Karel Kuklík. Fotografický dialog s krajinou

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F17%3AN0000028" target="_blank" >RIV/60461071:_____/17:N0000028 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://ghmp.cz/karel-kuklik-fotograficky-dialog-s-krajinou/" target="_blank" >http://ghmp.cz/karel-kuklik-fotograficky-dialog-s-krajinou/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Karel Kuklík. Fotografický dialog s krajinou

Popis výsledku v původním jazyce

Karel Kuklík (*7. března 1937, Praha) promítá do své fotografické tvorby osobní vztah ke krajině, umění, životu. Vztah transformovaný do metafyzického podobenství fantazijní asociace, zasluhující respekt, soustředění a čas. Zachycené výseky krajin v Kuklíkových fotografiích a velkoformátových kontaktech vyzařují energií nabité silové pole a vědomí nepřetržité oscilace hmot, odehrávající se zcela mimo lidská snažení. Cestu k fotografii neměl Karel Kuklík přímou. Vyučil se automechanikem, v roce 1959 se stal členem fotoamatérského klubu ČKD Stalingrad, jehož kořeny vedou k legendárnímu prvnímu Českému klubu fotografů amatérů Nekázanka, založenému 19. srpna 1889. V letech 1960–1964 dostal příležitost pracovat jako fotolaborant ve Státním ústavu památkové péče a ochrany v Praze a po doplnění fotografického vzdělání u družstva Fotografia začíná v roce 1964 vlastní kariéru nezávislého fotografa. Výstava je zaměřena na fotografický přístup Karla Kuklíka, výrazně ovlivněný těsným sepětím s českým výtvarným prostředím šedesátých let minulého století. Je to ohlédnutí za impulzy nabitým obdobím, kdy Kuklík sám sebe hledá a nachází ve fotografickém světě. Pohybuje se v okruhu historiků a teoretiků umění Františka Šmejkala (1937–1988), Jiřího Padrty (1929–1978) nebo Miroslava Lamače (1928– 1992), stejně tak umělců jako např. Jana Koblasy (*1932), Jiřího Valenty (1936–1991), Aleše Veselého (1935–2015), Čestmíra Kafky (1922–1988), Jiřího Johna (1923–1972), Antonína Tomalíka (1939–1968), Zbyňka Sekala (1923–1998), Evy Kmentové (1928–1980), Františka Hudečka (1909–1990), Emily Medkové (1928–1985), Mikuláše Medka (1926–1974), Dagmar Hochové (1926–2012) a řady dalších. Kuklíkův dialog s krajinou můžeme charakterizovat jako dramaturgickou spirálu v přístupu k celoživotně rozpracovaným fotografickým cyklům. Kuklíkova fotografická obrazotvornost krajiny zde dostává filozofický rozměr. Paralelně s ryze přírodními tématy se do hledáčku Kuklíkova fotoaparátu dostává i městská krajina a sakrální tematika hřbitovů, náhrobků, opuštěných poničených soch. Až na pár ojedinělých výjimek Kuklík ve svých fotografiích zcela eliminuje zobrazení člověka. Fotografický hledáček raději zaměřuje na stavy uvnitř imaginárního času města, dvorů i věcí obyčejných. Důležitou ochranu před duchovním a morálním rozkladem představuje krajina Umění, kdy se generačním součinitelem mladé poválečné generace padesátých a šedesátých let stala existencionální úzkost a zjevná tendence ke zduchovňování, hledání individuálního výrazu a přesahu sebe samých. Výstava je poctou Karlu Kuklíkovi k jeho osmdesátým narozeninám. Je oslavou života, oslavou přítomnosti, lidskosti a souznění s přírodními zákony, s časem a nepostradatelností múzy kolem nás.

Název v anglickém jazyce

Karel Kuklík. Photographic Dialogue with Landscape

Popis výsledku anglicky

Karel Kuklík (*7 March 1937, Prague) projects into his photographic oeuvre his personal relationship with the landscape, art, and life, a relationship transformed into a metaphysical parable of a fantastic association prompting respect, concentration and time. The sections of the landscape captured by Kuklík’s photographs and large format contact prints radiate a field of force charged with energy, as well as the awareness of a permanent oscillation of matter taking place outside any human efforts. Karel Kuklík’s journey to photography was not easy. Kuklík was apprenticed as a car mechanic, and in 1959 joined the ČKD Stalingrad club of amateur photographers the roots of which went back to the legendary Nekázanka Czech Club of Amateur Photographers, the first club of its kind in the Czech lands established on 19 August 1889. In 1960–1964 Karel Kuklík got an opportunity to work in the photographic laboratory of the State Institute of Heritage Care in Prague. In 1964 Kuklík officially acquired his photographic education: he was apprenticed with the Fotografia cooperative and subsequently embarked on the career of a freelance photographer. The exhibition focuses on Karel Kuklík’s photographs influenced by a close connection with the Czech art milieu of the 1960s. It evokes a period packed with stimuli when Kuklík sought and eventually found his place in the photographic world. He moved among a circle of art historians and theorists including František Šmejkal (1937–1988), Jiří Padrta (1929–1978) and Miroslav Lamač (1928–1992), as well as among artists such as Jan Koblasa (*1932), Jiří Valenta (1936–1991), Aleš Veselý (1935–2015), Čestmír Kafka (1922–1988), Jiří John (1923–1972), Antonín Tomalík (1939–1968), Zbyněk Sekal (1923–1998), Eva Kmentová (1928–1980), František Hudeček (1909–1990), Emila Medková (1928–1985), Mikuláš Medek (1926–1974), Dagmar Hochová (1926–2012) and many others. Kuklík’s dialogue with the landscape can be characterised as a conceptual spiral in an approach to photographic cycles that he has developed for all his life. The artist’s photographic imagination of the landscape is provided in these series with a philosophical dimension. In parallel with natural subjects, Kuklík’s camera sought cityscapes and faith based themes expressed in cemeteries, tombstones and derelict, damaged sculptures. With a few exceptions, Kuklík has completely eliminated people from his photographs. Instead, he points his camera at the scenes of the city magic of shabbiness and decay, at states inside the imaginary time of the city, yards and ordinary things. The landscape of Art constitutes an important protection against spiritual and moral decay. A common denominator for the young post war generation of the 1950 s and 1960 s was existentialist anxiety and an apparent inclination to spirituality, a quest for an individual expression and overlaps of one’s personality. The exhibition pays tribute to Karel Kuklík on the occasion of his 80th birthday. It celebrates life, the present, humanity and harmony with the laws of nature and time, and testifies to the need for muses around us.

Druh

E_nekrit - Výstava

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Praha

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

1

Počet zahraničních účastníků

—

Typ akce podle státní přísl. účastníků

CST - Celostátní akce