Poklad z Hrachova

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12210%2F20%3A43902060" target="_blank" >RIV/60076658:12210/20:43902060 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poklad z Hrachova

Popis výsledku v původním jazyce

Středočeská vesnice Hrachov (okr. Příbram) je v písemných pramenech poprvé zmiňována až v 15. století a v jeho poslední čtvrtině se stala součástí panství Vysoký Chlumec. Podle nejstaršího urbáře vysokochlumeckého panství z roku 1604 původně zahrnovala 14 usedlostí, čtyři z nich ale byly na počátku 17. století pusté. Zajímavým pramenem je soupis škod, které ze strany vojáků utrpěla polovina zdejších hospodářů na počátku třicetileté války. V dalším průběhu války vesnice nejspíše neutrpěla žádné katastrofální pohromy a podle dochovaných urbářů zde stabilně hospodařilo 10 sedláků, jejichž jména dokládají ryze české prostředí. Jednomu z nich velmi pravděpodobně patřil i depot mincí, náhodně objevený na konci roku 2018 východně od původního jádra vesnice. Konkrétního majitele nelze z torzovitých písemných pramenů zjistit, není to ostatně ani příliš důležité. K objevu depotu došlo v prosinci 2018 na louce, která začala být po mnoha letech znovu zemědělsky obdělávána. Orba vynesla na povrch soubor mincí, z něhož se pomocí detektoru kovů podařilo zachránit celkem 972 kusů. Mince byly původně uloženy v keramické nádobě, z níž je dochována jen spodní část s glazurou na vnitřní straně, v současné době je kompletní nález součástí sbírek Hornického muzea Příbram, kam byl uložen pod přírůstkovým číslem 8/2018. V letech 2019–2020 byly mince z Hrachova čištěny, konzervovány a dokumentovány v laboratořích Archeologického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde vznikl i jejich katalog. Z něho vyplývá, že všechny mince z depotu reprezentují běžné stříbrné oběživo své doby, vyražené v rozmezí více než 150 let. Zaznamenány nebyly obchodní mince s vyšší hodnotou (stříbrné tolary a zlaté dukáty). Nejstarší mincí je bez pochyby míšeňský groš, vyražený někdy v rozmezí let 1457–1464, naopak nejmladší částí depotu jsou kiprové groše z roku 1622. Z chronologického i geografického hlediska lze depot z Hrachova rozdělit na dvě části. Zhruba čtvrtina mincí byla vyrobena před rokem 1619 a jedná se především o české mince - pražské groše Vladislava II. Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského, ale také o bílé groše a malé groše dalších habsburských panovníků Maxmiliána II., Rudolfa II. a Matyáše II. Tato starší část depotu odráží skutečnost, že Čechy byly v rámci evropského kontinentu do značné míry výjimečné tím, že si mezi roky 1573–1619 dokázaly udržet dobrou kvalitu a dostatečné množství vlastních drobných oběžných mincí (Vorel 2009, 260). Součástí průzkumu depotu byla i rentgenfluorescenční analýza malých a bílých grošů z let 1574–1618. Analýza potvrdila poznatky zjištěné již během zkoumání depotu z Bošilce (John 2016b), tedy že mince ražené ve druhé polovině 16. století v Čechách vykazují rozdíly v obsahu některých chemických prvků, přičemž tyto rozdíly s největší pravděpodobností nejsou náhodné a odrážejí odlišné zdroje materiálu, využívané mincovnami v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích. Z období třicetileté války je v depotu doložena jen jediná česká mince, a to kiprový 3krejcar Ferdinanda II. z pražské mincovny, vyražený v roce 1622. Jinak ale mladší a početnější složku depotu (zhruba jeho tři čtvrtiny) tvoří především kiprové groše, ražené od roku 1619 v oblasti dnešního Německa, zejména Saska, Anhaltska, Brunšvicka a hrabství Mansfeld. Jako kiprové (případně dlouhé) mince jsou označována inflační platidla se sníženým obsahem stříbra, masově produkovaná v některých středoevropských zemích právě v letech 1619–1622. V tomto období fungovalo v Německu mnoho desítek mincoven, které stahovaly z oběhu starší kvalitní mince a vyráběly méně hodnotné inflační kiprové mince. Jedním z faktorů, který umožňoval jejich masovou produkci, bylo i zavedení strojní ražby (válcovacích strojů) v řadě mincoven. To se odrazilo rovněž v depotu z Hrachova, kde více než 220 kusů kiprových mincí vykazuje stopy strojové ražby. Výsledkem velkého objemu výroby těchto mincí je jejich značná variabilita, a tak není divu, že depot z Hrachova obsahuje i v literatuře dosud nepopsané varianty. Součástí depotu jsou také tři dobová falza kiprových mincí z let 1619–1621. Pomocí SEM-EDS analýzy bylo prokázáno, že všechna falza byla postříbřena amalgamační metodou, tedy běžně využívaným postupem, spočívajícím z nanášení tenké vrstvy stříbra a rtuti na jádro z levnějšího materiálu (mědi nebo mosazi). Pouze okrajově jsou v depotu zastoupeny mince z oblastí Rakouska, Slezska, Polska a Švýcarska. Vzdálenější import zastupují ojedinělé mince z Benátské republiky a Švédského království. Zajímavou otázkou je, proč depot z Hrachova neobsahuje téměř žádné kiprové mince z Čech, přestože inflační oběživo bylo ve velkém raženo i na našem území. Jednou z příčin může být všeobecný nedostatek domácích drobných mincí, které byly v rámci výroby opomíjeny ve prospěch mincí s vyššími nominálními hodnotami a ty zase byly hůře uplatnitelné při běžném platebním styku ve venkovském prostředí. Tato skutečnost si nejspíše vynutila využívání zahraničních drobných mincí, importovaných především z německé oblasti. Bohužel není možné podrobněji rekonstruovat strukturu oběživa na panství Vysoký Chlumec kolem roku 1622. Nevíme, jaké mince byl ochoten přijímat šenkýř v místní krčmě, ani v jakých mincích bylo možné odvádět dávky vrchnosti. Z dochované korespondence majitelky panství Polyxeny z Lobkovic však vyplývá její spíše odmítavý postoj k používání kiprových mincí. Když byl roudnický hejtman Blažej Albín počátkem toku 1622 pověřen obstaráním hotovosti na nákup panství Kost a statku Nedrahovice a tyto prostředky zajistil v dlouhé minci, byl za to Polyxenou ostře pokárán. Kiprové mince byly poté použity k nákupu soli a ta dále prodána na hranici s Bavorskem (Ryantová 2016, 357). Složení depotu z Hrachova mohl významně ovlivnit zákaz oběhu cizích a starých českých mincí, vydaný 18. února 1622 tehdejším místodržícím v Čechách, knížetem Lichtenštejnem (Kostlán 1991, 118). Z hlediska tohoto nařízení byl od dubna 1622 téměř celý obsah depotu nelegálním oběživem, které mohlo být separováno od aktuálně platných českých kiprových mincí a ukryto v samostatném depotu. Hrachovský poklad tak možná byl jen částí úspor jednoho z místních hospodářů a neodráží zcela věrně stav jeho hotovosti. Období dlouhé mince je většinou spojováno s velkými finančními škodami, které kvůli inflaci a především následné devalvaci měny utrpěla značná část obyvatelstva. Na druhou stranu si však je třeba uvědomit, že z této situace neprofitovala jen elitní hrstka boháčů, nakupujících za dlouhou minci zkonfiskovaná panství. Inflace postihla především zaměstnance závislé na mzdě, ale naopak sedláci z ní mohli díky ceně potravin i profitovat (Vorel 2009, 272). Detailnější poznání struktury oběživa v období dlouhé mince v Čechách nám bohužel komplikuje omezené množství hromadných nálezů. Nekvalitní kiprové mince obíhaly poměrně krátkou dobu a jistě nebyly považovány za vhodné k dlouhodobé tezauraci majetku. Depot z Hrachova tedy představuje velmi důležitou sondu do složení oběživa v Čechách kolem roku 1622.

Název v anglickém jazyce

The treasure from Hrachov

Popis výsledku anglicky

The hoard was discovered in December 2018 in a meadow, which began to be cultivated again after many years. Ploughing brought a set of coins to the surface, from which a total of 972 pieces were saved using a metal detector. The coins were originally stored in a ceramic vessel, of which only the lower part with glaze on the inside is preserved. Currently the find is part of the collection of the Mining Museum in Příbram under registration number 8/2018. In the years 2019–2020, coins from Hrachov were cleaned and documented in the laboratories of the Archaeological Institute of the University of South Bohemia in České Budějovice, where their catalogue was also created. It shows that all coins from the hoard represent ordinary silver currency of their time, minted over a period of more than 150 years. Higher value trade coins (silver Tolars and gold Ducats) were not present. The oldest coin is undoubtedly the Meissen Grosch, minted sometime between 1457 and 1464, while the youngest part of the hoard consists of so-called kipper Groschen, minted in 1622. From the chronological and geographical point of view, the hoard from Hrachov can be divided into two parts. About a quarter of the coins was made before 1619 and comes almost exclusively from mints in Bohemia (the Prague Groschen of Vladislav II. Jagiellonian and Ferdinand I. of Habsburg as well as white Groschen and small Groschen of other Habsburg rulers Maximilian II., Rudolf II. and Matthias II.). The older part of the hoards reflects the fact that Bohemia was able to maintain the good quality of its own small circulation coins before 1619, which was rather exceptional in Europe. The laboratory survey of this part of the hoard also included the X-ray fluorescence analysis of small and white Groschen of the latter rulers. This analysis confirmed that coins minted in the second half of the 16th century in Bohemia show differences in the content of some chemical elements. These differences are most likely not accidental and reflect the use of different sources of silver by the mints in Prague, Kutná Hora, Jáchymov and České Budějovice. Only one single Bohemian coin from the period of the Thirty Years&apos; War is documented in the hoard (kipper 3Kreuzer of Ferdinand II. from the year 1622). In addition to it, the younger and more numerous part of the hoard (roughly three quarters) consists mainly of kipper Groschen, minted since 1619 in today&apos;s Germany, especially Saxony, Anhalt, Brunswick and Mansfeld. Kipper (or “long”) coins are inflationary coins with a reduced silver content, mass-produced in some Central European countries, most intensively in the years 1619–1622. During this period, there were many dozens of mints in Central Europe, which intensively withdrew older quality coins from circulation and produced less valuable inflationary kipper coins. One of the factors that enabled their mass production was the introduction of machine minting (rolling machines) in many workshops. This was also reflected in the hoard from Hrachov, where more than 220 pieces of kipper coins show traces of machine minting. The result of the large volume of production of these coins is their considerable variability, so it is no wonder that the hoard also contained variants not yet described in the literature. The hoard also includes three counterfeit coins from the period 1619–1621. Using SEM-EDS analysis, it was shown that all the counterfeit was silver-plated by the amalgamation method, a commonly used procedure consisting of applying a thin layer of silver-mercury alloy to a core of a cheaper material (copper or brass). Coins from Austria, Silesia, Poland and Switzerland are only marginally represented in the hoard. Single coins from the Venetian Republic and the Kingdom of Sweden are of the most remote origin. An interesting question is why the hoard from Hrachov does not contain almost any kipper coins from Bohemia, although inflationary currency has been largely minted in our territory as well. One of the reasons may be the general shortage of domestic small kipper coins, which were neglected in production in favour of coins with higher denominations. This fact probably forced the use of foreign small coins, imported mainly from the German region. An important circumstance that influenced the composition of the depot may also be the ban on the circulation of foreign and old Bohemian coins, issued on 18 February 1622 by the viceroy of Bohemia, Prince Liechtenstein. From the point of view of this regulation, from April 1622, practically the entire content of the hoard was to be an illegal currency. For this reason, coins could be separated from the currently valid currency and hidden under the ground. Unfortunately, a more detailed knowledge of the structure of currency in the period of the kipper coin in Bohemia is complicated by a limited number of preserved finds. Low-quality kipper coins circulated for a relatively short time and were certainly not considered suitable for the hoarding of property. The find from Hrachov therefore represents an essential probe into the composition of currency in Bohemia around 1622.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7394-856-6

Počet stran knihy

167

Název nakladatele

JIhočeská univerzita

Místo vydání

České Budějovice

Kód UT WoS knihy

—