Sociální práce v systému koordinované rehabilitace u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12110%2F20%3A43901537" target="_blank" >RIV/60076658:12110/20:43901537 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343" target="_blank" >10.32725/zsf.2020_124343</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sociální práce v systému koordinované rehabilitace u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Popis výsledku v původním jazyce

Tato publikace byla napsána s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s problematikou sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí, které jsou součástí koordinované rehabilitace u specifické cílové skupiny – lidí po získaném poškození mozku. Podle odhadů Světové banky a Světové zdravotnické organizace (World Bank, 2019; WHO, 2011) žije na Zemi jeden bilion lidí (cca 15 % populace) s nějakou formou disability, přičemž vyšší výskyt je patrný v rozvojových zemích. V Evropě do konce roku 2020 budou lidé se zdravotním postižením představovat až jednu pětinu populace (Employment, Social Affairs &amp; Inclusion European Commission, 2019). Cévní mozková příhoda jako podmnožina „poškození mozku“ je označována za „tichou epidemii“ (Medley and Powel, 2010). Je tedy zřejmé, že péče o lidi s CMP představuje jedno z klíčových témat pro mnoho vybraných profesí. Tyto důvody a současná situace v České republice týkající se realizace koordinované rehabilitace prostřednictvím multidisciplinárního týmu (zejména neexistence legislativního zakotvení) vedla k podání projektového záměru, který představuje experimentální řešení koordinované rehabilitace u klientů v domácím prostředí. Cílem realizovaného výzkumného projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu kvantitativních metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po získaném poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Formulace cílů vypovídá o použití smíšené výzkumné strategie. Kvalitativní část probíhala v domácím prostředí a byla zaměřena na hlubší popis sociální a zdravotní problematiky klientů po poškození mozku – technikou sběru dat byl rozhovor dle návodu a pozorování v domácím prostředí (např. posouzení bytu a jeho úprav, tak aby byl pro tyto klienty bezbariérový). Pro vyhodnocení byly použity standardizované funkční testy (FIM – Functional Independence Measure, WHO Disability Assessment Schedule 2.0), dále doplňující dotazníky pro fyzioterapeuty a sociální pracovníky. Získané výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2010. Záznamy z rozhovorů byly zpracovány v programu ATLAS.ti. Pro zhodnocení výsledků z kvantitativní části byla použita základní deskriptivní statistika (statistické testování nebylo použito s ohledem na počet informantů zapojených do studie). Pro účely výzkumu a naplnění cílů byly osloveny dvě cílové skupiny: 1) klienti po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci (celkový počet klientů – 21 osob); a 2) sociální pracovníci realizující sociální služby (byly osloveny všechny organizace v Českých Budějovicích, které mají v péči klienty po poškození mozku – tedy celkem 20; s rozhovory souhlasilo 12 z nich). Na první pohled by se zdálo, že se jedná o malou, bezvýznamnou skupinu, je však nutné zmínit i popis sběru dat, přičemž počet návštěv se u jednoho klienta pohyboval okolo počtu 56 (jednalo se o: 44 návštěv fyzioterapeuta, 6 návštěv ergoterapeuta a 6 návštěv sociálního pracovníka). Klienti byli sledováni po dobu 9 měsíců od propuštění z nemocnice (podrobný popis je možné nalézt v kapitole 2. Metodologie) a bylo jim po dobu práce v rámci projektu poskytnuto 2 201 hodin přímé péče (cca 2 hodiny na 1 návštěvu u klienta a jeho rodiny). Individualizovanou péči o klienty po získaném poškození mozku dokládá taktéž zahraniční zkušenost – i přes vědeckou potřebu získávat reprezentativní soubory, které by umožnovaly vytvořit velké datové soubory na evropské úrovni (Wade a de Jong, 2000). Předložená monografie, která se čtenáři dostala do rukou, je výsledkem tříletého úsilí rozsáhlého týmu odborníků, kteří byli zapojeni do unikátního projektu financovaného Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nesoucí název „Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku“ (číslo projektu GAJU 138/2016/S, doba řešení: 2016–2018). O unikátnosti lze v tomto duchu hovořit zejména díky kombinaci výzkumu a významu pro praxi, neboť primárním cílem projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu standardizovaných metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Výzkum zde tedy probíhal současně s výraznou odbornou pomocí, která bohužel v České republice není komplexně nastavena a v současné době pro klienty k dispozici. Projekt si tedy kladl nejen výzkumné a praktické cíle, ale i cíl, který přesahoval regionální úroveň – a to prokázat efektivitu takto koordinované rehabilitace, která v České republice chybí. Zaměření této publikace má nejen vědecký a praktický význam, ale zejména lidský rozměr, který se díky práci členů týmu podařil realizovat. Ve své podstatě se jednalo o experiment, jehož výsledky se ukázaly jako extrémně efektivní pro klienty po získaném poškození mozku, včetně jejich rodin (a zejména neformálních pečovatelů). Všichni, kteří se podíleli na realizaci zadání projektu, se svou činností snažili ukázat, že koordinovaná rehabilitace – a to zejména její koordinace a zapojení komplexního multidisciplinárního týmu s ohledem na specifické potřeby klientů – by měla být běžně dostupnou součástí služeb nabízených v české společnosti.

Název v anglickém jazyce

Social work within a coordinated rehabilitation system for clients after acquired brain injury (especially strokes) with special attention directed toward intervention in terms of social work, physiotherapy, occupational therapy, and other selected professions

Popis výsledku anglicky

According to estimates by the World Bank and the World Health Organization approximately one billion people (about 15% of the population) live with some form of disability, with the highest incidences seen in developing countries. In Europe, by the end of 2020, it is estimated that people with disabilities will represent up to one-fifth of the population. Stroke (CVA), as a subset of acquired brain injury (ABI), is referred to as a silent epidemic. It is, therefore, clear that caring for people after a CVA is one of the key issues for many health professions. The abovementioned estimates, and in conjunction with the current situation in the Czech Republic concerning the implementation of a coordinated rehabilitation program using a multidisciplinary team approach (in particular the absence of suitable legislation), led to the submission of a unique project funded by the University of South Bohemia in České Budějovice called “Coordinated rehabilitation in patients with brain injuries” (project number GAJU 138/2016/S, solution time: 2016–2018). The aim of the research project was to map (using a qualitative research strategy) and partially measure (using quantitative methods and techniques) the outcomes of coordinated rehabilitation of ABI clients in their home environments – and at the same time using social work, physiotherapy, occupational therapy, medicine, speech therapy, and psychotherapy to improve quality of life (QoL) and help clients start to regain their independence (despite the limitations caused by the disease). The formulation of the objectives included the use of mixed research strategies. The qualitative part took place in the client’s home environment and focused on providing a thorough description of the social and health issues faced by clients after a stroke. Data collection took the form of structured interviews and observations of the home environment (e.g., assessment of the home to determine what modifications were needed to make it wheelchair accessible). Standardized functional tests such as the Functional Independence Measure (FIM), the WHO Disability Assessment Schedule 2.0, as well as additional questionnaires specific for physiotherapists and social workers were used in the evaluation process. The results were statistically processed in Microsoft Excel 2010. Interview records were processed using the ATLAS.ti program. Basic descriptor statistics were used to evaluate the project’s quantitative results. To meet the research goals of the project, two target groups were assessed (1) clients after a stroke together with their family members (total number of clients = 21), and (2) social workers directly responsible for providing social services (all organizations in České Budějovice that provide services to clients after an CVA were approached (a total of 20 were approached, and 12 agreed to be interviewed)). At first glance, this might seem to be an insignificant group, but it is important to note that since each client received roughly 56 visits (44 visits for physiotherapists, 6 visits for occupational therapists, and 6 visits for the social worker) the amount of data collected was significant. Clients were monitored for 9 months after discharge from the hospital and received on average 2,201 hours of direct care during the project (about 2 hours per visit to clients and their families).

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-2434-3

Počet stran knihy

208

Název nakladatele

Grada Publishing

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—