Filosofie a věda v Zolově románu Doktor Pascal

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F23%3A43970562" target="_blank" >RIV/49777513:23330/23:43970562 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Filosofie a věda v Zolově románu Doktor Pascal

Popis výsledku v původním jazyce

Émile Zola se stal tváří francouzského naturalismu 19. století. Za jeho nejslavnější sérií dvaceti románů Rougon-Macquart je ambiciózní cíl, povznést literaturu na úroveň vědy. Naturalistická literatura se obrací k člověku a prozkoumává jeho přirozenost. V článku Experimentální román Zola staví do analogie principy experimentální medicíny, které obhajoval francouzský vědec C. Bernard, s principy literatury. Stejně jako dokáže medicína svými metodami dospět k poznání tělesnosti, měla by literatura podobnými metodami dojít k poznání lidského nitra. Tato část příspěvku se zaměří na výše zmíněný článek a představí východiska Zolova naturalistického projektu. Ve druhé kapitole Doktora Pascala jsou hutným způsobem představeny typy dědičnosti, které Zola nalezl u dobových lékařů a výzkumníků (J. Déjerine, P. Lucas). Jejich díla pečlivě četl a psal si k nim vlastní poznámky. Mnohost klíčů, dle kterých se mohou přenášet jak pozitivní, především pak negativní znaky na další generaci, utvrzuje čtenáře, že román je završujícím dílem celé ságy sledující rod Rougon- Macquartů. Literární postava doktora pečlivě sleduje dědičné znaky na bohatém materiálu vlastního rodu, skrze Pascala však hovoří především Zola sám. Perspektivu Pascala/Zoly dešifrujeme skrze filosofickou interpretaci F. Arnauda. V Zolových románech nejsou patrné jen otisky dobové vědy, ale i dobové filosofie vědy. Jedním z jeho hlavních zdrojů na tomto poli byl C. Bernard, který chtěl přesunout medicínu z oblasti umění do oblasti vědy. Totéž chtěl provést Zola s románem. Bernardův Úvod do studia experimentální medicíny, který slouží Zolovi jako východisko, je mnohem více než jen uvedením do studia konkrétního oboru. Je to dílo náležející do francouzské epistemologické tradice, která se kriticky vymezuje proti takovému pojetí vědy, jak je prezentována v Comtově pozitivní filosofii. V případě Bernarda to budeme ilustrovat zejména na jeho snaze o rehabilitaci pojmu příčiny, na jeho pojetí faktů, které nikdy nejsou čisté, a na zdůrazňování role hypotézy ve vědě.

Název v anglickém jazyce

Philosophy and science in Zola's novel Doctor Pascal

Popis výsledku anglicky

Émile Zola became the face of French naturalism in the 19th century. Behind his most famous series of twenty Rougon-Macquart novels is the ambitious goal of raising literature to the level of science. Naturalistic literature turns to man and explores his nature. In the article The Experimental Novel, Zola compares the principles of experimental medicine, which were advocated by the French scientist C. Bernard, with the principles of literature. Just as medicine can use its methods to get to know the physical body, literature should use similar methods to get to know the human interior. This part of the contribution will focus on the aforementioned article and present the starting points of Zola&apos;s naturalistic project. In the second chapter of Doctor Pascal, the types of heredity that Zola found in contemporary doctors and researchers (J. Déjerine, P. Lucas) are presented in a dense manner. He read their works carefully and wrote his own notes on them. The multitude of keys, according to which both positive and especially negative characters can be transmitted to the next generation, confirms to the reader that the novel is the concluding work of the entire saga following the Rougon-Macquart family. The literary character of the doctor carefully traces the hereditary traits on the rich material of his own family, but it is primarily Zola himself who speaks through Pascal. We decipher the perspective of Pascal/Zola through the philosophical interpretation of F. Arnaud. In Zola&apos;s novels, not only the imprints of contemporary science are visible, but also the contemporary philosophy of science. One of his main sources in this field was C. Bernard, who wanted to move medicine from the realm of art to the realm of science. Zola wanted to do the same with the novel. Bernard&apos;s Introduction to the Study of Experimental Medicine, which serves as Zol&apos;s starting point, is much more than an introduction to the study of a particular field. It is a work belonging to the French epistemological tradition, which is critically defined against such a concept of science as it is presented in Comte&apos;s positive philosophy. In the case of Bernard, we will illustrate this especially by his efforts to rehabilitate the concept of cause, his conception of facts that are never pure, and his emphasis on the role of hypothesis in science.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů