Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12110%2F18%3A43898507" target="_blank" >RIV/60076658:12110/18:43898507 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje

Popis výsledku v původním jazyce

Teoretická východiska: Zdravotní gramotnost přispívá ke zlepšení zdraví, posiluje schopnost lidí rozhodovat se v každodenním životě, tak aby to bylo prospěšné pro jejich zdraví, a zároveň zvyšuje účinnost, efektivitu i kvalitu zdravotnického systému. Cíl: Cílem této studie je poukázat na některá specifika jednotlivých cílových skupin, týkající se zdravotní gramotnosti v Jihočeském kraji a provést srovnání zdravotní gramotnosti jednotlivých cílových skupin u dětí a adolescentů, dospělé populace, seniorů, občanů žijících pod hranicí chudoby a Romů, žijících v domácím prostředí. Smyslem výzkumu bylo vymezit potřebu zdravotní gramotnosti z různých hledisek – věku, genderu – pohlaví, socioekonomického statusu a popsání kompetencí zdravotnických pracovníků v oblasti zdravotní gramotnosti se zaměřením na péči o zdraví ve vybraných skupinách obyvatelstva. Na šetření se podílelo šest týmů, které byly zaměřeny na děti a adolescenty, dospělé, seniory, Romy, občany pod hranicí chudoby a zdravotníky v primární zdravotní péči (lékaře a všeobecné sestry). Metodika: Šetření bude realizováno za využití kvalitativně kvantitativních metod. Kvalitativní fáze výzkumu byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů u cílových skupin – kódováním nebo kategorizací dat v programu Atlas-ti. Kvantitativní výzkum byl koncipován jako sociologický dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity. Šlo o rozhovor, jehož struktura byla odvozena od standardizovaného dotazníku určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva Evropské unie HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti) doplněného o několik otázek sociodemografického charakteru, hodnocení subjektivního zdravotního stavu a zdravotního chování. Terénní šetření bylo provedeno technikou řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) v období od 1. 1. do 30. 5. 2017. V rámci výzkumu zdravotní gramotnosti bylo provedeno šetření u 1 698 respondentů následujících cílových skupin: děti a adolescenti (302 respondentů), dospělá populace (303 respondentů), senioři (326 respondentů), občané žijící pod hranicí chudoby (300 respondentů), Romové (301 respondentů), zdravotníci – lékaři a sestry (166 respondentů). Výsledky: Naše šetření prokázalo obdobné výsledky jako šetření realizované v ČR, které oproti 47,6 % respondentů v osmi evropských zemích vykazuje téměř v 60 % (59,4 %) neadekvátní nebo problematickou celkovou zdravotní gramotnost české dospělé populace (Kučera et al., 2016). Neadekvátní nebo problematická zdravotní gramotnost významně častěji byla uváděna u osob žijících pod hranicí chudoby (66,2 %), u romské minority (62,5 %) a u seniorů (61,1 %). Dostatečná zdravotní gramotnost byla významně častěji prokázána u dětí, adolescentů (52 %) a dospělých (51 %). Omezení této studie spočívalo ve zvolení kratší verze dotazníku – 16 položek a zkoumaných cílových skupin pouze v Jihočeském kraji. Rozdíl ve výsledcích výzkumu uvedeném v článku Kučery et al. (2016) a naším výzkumem lze spatřovat v tom, že ve výzkumu realizovaném v ČR u dospělé populace byli zahrnuti dospělí od 15 let a v našem výzkumu děti, adolescenti a senioři tvořili vydělenou skupinu. Dále byla ve výzkumu realizovaném v ČR celková úroveň zdravotní gramotnosti sledovaná na škále: neadekvátní – problematická – dostatečná – excelentní, zatímco v našem šetření byla škála neadekvátní – problematická – dostatečná, z důvodu menšího počtu respondentů u jednotlivých cílových skupin. Závěr: Ke zdravotní gramotnosti je nutné přistupovat diferencovaně. Výzkum v oblasti zdravotní gramotnosti by se měl v nejbližších letech v České republice zaměřit především na vybrané cílové skupiny, jako jsou senioři, osoby žijící pod hranicí chudoby a Romy, u kterých by bylo nutné se věnovat nejen zdravotní, ale též sociální intervenci. Zlepšení sociálních podmínek by mělo mít vliv na životní styl a vést k omezení rizikového chování. Je třeba zaměřit pozornost na zlepšení zdravotní gramotnosti deprivovaných skupin obyvatelstva, neboť jejich životní styl je většinou nezdravý (kouření, alkoholismus, obezita apod.) a pouhá edukace a informování nemůže přinést požadované výsledky. Zdravotní gramotnost a její rozvoj by měl být založen na kvalifikovaných analýzách.

Název v anglickém jazyce

Health literacy of selected groups in the South Bohemian Region

Popis výsledku anglicky

Theoretical background: Health literacy contributes to health, strengthens the ability to make everyday decisions that are beneficial to health, and, at the same time, improves the eff ectiveness, effi ciency and quality of the healthcare system. Goal: The goal of the study is to draw the attention to some specifics of individual target groups with regard to health literacy in South Bohemian Region, CZ, and to compare health literacy of individual target groups – children and adolescents, adults, the elderly, the poor (individuals below the poverty line) and the Romany living in their home setting. The purpose of the study was to describe the need of health literacy from several points of view – age, gender and socioeconomic status, and to describe the healthcare staff `s competences in the area of health literacy with the focus on the care of one’s own health in selected groups of population. In the study, six teams participated focused on children and adolescents, adult population, the elderly, the poor, the Romany living in their home setting, and primary healthcare staff (doctors and primary care nurses). Methods: The study uses both qualitative and quantitative methods. The qualitative phase was performed using in-depth dialogues in target groups and by coding and categorization in Atlas-ti software. The quantitative part was drawn up as a sociological study according to a project using survey tools developed by the Faculty of Health and Social Sciences, South Bohemian University. This was a dialogue whose structure was derived from a standardized questionnaire designed for the identifi cation of health literacy of the EU population called HLS-EU-Q16, which was complemented by several questions of socio-demographic character, the assessments of one`s own health state and health behaviour. The fi eld study was performed using a face-to-face dialogue between the questioner and the respondent in the period between Jan. 1 and May 30, 2017. The study of health literacy included 1,698 respondents in the following target groups: children and adolescents (302 respondents), adults (303 respondents), the elderly (326 respondents), the poor (300 respondents), the Romany (301 respondents), healthcare staff (doctors and nurses) (166 respondents). Results: This study proved similar results as a national Czech study showing insufficient or marginal health literacy in 60% (59.4%) of the Czech adult population compared with 47.6% of respondents from 8 EU countries (Kučera et al., 2016). Insufficient or marginal health literacy was significantly more common in the poor (66.2%), in the Romany minority (62.5%) and the elderly (61.1%). Sufficient health literacy was significantly more common in children and adolescents (52%) and in adults (51%). The limitation of this study consisted in choosing the shorter questionnaire version (16 items) and the target groups limited just to the South Bohemian Region. The difference between the study results and the results described in the study by Kučera et al. (2016) can be caused by the fact that the latter contained adults above 15 years and our study, children and adolescents, and the elderly were separate groups. Furthermore, the national study evaluated health literacy using the scale of insufficient – marginal – sufficient – excellent, while this study used the scale of insufficient – marginal – sufficient due to the lower number of respondents in individual target groups. Conclusion: Health literacy should be assessed in a differentiated way. In the next years, the Czech health literacy survey should be focused mainly on selected target groups, such as the elderly, the poor and the Romany, in whom both healthcare and social interventions are needed. The improvement of social conditions should influence lifestyles and lead to the reduction of high risk behaviour. Attention should be paid to the improvement of health literacy in deprived population groups for their lifestyles are usually unhealthy (smoking, alcoholism, obesity, etc.) and a mere education and instructing can bring about required results. Health literacy and its development should be based on qualified analyses.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

30307 - Nursing

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-2201-1

Počet stran knihy

176

Název nakladatele

Grada Publishing

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—