consequences of the basic concept of the Earth forming the lower dimension of the entire universe. According to this idea, the heaven stretches upwards from the Earth and the entire universe is thus limited to the area between the heaven and the Earth. Anaximander’s cosmology diverged from this prevalent explanation and forms, within the Ionian tradition of the 6th century BCE, an exception. One can also view the archaic Ionian cosmologies as the beginning of development of cosmological thinking in the Presocratic era. In the 5th century BCE, thinkers already tended to think of heavenly bodies in terms of concrete objects that could move also under the Earth, which was now viewed as a body in the space of the universe. This development may have been inspired by Parmenides’s formulation of the heavenly sphere, which was in a cosmological sense based on his notion of Being as an all-embracing unity of all there is. This notion led to the idea of space around a spherical Earth. The idea of a heavenly sphere and spherical shape of the Earth thus seems to have been the result of rational speculation, which ultimately spread and led to the gradual disappearance of the archaic Ionian vision of the world.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

<a href="/cs/project/GA19-05575S" target="_blank" >GA19-05575S: Proměny pojetí prostoru v předsokratovských kosmologiích</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7465-546-3

Počet stran knihy

371

Název nakladatele

Pavel Mervart

Místo vydání

Červený Kostelec

Kód UT WoS knihy

—