„Vyhublé postuláty rozumové víry“. K Habermasově kritice Kantovy filosofie náboženství
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12260%2F24%3A43909446" target="_blank" >RIV/60076658:12260/24:43909446 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://filcasop.flu.cas.cz/images/PDF_NA_WEB/FC_2024_04/617-630-FC4-2024-sirovatka.pdf" target="_blank" >https://filcasop.flu.cas.cz/images/PDF_NA_WEB/FC_2024_04/617-630-FC4-2024-sirovatka.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.46854/fc.2024.4r.617" target="_blank" >10.46854/fc.2024.4r.617</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
„Vyhublé postuláty rozumové víry“. K Habermasově kritice Kantovy filosofie náboženství
Popis výsledku v původním jazyce
Ve svém pozdním opus magnum Auch eine Geschichte der Philosophie se Jürgen Habermas snaží rekonstruovat to, co „postmetafyzická“ doba ztratila, když opustila metafyziku. Habermas spatřuje zásadní rozdvojení metafyzického myšlení v osmnáctém století, a to v rozchodu, který představovali David Hume a Immanuel Kant. Ve svém příspěvku se zaměřuji zejména na Habermasovu kritiku Kantovy filosofie náboženství. Nejprve představím jeho kritické pojetí Kantovy praktické filosofie ve spojení s jeho filosofií náboženství, která podle Habermase selhává ve své snaze zachránit náboženské obsahy v rámci sekulární filosofie. Zásadní slabinou, kterou Habermas identifikuje v Kantově systematice, jsou požadavky vyplývající z absolutní platnosti mravního zákona. Ve druhém kroku pak budu kriticky diskutovat tento Habermasův výklad a pokusím se poukázat na slabiny jeho interpretace. Na rozdíl od Habermasova pokusu jsem však přesvědčen, že filosofie náboženství je konstitutivní a věrohodnou součástí Kantovy filosofie.
Název v anglickém jazyce
“The Slimmed Down Postulates of a Reasonable Faith.“ On Habermas’s Critique of Kant’s Philosophy of Religion
Popis výsledku anglicky
In his late magnum opus, Auch eine Geschichte der Philosophie, Jürgen Habermas seeks to reconstruct what the “post-metaphysical” age lost when it abandoned metaphysics. Habermas sees a fundamental bifurcation of metaphysical thought in the eighteenth century, namely in the parting of the ways represented by David Hume and Immanuel Kant. In my paper, I will particularly focus on Habermas’s critique of Kant’s philosophy of religion. As a first step, I will present his critical conception of Kant’s practical philosophy in conjunction with his philosophy of religion, which, according to Habermas, fails in its attempt to rescue religious contents within a secular philosophy. The crucial weakness that Habermas identifies in Kant’s systematics is the demands that arise from the absolute validity of the moral law. I will then, in a second step, critically discuss this interpretation of Habermas, attempting to point out the weaknesses of his interpretation. In contrast to Habermas’s attempt, however, I am convinced that the philosophy of religion is a constitutive and plausible part of Kant’s philosophy.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2024
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Filosofický časopis
ISSN
0015-1831
e-ISSN
2570-9232
Svazek periodika
72
Číslo periodika v rámci svazku
4
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
14
Strana od-do
617-630
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85218741704