Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A53810%2F15%3A%230000096" target="_blank" >RIV/60461071:53810/15:#0000096 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891

Popis výsledku v původním jazyce

Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity. Zatímco Češi získávali stále významnější postavení, bojovali Němci o uchování svých pozic. Architektura je jedním z nejmarkantnějších svědků jejich snah, a zvláště stavby úzce spojené s národní myšlenkou: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely. Kniha tedy čtenáře seznámí nejen s tvorbou českoněmeckých architektů, ale také přiblíží charakter architektury měst v někdejší německé jazykové oblasti. Jejím hlavním cílem je hledat odpověď na otázku, jak se architektura českých Němců podílela na formování jejich národního uvědomění, a sice v neklidném období od revoluce roku 1848 – nazývané Jarem národů – až do otevření Jubilejní zemské výstavy roku 1891, na které se již prezentoval pouze jeden ze zemských národů: Češi. Zatímco v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem století tu proti sobě stojí dva znesvářené tábory. Cílem knihy je ukázat, že architektura Čechů a Němců nebyla vzájemně cizí.

Název v anglickém jazyce

Foreign House? Architecture of Czech Germans 1848-1891

Popis výsledku anglicky

Bohemia has been home of more ethnics for centuries. Nevertheless, during the 19th century through the process of the development of the civil and nation society Czechs and Germans found themselves on the other side of the barricade. Each nation struggled for the definition and defense of its own identity. In its formation art, and especially architecture, played an important role. Notable were particularly buildings connected closely with national idea: German club houses, gymnasiums of Turnverein, German national theaters, town halls in the towns with majorities of Germans or Lutheran churches. The book tries to explain the question how these buildings influenced formation of national consciousness of Germans living on the territory of the present Bohemia in the period since the 1848 revolution, called “Spring of Nations” till the Jubilee Land Exhibition in 1891, where only one nation presented itself: Czechs. Whereas in the fifties of the 19th century it was not yet important, if a German architect would design the project of the National Theater in Prague, at the end of this century there were two antagonist camps. To what extend were Czech and German architecture really away each other?

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

OECD FORD obor

—

Projekt

<a href="/cs/project/DF12P01OVV041" target="_blank" >DF12P01OVV041: Umění, architektura, design a národní identita</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2015

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-86863-80-1

Počet stran knihy

343

Název nakladatele

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—