Sociální práce. Aktuální otázky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12260%2F17%3A43896992" target="_blank" >RIV/60076658:12260/17:43896992 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sociální práce. Aktuální otázky

Popis výsledku v původním jazyce

V odborném diskurzu, i na poli české sociální práce, se hovoří o krizi sociální práce, nejasnosti její identity, ovlivnění jejího faktického výkonu nekvalifikovanými a nedostatečně připravenými pracovníky, ztrátě její společenské prestiže atd. Témata jsou to důležitá a velmi nosná, pokud chceme tuto diskutovanou situaci v sociální práci změnit a kultivovat obor v profesionální, kdy takto označovat sociální práci v současné době je velmi problematické, protože je u ní těžké prokázat znaky, které by tomuto označení odpovídaly. Výkon profese se vypořádává nejenom s problematickou identifikací sám v sobě, ale bohužel dochází také ke ztrátě její identity i u klientů, což může vést až k pozvolnému oborovému rozkladu. Sociální práce se tak v současnosti nachází na rozcestí. Z tohoto důvodu jsme výše uvedená témata uváděli v souvislost s dalšími majícími v ČR zásadní vliv na současný stav sociální práce a hledali a identifikovali příčiny tohoto stavu v relativně širokém záběru (od samotných sociálních pracovníků v jejich vlastním způsobu zpracování konceptuálního systému sociální práce pro praxi a přístupu k výkonu profese sociální práce, po širší kontext, který ovlivňuje výkon profese sociálního pracovníka - konkrétně vzdělávání v sociální práci, institucionalizace a perspektivy sociální práce v postmoderně a další vlivy českého prostředí, ve kterém se sociální práce odehrává), abychom se následně snažili najít i nové možnosti a výzvy, kde by bylo možné do této již několik let zakonzervované situace příčin, následků a problematických oblastí v oboru sociální práce vstoupit a započít změny vedoucí k ustavení profesionálního oboru sociální práce v ČR. Provázaná témata byla doplňována nebo vycházela z výsledků výzkumných šetření. Jsme přesvědčeni, že soudobá mizérie sociální práce je v základu odrazem současné společnosti. Nynější postmoderní doba klade na sociální práci veliké nároky a vyžaduje transformaci tohoto oboru, který byl pracovním nástrojem moderny, která připravila lidi o tradiční sociální opory. Proto si nyní "zastaralá" sociální práce neví rady se skutečností, že hrozby a rizika v postindustriální moderně jsou produkovány sociálně, zatímco nutnost vyrovnat se s nimi je přísně individualizována, když teoretické ukotvení sociální práce nepřekračuje rámec industriální moderny a stále setrvává ve schématu - sociální problémy mají příčinu ve společnosti/jednotlivci. Problémem je také ekonomizace, která může směrovat podporu znevýhodněných klientů k zaměření se na jejich výkon a efektivitu, z čehož vyplývá pro sociální práci nebezpečí naplňování cíle ekonomického sektoru - vše převádět na kapitál a zisk. Na hraně tak proto může být pohlížet na klienta pouze optikou sociálních služeb, za které je pak sociální práce v ČR často zaměňována. A nejen to, skrze systém sociálních služeb a jejich financování je to totiž především stát nebo téměř výlučně stát, kdo sociální pracovníky přímo či nepřímo zaměstnává a více či méně činí ze sociální práce nástroj své sociální politiky a ze sociálního pracovníka svého úředníka. Toto může nakonec vést k pocitu sociálních pracovníků, že sociální práce již není tím, za co ji sami považují. Sociální pracovníci konstatují, že je pro ně stresující administrativní agenda a kontext, ve kterém musí pracovat, více než životní situace a osoba klienta. Navíc organizace se obávají obhajoby svých klientů, protože jsou závislé na těch, kdo o financování sociálních služeb rozhodují. Nicméně práce s příčinami problémů a ovlivňování podmínek prostředí, ve kterém klienti žijí, i když je to součástí mise sociální práce, u nás není zvykem obecně, důsledkem čehož může být i "mlčení" sociálních pracovníků, kteří vlastně obhajobu práv klientů ani nemusí považovat za součást poslání své profese. Následně vychází práce sociálních pracovníků s klientem, který má příčinu problémů primárně ve svém prostředí, vniveč. Sociální pracovníky to logicky vede k frustraci a ztrátě jistoty chápání poslání a identity sociální práce. Příčinou této frustrace může být právě to, co je, popřípadě není za sociální práci považováno. Problém vymezení sociální práce tak fakticky prohlubuje její vlastní krizi. Současná krize či mizérie sociální práce kromě toho nakonec významně dopadá na klienty sociálních pracovníků. Je tu ještě další souvislost. Ani vzdělávací instituce v sociální práci v ČR neuvažují o iniciaci změn na straně sociálního prostředí klienta, resp. o jiném než terapeutickém pojetí sociální práce. Přitom vzdělávání má v procesu změny nynější situace v oboru zásadní úlohu, poněvadž je mostem mezi teorií a praxí a současný způsob výuky sociální práce ani neumožňuje sociálním pracovníkům získat společenské uznání, poněvadž se dostatečně nevěnuje problémům v interakci (jediné výlučné odbornosti sociální práce) a tak dochází i k špatnému pojetí témat identita oboru a role sociální práce. Nastavení optimálního vzdělávání v sociální práci je proto důležité pro rozvoj kvality sociální práce, identity oboru a role sociální práce a sociálních pracovníků a tak i profesionalitu sociální práce, přijetí jejích hodnot atd., na což navazuje zvýšení její prestiže a zlepšení postavení mezi ostatními obory i v očích veřejnosti, tím pádem pak optimálně nastavené vzdělávání vzhledem k oboru sociální práce může být jednou z cest z mizérie sociální práce. Je důležité, aby se v rámci vzdělávání (včetně celoživotního učení) dbalo jak na tvrdé, tak na měkké dovednosti, protože sociální práce je vědní i praktickou disciplínou zároveň. Zásadní se ale jeví rozvoj oblasti měkkých dovedností a téma hodnot profese. Sociální pracovník nepotřebuje jen znalosti a dovednosti, proč a jak dělat sociální práci, ale musí umět vlastní i převzaté (profesní) hodnoty reflektovat a uvědomovat si, jakým způsobem a jaké hodnoty ho ovlivňují, poněvadž jsou to především osobní hodnoty, které nejvíce ovlivňují pracovníkův pohled na klienta, rámec pracovních postupů a strategií a jeho hodnocení, zda práce s klientem byla či nebyla úspěšná, teprve pak je schopen se při výkonu sociální práce správně rozhodovat. A nejen to, pokud dojde k souladu osobních hodnot s profesními ideály, který vede k aktivnímu přijetí jednotlivých profesních hodnot a k jejich snaze aplikovat je do své praxe, jsme na cestě ke stabilnější profesi. Samotný proces aplikace profesních hodnot se odvíjí především od pracovníků a jejich eticky podložených rozhodnutí. Pouze pokud je sociální pracovník jistý ve svých osobních hodnotách, v hodnotách profese i ve způsobech, jak je naplňovat, dokáže reflektovat, identifikovat etická dilemata, rozpoznat, jak vznikají, a převádět svá etická rozhodnutí do praxe. Pro sociální pracovníky je ve smyslu výše popsaného akcentu na měkké dovednosti důležitá oblast celoživotního učení (včetně supervize) a rozvoj osobních kompetencí, které znamenají totiž schopnost pracovat na sobě, což je v sociální práci nutné, poněvadž sociální pracovnice a pracovníci používají jako pracovní nástroj sami sebe a jsou bezesporu tím nejcennějším a zároveň nejkřehčím zdrojem organizace, která po nich vyžaduje tzv. emocionálně podmíněnou práci. Odpovědnost za kvalitní vzdělávání a kvalitu v sociální práci je tak na samotných sociálních pracovnících a jejich aktivitě na různých úrovních sociální práce. I dle Mezinárodního etického kodexu se od nich očekává, že budou rozvíjet a udržovat si požadované dovednosti a kompetence v oblasti své práce a mají povinnost učinit nezbytné kroky v profesionální i osobní péči o sebe na pracovišti i ve společnosti s cílem zajistit, aby byli schopni poskytovat odpovídající služby. Mezinárodní etický kodex také očekává zasazování sociálních pracovníků o rozvoj oboru (to po nich žádá i samotná podstata oboru), měli by tedy činit změny vedoucí k vyrovnávání se s těmito požadavky. Jedním z těchto požadavků je např. obhajoba, resp. vyjednávání sociálních pracovníků o oborových zájmech sociální práce, která pak totiž utváří jejich identitu, definuje jejich společenskou roli a hranice vůči jiným pomáhajícím profesím. Očekávání směrem k sociálním pracovníkům je tedy opravdu mnoho, lze potom s jistou nadsázkou konstatovat, že jejich naplnění hraničí až se schopnostmi "superkompetentního hrdiny", superhrdiny: "...mužem či ženou obdařeným/obdařenou schopnostmi, které jsou buď důkladnějším propracováním lidské síly a nadání, anebo se tyto jeho schopnosti zásadně odlišují od normálu. Tyto schopnosti superhrdina užívá v boji za pravdu, spravedlnost a ochranu nevinných." Dá se říci, že úkolem sociálního pracovníka je, stejně jako v případě superhrdiny, být bojovníkem za lepší svět a realizovat životy jedinců v míře rovnosti. Skutečnou realitou ovšem je, že ač je sociální pracovník pasován do role novodobého superhrdiny, tak bohužel neoplývá neomezenými silami, proto je důležité, aby reagoval na své potřeby a aktivně se staral o své zdraví a rozvoj, jenže v současnosti, není věnována dostatečná a náležitá pozornost zodpovědnosti samotné komunity sociálních pracovníků vůči sobě samým, respektive vůči sobě jako lidským bytostem. Předpokládáme, že změnu možná přinese nový profesní zákon a novela zákona o sociálních službách. Další cesta k profesionálnímu oboru sociální práce je přijetí identity sociálních pracovníků dle specializace na cílovou skupinu, nebo práce na růstu individuální profesní identity každého sociálního pracovníka skrze práci na sebe sama (od poznání sebe sama, sebeřízení a péči o sebe až po přijetí profesních hodnot a rozvoj svého etického uvědomění), poněvadž stěžejní rolí sociálních pracovníků není ani filantropie, ani distribuce dávek, ale přemýšlení, teprve potom by se snad sociální pracovníci chtěli spolupodílet na něčem společném, co povede k obhajobě práv klientů i jejich vlastních profesních, a jasně by o tom dávali vědět zbytku společnosti.

Název v anglickém jazyce

Social Work . Actual Questions

Popis výsledku anglicky

In professional discourse, even in the field of Czech social work, we hear voices talking about a crisis of social work, ambiguity of its identity, its efficiency being affected by the performance of unskilled and poorly prepared workers, losing its social prestige, etc. These are important and principal themes, if we want to change this debated situation and cultivate social work to make the field professional. At present it seems problematic to consider social work professional because it is difficult to detect features that would fit this classification. The profession is dealing not only with problematic identification in itself, but unfortunately there is also a loss of its identity in the eyes of clients, which can lead to a gradual collaps of the field. Social work, therefore, finds itself at a crossroads these days. For this reason we have related the aforementioned themes to other factors having a major influence in the CR on the current state of social work and we have been seeking and identifying the reasons for this state in a relatively broad range (starting from social workers themselves in the sense of their own way of handling the conceptual system of social work practice and attitude to the profession of social work, up to the broader context that affects the profession of social worker - namely social work education, institutionalization and perspectives of social work in postmodernity and other influences of the Czech environment in which social work is taking place), then we have tried to find new opportunities and challenges, where we could interfere in this situation of persisting causes, consequences and problem areas in the field of social work and begin to initiate changes leading to the establishment of professional social work in the country. The interrelated themes were supplemented or based on the results of research investigations. We believe that the existing misery of social work is basically reflecting contemporary society. Our postmodern time places great demands on social work and requires a transformation of this field, which was a working tool of modernity that deprived people of traditional social pillars. Therefore, today?s &quot;obsolete&quot; social work is not able to tackle the fact that the threats and risks in a post-industrial modernity are produced socially, while the need to cope with them is strictly individualized, when the theoretical anchor of social work does not go beyond the industrial modernity and still persists in the paradigm - social problems lie in society/individual. Another problem is economization, which can route the support of the disadvantaged clients focusing on their performance and efficiency, which can work in favour of economic sector objectives ? to convert everything to capital and profits. Therefore, it can be on the edge to view a client only through the angle of social services, in fact social work is often mistaken for social services in the Czech Republic. And moreover, through the system of social services and their financing, it is primarily or almost exclusively the state who directly or indirectly employs social workers and more or less makes social work an instrument of its social policy and social worker a state official. This may eventually lead to feeling of social workers that social work is not any more what they themselves consider it. Social workers state that the administrative agenda and the context in which they are forced to work is for them more stressful than the client and his or her life situation. Furthermore, organizations are afraid of defending their clients, because they are dependent on those who decide about social service funding. However, working with the causes of the problems and influencing the clients? environment, even though it is part of a social work mission, is not in general habit in our country. Consequently, this may result in the &quot;silence&quot; of social workers who actually do not have to consider defending the rights of their clients part of their profession. Subsequently, the effort, social workers invest into the clients, whose problems lie primarily in their environment, comes to naught. In social workers this logically causes frustration, they lose the trust in the mission and identity of social work. The cause of this frustration may be just what is or isn?t regarded as social work. The problem of defining social work thus, in fact, deepens its own crisis. The current crisis and the misery of social work besides significantly affects social workers? clients. There is another connection. Educational institutions in social work in the Czech Republic are not thinking of initiating any changes on the part of the social environment of clients or on non-therapeutic concepts of social work. Although education plays a fundamental role in the process of changing the current situation in this sector, because it is a bridge between theory and practice and the current method of teaching social work actually does not allow social workers to gain social prestige, because it neglects interaction problems (the only exclusive competence of social work) and thus there is also a bad conception of themes such as the identity of the discipline and the role of social work. Setting the optimal training in social work is, therefore, important for developing the quality of social work, the identity of the field and the role of social work and social workers as well as the social work professionalism, accepting its values, etc. This will contribute to increasing the prestige of social work and improving its position among other disciplines and in the eyes of the public, too. Optimally constituted education in social work may be one of the ways out of the misery of social work. In education (including lifelong learning) it is important to involve both hard and soft skills because social work is both a scientific and practical discipline. But it seems crucial to develop soft skills and the theme of profession?s value. Social worker does not need only knowledge and skills, why and how to do social work, but he/she must be able to reflect both his/her own and adopted (professional) values and realize how and what values influence him/her, since personal values primarily affect worker?s view on client, the scope of work processes and strategies and its evaluating whether the work with client was or wasn?t successful, only then he/she is able to make correct decisions in social work performance. And moreover, if there is a harmony between personal values and professional ideals, which leads to active adoption of specific professional values and the effort to apply them to practice, we are on a good way to a more stable profession. The process of applying professional values derives mainly from workers and their ethics-based decisions. Only if social worker is confident in his/her personal values, professional values and in the ways how to fulfill them, he/she?s able to reflect, identify ethical dilemmas, recognize their origin and put his/her ethical decisions in practice. When talking about the emphasis on soft skills, for social workers we should stress the area of lifelong learning (including supervision) and the development of personal skills which mean is the ability to work on selfdevelopment, which is necessary in social work because social workers use themselves as a tool and they are undoubtedly the most valuable and also the most fragile resource of the organization that requires from them so called emotionally conditioned work. Thus the responsibility for the quality education and quality in social work depends on social workers themselves and their activity at different levels of social work. And according to the International Code of Ethics they are expected to develop and maintain the required skills and competences to do their job and have a duty to take necessary steps in professional and personal care for themselves in the workplace and in society in order to make sure that they are able to provide adequate services. Furthermore, the International Code of Ethics also expects social workers to develop their field (in fact, it is the essence of the field), therefore, they should make changes to cope with these requirements. One of these requirements is eg. the defense or negotiations of social workers about the professional interests of social work which then shapes their identity, defines their social role and boundaries in relation to other helping professions. There are numerous expectations towards social workers as you can see, therefore, with a certain exaggeration we can point out that, in case they came up to all these expectations, their capabilities would almost border with those of a &quot;supercompetent hero,&quot; superhero: &quot;... a man or woman gifted with abilities that are either highly developed manpower and talent or they must be out of normality. We assume that the change might be brought by a new Professional Act and the amendment of the Act on Social Services. Another way to the professional field of social work is to adopt the identity of social workers, according to their specialization on the target group, or the work on the growth of individual professional identity of each social worker through the work on oneself (from self-knowledge, self-management and selfcare up to the adoption of the professional values and development of one?s own ethical consciousness), because the principal role of social workers is neither philanthropy nor the distribution of benefits, but thinking, only then perhaps social workers would want to participate in something common that would lead to defending both clients? and their own professional rights, and demonstrate it in public.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50403 - Social topics (Women´s and gender studies; Social issues; Family studies; Social work)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-0080-4

Počet stran knihy

264

Název nakladatele

Grada Publishing

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—