Jazykové modely z hlediska vybraných teorií interpretace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F23%3A43969871" target="_blank" >RIV/49777513:23330/23:43969871 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jazykové modely z hlediska vybraných teorií interpretace

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zaměřil na jazykové modely, schopné generovat texty lidské úrovně, v souvislosti s vybranými teoriemi interpretace z hlediska autorské intence. Jazykové modely se stávají stále důležitějšími nástroji a ovlivňují mnoho výzkumných oblastí. Kromě nástroje je můžeme vnímat také jako „umělé autory“.Jazykové modely narozdíl od lidských autorů postrádají autorské intence, místo kreativity operují na základě pravděpodobností a kombinatoriky, a místo životních zkušeností čerpají z velkého množství textových dat.Pojetí jazykových modelů jako samostatných autorů může podpořit nebo naopak popírat některé teorie interpretace.Jednou z nejznámějších teorií interpretace je přístup Rolanda Barthesa, který ve svém díle navrhuje nahradit autora pouhým skriptorem (pisatelem). Skriptor je pouze jakýsi zapisovatel bez jakéhokoli osobního hlasu. Jeho původ je v řeči samé. Vzniklý text je pak podle Barthesa „tkanivem citací‟, které pochází z nejrůznějších kulturních zdrojů. Veškerou interpretační zodpovědnost přikládá čtenáři, který je prostorem, jež drží pohromadě všechny stopy, z nichž je text vytvořen.Je tedy možné říci, že jazykové modely zapadají do teorie Rolanda Barthesa, konkrétně do role scriptora, protože jazykové modely jsou natrénovány na obrovském množství textů z různých kulturních zdrojů vytváří texty bez jakéhokoli osobního hlasu či záměru. Veškerá interpretace textu tak závisí na čtenáři.Na druhé straně teorie mimesis v podání Ericha Auerbacha tvrdí, že z výrazových prostředků použitých v textu můžeme usuzovat na autorovu dobu a na jeho intenci. Je otázka, zda takto můžeme postupovat u textů vytvořených umělou inteligencí. Můžeme však vidět paralelu v jiném aspektu Auerbachova přístupu, a to v nárocích na čtenáře. Auerbach rozlišuje dva styly napodobování, styl homérský a styl biblický. Biblický styl je charakterizován útržkovitostí, mnohoznačností, minimalistickým popisem událostí. Role ve vykládání významu textu v těchto případech připadá čtenáři a autor zůstává pouze tím, kdo zvolil daný styl. V tomto aspektu Auerbachova přístupu můžeme vidět paralelu s jazykovými modely podobně jako v Barthesově případě.

Název v anglickém jazyce

Language models in terms of selected theories of interpretation

Popis výsledku anglicky

The paper focused on language models capable of generating human-level texts in the context of selected theories of interpretation in terms of authorial intent. Language models are becoming increasingly important tools and influence many research areas. In addition to being a tool, they can also be seen as &quot;artificial authors&quot;.Unlike human authors, language models lack authorial intent, operate on the basis of probabilities and combinatorics instead of creativity, and draw on large amounts of textual data instead of life experience.The notion of language models as independent authors may support or contradict some theories of interpretation.One of the most famous theories of interpretation is the approach of Roland Barthes, who in his work proposes replacing the author with a mere scriptor. The scriptor is merely a kind of scribe without any personal voice. Its origin is in the speech itself. The resulting text is then, according to Barthes, a &quot;tissue of quotations&quot; that comes from a variety of cultural sources. He assigns all interpretive responsibility to the reader, who is the space that holds together all the traces that make up the text.Thus, it can be said that language models fit into Roland Barthes&apos; theory, specifically the role of the scriptor, because language models are trained on a vast amount of texts from different cultural sources to produce texts without any personal voice or intention. Thus, all interpretation of the text depends on the reader.On the other hand, Erich Auerbach&apos;s theory of mimesis argues that we can infer the author&apos;s time and intention from the means of expression used in the text. The question is whether we can do this with texts produced by artificial intelligence. We can, however, see a parallel in another aspect of Auerbach&apos;s approach, namely the demands on the reader. Auerbach distinguishes between two styles of imitation, the Homeric style and the biblical style. The biblical style is characterized by fragmentary, ambiguous, minimalist descriptions of events. In these cases, the role of interpreting the meaning of the text falls to the reader, and the author remains only the one who has chosen the style. In this aspect of Auerbach&apos;s approach we can see a parallel with language models similar to Barthes&apos; case.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů