Evapotranspirace v prostředí mokřadů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60460709%3A41330%2F25%3A103000" target="_blank" >RIV/60460709:41330/25:103000 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.vtei.cz/2025/06/evapotranspirace-v-prostredi-mokradu-2/" target="_blank" >https://www.vtei.cz/2025/06/evapotranspirace-v-prostredi-mokradu-2/</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.46555/VTEI.2025.03.002" target="_blank" >10.46555/VTEI.2025.03.002</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Evapotranspirace v prostředí mokřadů

Popis výsledku v původním jazyce

Mokřad je prostředím, kde je voda pro vegetaci dobře dostupná, dochází zde proto k intenzivní evapotranspiraci (ET) blížící se hodnotě potenciální ET. V budoucnu lze navíc očekávat vyšší intenzitu ET kvůli pozorovanému nárůstu teplot souvisejícímu s klimatickou změnou. Vliv ET na mokřad je nutné uvažovat např. při plánování revitalizací nebo hydrologickém modelování a je při tom důležité vycházet z aktuálních poznatků přinášených velkým množstvím článků věnujících se ve světě tomuto tématu. Práce začíná stručnou rešerší dosavadních výzkumů ET v mokřadech; na ni navazuje praktická demonstrace vlivu ET v mokřadu na západě české křídové pánve. V první (rešeršní) části práce byly články rozděleny do několika skupin podle toho, zda vycházely ze zkoumání kolísání hladiny podzemní vody (HPV), sledování průtoku vodního toku ovlivněného mokřadem, či z měření transpirace stromů nebo kombinace různých metod. Je tak ukázáno, kam se od původních pozorování kolísání HPV, např. ve Whiteově článku z roku 1932 [1], posunul současný výzkum. Ve druhé (praktické) části práce bylo v mokřadu v horním povodí Liběchovky (mírné klima, západ české křídové pánve) sledováno kolísání HPV v letním období roku 2024. V mokřadu byly instalovány čtyři piezometry reprezentující různé části mokřadu. Z naměřených dat byla vybrána období, ve kterých po několik dní docházelo k výraznému diurnálnímu kolísání HPV. Šlo o osm období o délce tří až 14 dní. Kolísání se projevovalo ve všech sledovaných částech mokřadu, maxima a minima HPV nastávala v různých místech mokřadu v podobný čas, lišily se pouze amplitudy kolísání. Nejlépe bylo diurnální kolísání HPV patrné ve střední oblasti mokřadu (ve vrcholném létě dosahovala amplituda až 14,5 cm). Jako doplňující informace o podmínkách v mokřadu byla změřena vlhkost půdy v různých hloubkách na podzim a v létě. Bylo pozorováno, že se půdní profil mění mezi různými, i několik metrů vzdálenými místy, což je způsobeno dynamickou činností protékajícího vodního toku. Vlhkost písčitých vrstev (okolo 40 %) se výrazně lišila oproti vlhkosti jílovito-prachovitých vrstev (kde se pohybovala většinou mezi 70 a 80 %). Ukázalo se také, že půda v mokřadu je v celém profilu velmi blízko saturovanému stavu, a to jak na podzim, kdy neprobíhá významnější ET, tak i během léta. To znamená, že malé množství přidané/spotřebované vody stačí, aby způsobilo výrazný vertikální pohyb HPV, a tudíž může být lépe patrné diurnální kolísání HPV. Pro osm vybraných období, v nichž po několik dní docházelo k výraznému diurnálnímu kolísání HPV, byla na základě tohoto kolísání Whiteovou metodou [1] vypočtena průměrná ET sledovaného mokřadu v horním povodí Liběchovky jako 20 l • s-1 • km-2. Rešerše i vlastní měření dohromady vypovídají o důležitosti a aktuálnosti tématu ET mokřadů a ukazují, že mokřad je potřeba vidět jako prostředí, kde je voda intenzivně využívána vegetací.

Název v anglickém jazyce

WETLAND EVAPOTRANSPIRATION

Popis výsledku anglicky

The wetland is an environment where water is readily available for vegetation, and therefore intensive evapotranspiration (ET) close to the potential ET value occurs. In addition, higher ET intensities can be expected in the future due to the observed increase in temperatures associated with climate change. The impact of wetland ET needs to be considered, for example, in revitalization planning or hydrological modelling, and it is important to draw on the current knowledge provided by the large number of papers worldwide. Therefore, the first part of the paper is a brief review of the wetland ET. The second part of the paper is a practical demonstration of the impact of ET on wetlands in the western part of the Bohemian Cretaceous Basin. In the first (review) part of the paper, the articles were divided into several groups according to whether they were based on investigations of water table fluctuations, monitoring of wetland-influenced stream flow, or tree transpiration measurements, or a combination of different methods. Thus, it is shown where current research has moved since the original observations of water table fluctuations, for example in White‘s 1932 paper [1]. In the second (practical) part of the paper, water table fluctuations were monitored in a wetland in the upper part of the Liběchovka catchment (temperate climate, western part of the Bohemian Cretaceous Basin) in the summer of the year 2024. Four piezometers representing different parts of the wetland were installed in the wetland. From the measured data, periods in which significant diurnal water table fluctuations occurred for several days were selected; these were 8 periods of 3 to 14 days. The fluctuations were evident in all parts of the wetland surveyed, with water table maxima and minima occurring at similar times in different parts of the wetland, only the amplitudes of the fluctuations differed. The diurnal fluctuation of water table was most evident in the central part of the wetland (amplitude up to 14.5 cm in peak summer). As additional information on wetland conditions, soil moisture was measured at different depths in autumn and summer. It was observed that the soil profile changes between different locations, even several meters apart, due to the dynamic action of the flowing stream. The moisture content of the sandy layers (around 40 %) differed significantly from that of the clay-loam layers (where it was mostly between 70 and 80 %). The soil in the wetland was also found to be very close to saturated throughout the profile, both in autumn, when no significant ET takes place, and during summer. This means that the small amount of water added/consumed is sufficient to cause significant vertical movement of water table and therefore diurnal variation of water table may be more apparent. For the 8 selected periods in which significant diurnal fluctuations of water table occurred for several days, the average ET of the monitored wetland in the upper catchment of the Liběchovka stream was calculated as 20 l • s-1 • km-2 by White‘s method [1] based on the water table fluctuation. The two parts of the paper together show that the topic of wetland ET is important and actual and demonstrate that wetlands need to be seen as environments where water is intensively used by vegetation.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10501 - Hydrology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace

ISSN

0322-8916

e-ISSN

0322-8916

Svazek periodika

67

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

4-14

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105008236187