Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60077344%3A_____%2F25%3A00642173" target="_blank" >RIV/60077344:_____/25:00642173 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00098574:_____/25:N0000014 RIV/60076658:12310/25:43910987

Výsledek na webu

<a href="https://www.priroda.nature.cz/index.php/priroda/article/view/82/109" target="_blank" >https://www.priroda.nature.cz/index.php/priroda/article/view/82/109</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále

Popis výsledku v původním jazyce

Představujeme výsledky intenzivního síťového mapování denních motýlů (nadčeleď Papilionoidea) a vybraných nočních motýlů s denní aktivitou (Zygaenidae, Erebidae: Syntomini, výběr z Arctiinae), organizovaného v CHKO Bílé Karpaty v letech 2022–2023. Sedm mapovatelů zpracovalo všech 127 mapových polích o stranách 2,8 × 3,0 km (1/16 standardního mapovacího pole) během čtyř návštěv (duben–září), prozkoumali všechny typy stanovišť a zaznamenávali všechny druhy zájmových skupin včetně jejich abundancí. Celkem bylo zjištěno 110 druhů (97 denních motýlů, 11 zástupců čeledi Zygaenidae a 2 čeledi Erebidae). Jde o 66 % české fauny denních motýlů (respektive 50 % vřetenuškovitých). Celkem 49 druhů figuruje v červeném seznamu. CHKO Bílé Karpaty tak patří k motýlářsky velmi bohatým oblastem České republiky, podtrhuje to jak velmi vysoký počet druhů vedených na červeném seznamu, tak i fakt, že v 59 kvadrátech ze 127 bylo nalezeno 50 a více druhů motýlů ze zkoumaných skupin a pouze v 15 kvadrátech bylo nalezeno méně než 30 druhů. Nejdůležitějšími stanovišti motýlů jsou na severu a středu CHKO extenzivní pastviny a záhumenky, kde najdeme typické druhy pastevní krajiny – Phengaris arion, Argynnis niobe, které již v dalších částech CHKO vymizely. Tyto druhy jsou zde doprovázeny motýly mezofilních luk, kteří se dále vyskytují víceméně plošně v celé CHKO – např. Boloria selene, Cyaniris semiargus, Lycaena alciphron, L. hippothoe, Phengaris nausithous a P. teleius, teplé stráně s Hesperia comma, Polyommatus bellargus, Zygaena angelicae a Z. ephialtes, a konečně lesy a jejich lemy včetně pasek vznikajících v důsledku kůrovcové kalamity ve smrčinách s Parnassius mnemosyne, Satyrium ilicis, Boloria euphrosyne či Lasiommata maera. Jižní části CHKO jsou významné svými lesostepními rezervacemi a krajinou kopanic při hranicích se Slovenskem, kde najdeme početné populace druhů Brenthis hecate, Hamearis lucina, Plebejus argus, Melitaea aurelia, vzácněji pak Polyommatus dorylas, Minois dryas, Satyrium spini, Phengaris alcon. Mezi velmi vzácné a mizející druhy patří Melitaea britomartis, Polyommatus daphnis, Erebia medusa nebo Spialia sertorius. K recentně expandujícím druhům zjištěným během mapování patří Brenthis daphne, Heteropterus morpheus a Polyommatus bellargus. Ve dvou letech mapování, především v roce 2022 bylo velmi studené a vlhké jaro, které se odrazilo v nízkých početnostech univoltinních druhů s maximem výskytu v červnu – velmi málo tak mapování přineslo údajů o výskytu vřetenuškovitých, které byly mimo Zygaena filipendulae a Z. loti pouze vzácně a jen v několika málo kvadrátech. Pro všechny zjištěné druhy předkládáme mapy rozšíření, stručně diskutujeme druhy historicky vyhynulé i nově expandující a formulujeme zásady další péče o motýly Bílých Karpat.

Název v anglickém jazyce

Butterflies and burnet moths in the Bílé Karpaty PLA: distribution mapping at a middle scale

Popis výsledku anglicky

We present results of intensive grid mapping of butteflies (Papilionoidea), and selected day-active moths (Zygaenidae, Erebidae: Syntomini, selection of Arctiinae), carried out in Bílé Karpaty Protected Landscape Area in 2022–2023. Eight lepidopterists covered 127 grid cells of 2.8 × 3.0 km (1/16 of standard species recording grid) by four annual visits in May–August, surveyed all major habitats, and recorded all targeted species, plus their observed abundances. In total, 110 species were recorded (97 butterflies, 11 Zygaenidae moths, 2 Arctiid moths), 49 of them red-listed. Bílé Karpaty PLA thus hosts 66 % of the Czech Republic butterfly fauna, respectively 50 % of Zygaenid moths. The White Carpathians Protected Landscape Area is therefore among the butterfly-richest areas of the Czech Republic, highlighted both by the very high number of species listed on the Red List and the fact that in 59 of the 127 quadrants, 50 or more butterfly species from the studied groups were found, while in only 15 quadrants, fewer than 30 species were recorded. The most important butterfly habitats in the northern and central parts of the PLA are nonintensive pastures and small agricultural plots, where typical species of pastoral landscapes – such as Phengaris arion and Argynnis niobe – can still be found, though they have disappeared from other parts of the PLA. These species are accompanied by butterflies of mesophilic meadows, which are more or less widespread throughout the PLA – for example Boloria selene, Cyaniris semiargus, Lycaena alciphron, L. hippothoe, Phengaris nausithous and P. teleius, warm slopes with Hesperia comma, Polyommatus bellargus, Zygaena angelicae and Z. ephialtes, and finally, forests and their edges, including clearings resulting from bark beetle calamities in spruce forests, with species like Parnassius mnemosyne, Satyrium ilicis, Boloria euphrosyne and Lasiommata maera. The southern parts of the PLA are notable for their forest-steppe reserves and the „Moravské kopanice“ landscape along the Slovak border, where numerous populations of species like Brenthis hecate, Hamearis lucina, Plebejus argus and Melitaea aurelia can be found, and more rarely, Polyommatus dorylas, Minois dryas, Satyrium spini and Phengaris alcon. Very rare and disappearing species are include Melitaea britomartis, Polyommatus daphnis, Erebia medusa and Spialia sertorius. Recently expanding species identified during the mapping are include Brenthis daphne, Heteropterus morpheus and Polyommatus bellargus. Over the two years of mapping, especially in 2022, the spring was very cold and wet, which led to low numbers of univoltine species with peak occurrences in June – resulting in few data on the occurrence of burnet moths, which, apart from Zygaena filipendulae and Z. loti, were rare and recorded in only a few quadrants. For all identified species, we present distribution maps, briefly discuss historically extinct and newly expanding species, and formulate guidelines for further care of butterflies in the White Carpathians.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10616 - Entomology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Příroda

ISSN

1211-3603

e-ISSN

2788-3825

Svazek periodika

2025

Číslo periodika v rámci svazku

48

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

45

Strana od-do

255-299

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105009060050